Komerční banka dostala od komise třímilionovou pokutu
Nepříjemné chvilky prožívá první náměstek Komerční banky Petr Budinský, který je zároveň předsedou nejvyššího orgánu burzy - Burzovní komory. Nejenže bylo rozhodnuto, že tento post v největší tuzemské bance bude muset s ostatními náměstky na základě přání vlády v brzké době opustit, útoky na jeho hlavu se hrnou i z jiných míst. Šéf Komise pro cenné papíry Jan Müller totiž Budinského minulý týden vyzval, aby ukončil své členství v Burzovní komoře. Jak Müller uvedl pro Hospodářské noviny, Budinský nepřispívá k důvěryhodnosti burzy, protože sedí v Komerční bance, tedy instituci, které musel stát poskytovat mnohamiliardovou finanční pomoc. Nabízí se otázka, do jaké míry se jedná ze strany Müllera o náhodu, nebo o předem načasovaný plán útoku na Budinského. O Müllerovi se již delší dobu mluví, že má svůj post pro neudržitelnou situaci v prezidiu komise nahnutý a že hlavním důvodem, proč stále setrvává ve funkci, je obliba premiéra Miloše Zemana, jenž nad ním drží ochrannou ruku (EURO 5/2000). Demonstrativním atakem na Budinského, který už to měl v té době podle kuloárních jednání stejně spočítané, se možná chtěl ještě více zalíbit. Tisková mluvčí Komise pro cenné papíry (KCP) Šárka Samková konstatovala, že případ vyplul na povrch v minulém týdnu proto, že se Jan Müller dozvěděl o zasedání Burzovní komory, která měla ve čtvrtek 10. února jednat o porušení informačních povinností Komerční banky vůči burze. Osobu Budinského na postu šéfa burzy považuje v tomto případě Müller za střet zájmů. Jenže zasedání, které se nakonec konalo minulou středu, se Budinský nezúčastnil. Střet zájmů tak byl vyřešen. Müllerovy výtky vůči Budinskému jako nedůvěryhodné osobě ve vedení burzy kvůli mnohamiliardovým ztrátám v Komerční bance však podle Samkové trvají nadále. Zdali bude Müller v tomto směru vyvíjet další kroky, Samková neupřesnila. Faktem zůstává, že členové Burzovní komory jsou voleni na dobu tří let. Budinský byl zvolen v květnu 1998, takže má před sebou ještě více než rok práce na burze. Podle pravidel burzy může členy Burzovní komory odvolat jen valná hromada a šéfa komory pak její členové. Müllerovy prsty na Budinského tak v tomto případě nejsou příliš dlouhé. Trest pro banku. Osud Komerční banky však rozhodně není komisi lhostejný. KCP začala prošetřovat, zda se banka v polovině loňského prosince nedopustila zmiňovaného porušení oznamovací povinnosti tím, že pozdě informovala o své známé pochybné transakci s rakouskou firmou B.C.L., která je v podezření, že náš největší finanční dům připravila o osm miliard korun. Výsledkem je podle informací týdeníku EURO udělení pokuty (17. 2. 2000) ve výši tří milionů 250 tisíc korun za to, že o podivných obchodech, jež mohou mít vliv na kurs akcií, informovala pozdě. Komerční banka se ale brání: „Banka o faktu, že šetří okolnosti velké angažovanosti k jednomu klientovi, informovala v prospektu emitenta, a to ještě před zveřejněním spekulací o tomto případu v médiích. Na základě prvních výsledků šetření pak neprodleně informovala burzu a regulatorní orgány kapitálového trhu o rozsahu a o okolnostech případu a způsobu klasifikace pohledávky v dodatku prospektu emitenta, který banka zveřejnila 16. prosince 1999, uvádí tiskový mluvčí banky Ivo Polišenský. Na zmiňovaném středečním zasedání Burzovní komory byla zase v podstatě za stejný prohřešek udělena Komerční bance pokuta 50 tisíc korun. Že se jedná pro burzu o velmi citlivou záležitost a ochota jejích členů v kauze Komerční banky cokoli sdělovat je minimální, svědčí slova některých členů a obchodníků burzy. „Nemohu vám k tomu nic říci, protože mi to neumožňují pravidla Burzovní komory, sdělil například šéf společnosti Patria a člen Burzovní komory Zdenek Bakala. Konflikty na pokračování. Spory komise s burzou se táhnou od minulého roku, kdy komise prověřovala burze další licenci (EURO 47/1999). Tu jí nakonec dala, ale nikoliv na organizování obchodů s deriváty. Doprovodila to tvrdou kritikou především naprosto nedostatečného fungování inspekčního útvaru burzy. Známá jsou i vyjádření představitelů komise z nedávné doby na adresu burzy. „Jediný, kdo se zatím standardizaci a zprůhlednění trhu vyhnul, je burza s RM-Systémem. Nefunkčnost, či dokonce neexistence jejich inspekčních oddělení dává tunelářům jasný signál - zde můžete působit, můžete například manipulovat trhem, a tím zakrývat další podvodné operace. Žádná z těchto dvou institucí nepřilákala tolik investorů, aby se byť vzdáleně mohla porovnávat se svými kolegy ve Varšavě či Budapešti. Žádná nepomohla našim podnikům získat tolik potřebný kapitál. Žádná nezavedla informační povinnost podle běžných mezinárodních standardů, napsal nedávno v Hospodářských novinách Jan Müller. „O tom, na jaké je burza úrovni, svědčí i členství v různých prestižních organizacích. Například polská burza je již několik let plným členem Světové federace burz. Pražská burza je pouze na nejnižší úrovni členství - korespondenčním. V Evropské federaci burz není pražská burza zatím vůbec, nechala se zase slyšet komisařka Jana Pospíšilová. Burza se těmto slovům brání. „Domnívám se, že v posledním období, zvláště v roce 1999, burza v souladu s řadou doporučení komise udělala mnoho opatření, která vedla a povedou ke zvýšení úrovně standardizace činnosti burzy. Opatření jsou zaměřena na posílení dohledu nad obchodováním, dohledu nad plněním pravidel členství a plnění povinností emitenta, dále ke zvýšení transparentnosti přímých obchodů, říká generální tajemník burzy Pavel Hollmann. Cílem těchto snah je podle něj mimo jiné vytvořit situaci pro plnění podmínek daných Evropskou a Světovou federací burz k přijetí nových, takzvaných přidružených členů, respektive členů.
