Antropologie
Ve výšce 6600 metrů nad mořem našli archeologové v březnu v Argentině tři mumie starých Inků. Ostatky obětí rituální vraždy jsou podle odhadu vědců staré asi pět set let. Těla dvou dívek a jednoho chlapce jsou tak dobře mumifikována, jako by je život opustil jen před pár hodinami.
Oběti rituálu starých Inků ležely pohřbeny na vrcholku hory v jeden a půl metru hlubokém hrobě, zasypaném vrstvou hlíny a kamení. Vedle nich našli archeologové keramické nádoby, sošky a textilie související s náboženským rituálem obětování bohům. Tři mladí lidé umrzli ihned po svém usmrcení, proto jejich tělesné orgány zůstaly výborně zakonzervovány. V plicích a v srdcích mumií nalezli vědci dokonce krev.
Vědci nyní doufají, že jim objev poodhalí tajemství náboženství a obřadů v říši Inků, která se počátkem 16. století, kdy do Jižní Ameriky dorazili Španělé, rozprostírala po celém západním pobřeží tohoto kontinentu. Nález je všeobecně považován za mnohem zajímavější než objev takzvané Ledové panny. Tak je nazývána umrzlá oběť náboženského obřadu starých Inků, která byla nalezena v Peru v roce 1995.
Fantastický objev
O nálezu tří mumií na hoře Mount Llullaillaco na hranici mezi Argentinou a Chile informoval počátkem dubna americký archeolog Johan Reinhard. Ten vedl expedici amerických, argentinských a peruánských odborníků, kterým ve výzkumu pomohla Národní geografická společnost (NGS). Na tiskové konferenci ve městě Salta na severu Argentiny Reinhard uvedl, že mumie jsou ve „fantastickém stavu. „Tajemně se dívají na své ruce a je stále možné rozpoznat jemné chloupky na jejich pažích, popsal nález Johan Reinhard.
V rozhovoru pro americký list The New York Times pak dodal, že nalezené mumie jsou nejzachovalejší z těch, které měl možnost ve svém životě vidět. Doktor Reinhard se přitom na hledání mumií specializuje. V minulosti prohledával hory nejen v Argentině, ale i v Chile a v Peru. Ze svých výprav se vrátil s celkem osmnácti mumiemi. Všechny se přitom staly obětí rituální vraždy provedené v prostředí horských masivů. Lékařům se zatím nepodařilo určit, jakou smrtí zemřely tři nově nalezené oběti ve věku zhruba od osmi do patnácti let.
Do objevení hrobu mezinárodní archeologickou výpravou se žádná lidská ruka nepokusila vniknout dovnitř. Celá staletí tak na svém místě zůstaly nejen mrtvoly, ale i všechny rituální předměty. Zlaté a stříbrné sošky velké zhruba pět až dvacet ce ntimetrů byly tam, kam je při obřadu umístili staří Inkové.
Dalšími nalezenými předměty byly převážně nádoby, z nichž některé stále obsahovaly zbytky jídla. V hrobě byly dále objeveny kusy látek, z jejichž ornamentů je možné vyčíst, že oběti patřily mezi elitu tehdejší společnosti.
„Nepoškozené ženské tělo bylo zabaleno do nádherné žluté látky ozdobené geometrickými ornamenty, uvedl Johan Reinhard. Na hlavě této mumie objevili archeologové kožešinovou čepici.
Tajemství základního tábora
Pod úrovní horského pohřebiště, ve výšce zhruba 5100 metrů nad mořem, našli členové mezinárodní expedice zbytky dávného tábora. Podle jejich vysvětlení to bylo stanoviště, které sloužilo jako základna pro účastníky rituální vraždy. „Z vědeckého pohledu j sou nalezené artefakty a zbytky „základního tábora nejméně tak důležité jako objev samotných mumií, protože nám mohou pomoci při hledání smyslu rituálního obřadu, řekl v rozhovoru pro The New York Times antropolog Craig Morris, který se orie ntuje na oblast pohoří Andy.
Mumie budou zase zkoumat lékaři, kteří například dokážou rozborem zjistit, co dávní obyvatelé Jižní Ameriky jedli. Předmětem testů bude i jejich zdravotní stav a genetické uspořádání.
Podle archeologa Richarda Burgera z Amerického přírodního muzea v New Yorku je objev tří mumií velmi důležitý už proto, že stále existují nezodpovězené otázky týkající se rituálních lidských obětí starých Inků. Podle některých odborníků totiž španělští dobyvatelé Ameriky při popisech inckých náboženských praktik přeháněli (mluvili například o kanibalismu a zvrácených sexuálních praktikách), aby tak ospravedlnili vlastní krutost.
Pod dohledem armády
Johan Reinhard nebyl letos v březnu na Mount Llullaillaco poprvé. Několikrát mapoval zříceniny v jejím okolí, a snažil se dokonce vylézt na vrchol této vyhaslé sopky. Až nyní se však jím vedené expedici podařilo překonat sněhovou vánici a silný vítr. „Několik dní jsme nic nenacházeli. Už jsem myslel, že odejdeme s prázdnou, uvedl Reinhard v rozhovoru pro The New York Times.
Pak ovšem členové expedice objevili 16. března první hrob. Jeden ze šťastných nálezců musel být za kotníky spuštěn do hrobu, aby mohl mumii vynést. Pak byly objeveny další dvě. Jedno ze dvou ženských těl bylo na levé straně poškozeno, avšak zbylá dvě zůstala nepoškozena.
Členové expedice nález okamžitě oznámili prostřednictvím satelitního mobilního telefonu a stejným způsobem si u argentinské armády objednali převoz mumií. Ty byly obalené plastikovou folií a zakonzervované sněhem a izolační pěnou pře praveny do severoargentinského města Salta. Zde zůstanou všechny tři zmrzlé mumie k dispozici pro další výzkum. Johan Reinhard mezitím oznámil, že se chystá na další výpravy, jejichž cílem je objevování hrobů rituálních obětí starých Inků.
Američané nepřišli z Čukotky?
Svou historii v těchto dnech neobjevují jen obyvatelé Jižní Ameriky. Nová zjištění upravují i dosavadní teorie obydlování severoamerického kontinentu.
V roce 1959 našli archeologové v Kalifornii ženské kosti. Uložili je do skladu a až po čtyřiceti letech je moderními technikami prozkoumali, aby určili jejich stáří. Před dvěma týdny oznámil deník Los Angeles Times, že kosti jsou staré asi tři náct tisíc let. Dosud přitom obecně převažoval názor, že první obyvatelé Severní Ameriky přišli na tento kontinent před 11 500 lety, na konci doby ledové.
Kosti takzvané ženy z Arlington Springs jsou tak nejstaršími lidskými ostatky nalezenými na území Severní Ameriky. Za nejstarší byly dosud považovány kostry nalezené ve státech Montana, Idaho a Texas. „Nejdůležitější je, že jsme pravděpodobně nalezli jednoho z nejstarších oby vatel Severní Ameriky, uvedl v rozhovoru pro televizní stanici ABC John Johnson, antropolog z Přírodního muzea v kalifornské Santa Barbaře. Johnson je členem týmu, který ženské kosti zkoumá. Zatím však výsledky práce těchto expertů nikdo kriticky nezhodnotil, předloženy k oponentuře mají být až po ukončení výzkumu.
Pokud se závěry kalifornských vědců ukážou jako správné, bude jimi zpochybněna i teorie, podle které přišli první lidé do Severní Ameriky přes Čukotku. Nález nejstarších lidských kostí na tomto kontinentu naznačuje, že první obyvatelé Severní Ameri ky přicestovali na lodích z Polynésie nebo z jižní Asie a začali obydlovat západní pobřeží, nikoli středozemí, jak se dosud předpokládalo.
