Mupy Mup

Rusko–české konsorcium chce v tendru na dostavbu Temelína uspět s novým typem reaktoru

Malý chlapec, který se začíná učit rusky, z učebnice jen stěží přelouská úvodní větu v ruštině: „Mupy mup.“ Smysl slov nechápe. „Ivánku, to je přece azbukou, v překladu to znamená „světu mír“. Díky našemu školství se i ty brzy naučíš číst a mluvit rusky, jazykem našeho velkého bratra a světového strážce míru,“ tvrdí věci znalá a dobře prokádrovaná učitelka. Tolik úvodní lekce ruštiny, na niž si již vzpomínají jen skuteční pamětníci. O pár desítek let později je tu ale jiný „MIR“, a také z Ruska. Tentokrát se však jedná o reaktor, se kterým chce ruská státní firma Atomstrojexport prorazit ve světě. A model, se kterým chtějí Rusové vyhrát tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín.
„Zařízení je na vysoké technické úrovni, ale upozorňovali jsme naše ruské partnery, že takové pojmenování reaktoru není pro český tendr ideální. Bohužel to nebrali vážně. Jsou z toho názvu doslova nadšeni,“ upozorňuje zástupce jednoho z českých partnerů ruského Atomstrojexportu.

Začínáme stavět Ruská vláda před několika lety oznámila, že v rámci obnovy svého energetického sektoru hodlá do roku 2020 vybudovat 22 nových tisícimegawattových reaktorů a desítky dalších menších plovoucích jaderných zdrojů. Většinu z nich by měly postavit společnosti sdružené kolem státní firmy Atomstrojexport. Ta v současné době staví dva typy reaktoru MIR–1200, který chtějí Rusové nabídnout i jako svoji alternativu pro Temelín, zhruba 60 kilometrů od Petrohradu na březích Baltského moře nedaleko od města Sosnovyj Bor. „Současně je připravena projektová dokumentace pro Baltskou jadernou elektrárnu, jež se bude stavět v Kaliningradské oblasti,“ uvedla společnost Atomstrojexport v prohlášení.
Odborníci považují projekt MIR–1200 za poslední výkřik jaderné technologie. Při jeho vývoji se Rusové poučili z chyb při výstavbě starších typů jaderných zařízení, a naopak využili již osvědčená technická řešení. „Je to unikátní kombinace nejmodernějších aktivních a pasivních kontrolních systémů, což z něj činí jeden z technicky nejlepších a nejbezpečnějších reprezentantů reaktorů generace III+,“ tvrdí Atomstrojexport. Jeden z expertů oslovených týdeníkem EURO však takové nadšení poněkud mírní, když o projektu MIR 1200 hovoří jako o solidním a vylepšeném pokračovateli předchozích ruských jaderných bloků. „Rozhodně bych jej nenazval revolučním, správnější slovo je evoluční. Ostatně to je i případ konkurence Atomstrojexportu, jako jsou americký Westinghouse a francouzská Areva,“ uvedl dobře informovaný zdroj.

Třikrát to samé Tři účastníci tendru na dostavbu Temelína nabízejí de facto stejný typ reaktoru – takzvaný lehkovodní vysokotlaký reaktor. Každý pod jiným označením. Rusové pod označením MIR (Modernized International Reactor), Francouzi pod názvem EPR a Američané mu říkají AP 1000. Fungují velmi jednoduše: při jaderné reakci vzniká teplo, které z reaktoru odvádí protékající voda pod vysokým tlakem. Teplo z reaktoru pak slouží k výrobě páry, jež pohání turbínu. Jedná se o nejrozšířenější typ reaktorů ve světě. Využívají jej zhruba dvě třetiny všech jaderných elektráren. Jednou z předností těchto zařízení je jejich vysoká bezpečnost. Pokud totiž voda odteče z reaktoru, zastaví se i štěpná reakce. „Velmi razantně jsme zapracovali u reaktoru MIR–1200 na jeho bezpečnostních parametrech, a to jak aktivních, tak i pasivních,“ konstatoval Sergej Jegorov z institutu SPAEP. Jegorov dokonce tvrdí, že bezpečnostní opatření jsou předimenzována a pravděpodobnost havárie je uvedena následujícím číslem: reaktor by musel pracovat 107 let, aby k nějaké havárii vůbec došlo. Navíc je elektrárna vybavena zjednodušeně řečeno čtyřmi samostatnými bezpečnostními kanály záloh bezpečnostních systémů. Ty jsou od sebe fyzicky odděleny tak, aby se navzájem nemohly ovlivňovat. „Každý z nich je přitom schopen sám o sobě zabránit jaderné havárii,“ tvrdí Jegorov. Design bloků určených pro Temelín vychází ze starších reaktorů typu VVER 1000, kterých v současnosti funguje ve světě 130.

Zatím vede Westinghouse Dle informací týdeníku EURO jsou aktuálně hlavními favority na vítězství tendru na dostavbu Temelína rusko-české konsorcium a americká společnost Westinghouse. „Mírně bych favorizoval Westinghouse, ale situace se mění ze dne na den a do vyhlášení vítěze tendru je ještě hodně daleko,“ konstatoval zdroj obeznámený se situací. O vítězi bude rozhodovat nejen nabídnutá cena – ta je aktuálně odhadována zhruba na 500 miliard korun – ale i technické řešení projektu a to, jak velkou porcí se budou na výstavbě podílet české firmy. Právě v posledně zmíněné oblasti je na tom česko-ruské konsorcium asi nejlépe. Přislíbilo totiž, že se tuzemské společnosti budou na dostavbě JETE podílet přibližně 70 procenty. Jedním z klíčových tuzemských dodavatelů by měl být i člen konsorcia společnost Škoda JS. Její zástupce Milan Kohout uvedl, že v České republice, případně na Slovensku, lze vyrobit všechny velké komponenty dodávky. „České a slovenské společnosti čerpají know-how z Ruska,“ konstatoval. Jistou nevýhodou česko-ruského konsorcia v tendru je však skutečnost, že reaktor MIR–1200, který nabízí pro Temelín, ještě nikde nefunguje. Navíc se někteří politici obávají, že by v případě vítězství vzrostl vliv Rusů na tuzemskou ekonomiku a stejně tak by dramaticky stoupla i závislost Česka na dodávkách ruského paliva. Naopak za výhodu lze považovat to, že pokud by vyhrály české a ruské firmy, lze použít současné zkušenosti pracovníků jaderných elektráren Dukovany a Temelín na nově postavených blocích. Tedy by nebylo nutné dlouze školit stávající personál.
O největší tendr v Evropě usilují tři společnosti: francouzská Areva, konsorcium společností Westinghouse a rusko-české konsorcium vedené Atomstrojexportem. Vítěz výběrového řízení by měl být znám na jaře 2012. ČEZ již koncem května předal ministerstvu životního prostředí studii o dopadech plánované dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí.
Vítěze soutěže na výstavbu bloků v Temelíně sice bude vybírat vedení ČEZ, do tendru však zcela jistě bude chtít hovořit i stát, jenž je dvoutřetinovým vlastníkem firmy. ČEZ nyní vypracovává zadávací dokumentaci, která by měla být hotova zhruba na konci letošního roku. Poté budou soutěžící znát přesné podmínky tendru.

* BOX
Jaderná renesance**
Počátkem letošního roku bylo dle statistik Světové jaderné asociace (WNA) ve 29 zemích světa v provozu 436 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 372 693 megawatthodin elektřiny.
Na celkové výrobě elektřiny se tyto reaktory podílejí zhruba patnácti procenty. A tento podíl ještě vzroste. Aktuálně se ve světě staví 53 reaktorů ve třinácti zemích. WNA uvádí, že se zvažuje výstavba dalších 327 jaderných bloků, jejichž instalovaná kapacita odpovídá 343 tisícům megawattů. Nejvíce využívá jadernou energii Evropská unie, jež tímto způsobem vyrobí o osm procent více elektřiny než Severní Amerika, skoro trojnásobek produkce Japonska a sedminásobek produkce Ruské federace.
V Evropě se jaderné elektrárny staví ve Finsku, ve Francii, v Rusku a na Slovensku. Výstavba dalších jaderných bloků se chystá mimo jiné ve Švýcarsku, Velké Británii, Itálii, Nizozemsku, v Litvě, Slovinsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, na Ukrajině, v Bělorusku a v Česku.