Musejí dozrát

8. 7. 2004

Pospíchat s primárními emisemi akcií oboru nijak neprospěje

Líheň evropského biotechnologického průmyslu začala projevovat známky života. Po tříletém finančním suchu se od března na trhu s primárními emisemi akcií (IPO) objevily už tři biotechnologické společnosti, které dohromady získaly téměř tři sta milionů dolarů. Ernst & Young uvádí, že o stejném kroku nyní uvažuje na padesát dalších soukromých evropských biotechnologických firem. Nejméně půltucet z nich hodlá získat finance na burzovních trzích v nejbližších týdnech.
Zdá se, že sen se stává skutečností. Tyto firmy by se však stejně jako jejich sponzoři z řad investičních kapitálových společností měly zastavit, zhluboka nadechnout a prostudovat historii biotechnologického oboru, než odstartují akciovou horečku. Devětatřicet evropských biotechnologických podniků emitovalo během technologické bubliny roku 2000 primární akcie a navýšilo jmění celkem o téměř čtyři miliardy dolarů. O čtyři roky později se řada akcionářů snažila zacelit značné ztráty utrpěné poté, co tyto společnosti nevygenerovaly očekávaný zisk. Nyní investoři vyžadují důkazy o skutečných produktech, nikoli jen prázdné sliby.
Pouze hrstka biotechnologických podniků disponuje špičkovým managementem, výnosným artiklem a hotovostí v bance. Bez prodejných výrobků a tržeb se řada z nich vrhá na burzy předčasně. „Když vyrazí na akciové trhy příliš brzy, mohou tím poškodit už tak křehkou důvěru investorů v evropské biotechnologické firmy,“ poznamenává Cathrin Pettyová, ředitelka londýnské kapitálové společnosti Apax Partners. „Těmi v čele by měly být vyzrálejší společnosti se silnými manažerskými týmy a výnosným artiklem,“ dodává.
Samozřejmě existují i dobré investice do evropských biotechnologií. Neuspokojivé výsledky první trojky však mohou lepším společnostem cestu na trh uzavřít. Ark Therapeutics, která 3. března jako první z evropských biotechnologických společností od roku 2001 vydala primární emisi akcií, se dočkala poklesu jejich cen o 25 procent. Hodnota cenných papírů švýcarské firmy Basilea, jež se stala akciovou společností 25. března, klesla o čtrnáct procent. A třetí emitent, britská Vectura, získala 36 milionů dolarů – tedy o devět milionů méně, než 25. června očekávala. Analytici tvrdí, že žádná z těchto tří společností nemá dostatečný počet originálních a dostatečně vyvinutých produktů a že všechny trpí poměrně slabým managementem.
Čtvrtým na řadě má být Epigenomics, berlínský výrobce diagnostik, jehož testy snad jednou budou ve vzorcích krve odhalovat choroby včetně rakoviny dříve, než je dosud možné. V červenci hodlá získat až sto dvacet milionů dolarů. Kdyby firma, považovaná v Německu za jednu z nejsilnějších v oboru s výjimkou těch, které jsou již na burze, přeměnu na akciovou formu nezvládla anebo získala méně, než doufá, sny o primární emisi akcií dosud vyčkávajících společností by se pravděpodobně rozplynuly.
Investoři jsou opatrní a mají k tomu dobrý důvod. Řada kapitálových společností, které nejsou ochotné riskovat další investice, své biotechnologické společnosti nedostatečně financuje. Tyto podniky bez peněz jsou pak nuceny shánět prostředky na kapitálových trzích. „Jde o bludný kruh,“ prohlašuje David Chiswell, zakladatel Cambridge Antibody Technology Group a současný předseda britského sdružení BioIndustry Association, a vysvětluje, „Investoři chtějí biotechnologické firmy s hotovými produkty, ale pro podniky je téměř nemožné projekty bez dostatečného financování dokončit.“ Předčasné primární akciové nabídky často kapitálovým společnostem pomohou. Nabídnutí podniku na trhu přináší nejen východisko z často ztrátových investic, ale rovněž přispívá ke zvýšení prestiže kapitálové společnosti. Investiční bankéři tvrdí, že jsou zaplaveni telefonáty biotechnologických firem, jež chtějí emitovat primární akcie za každou cenu, než se dveře IPO zavřou. Ale jen nepatrná část z nich je na to připravena. „Mezi tím, co kapitálové společnosti hodlají dát na trh, a tím, co investoři chtějí koupit, je značný rozdíl,“ poznamenává jeden londýnský bankéř. Analytici často uvádějí příklad britského podniku Evolutec, vyvíjejícího antialergika ze slin klíšťat. Firma, která chce emitovat své primární akcie v nadcházejících týdnech, zatím dostala do stadia klinického testování jen jeden lék. Generální ředitel Evoluteku byl často citován, protože prohlásil, že jeho firma je zralá pro IPO.
Jednou z cest, jak rozdíly překonat, je změna způsobu investic venture kapitalistů. Vhodnější je zřejmě investovat více peněz do menšího počtu biotechnologických podniků, místo aby je nalévaly do řady z nich po kapkách. „Kapitálové společnosti musí investovat dostatek peněz, aby podniky dokázaly překlenout hluchá období mezi cykly,“ prohlašuje William Powlett Smith, šéf londýnské Health Sciences Group, divize společnosti Ernst & Young. Evropské biotechnologické firmy mají obrovský potenciál. Má-li však být využit, musí se pustit do současných problémů společně se svými sponzory.