VLADO VOLEK, ŘEDITEL OBALOVÉ ASOCIACE SYBA: Argumenty, kterými se ministerstvo snaží odůvodnit zavedení záloh na PET lahve, jsou podle ředitele obalové asociace SYBA Vlado Volka v mnohém zavádějící. V reakci pro Profit se pokusil polemizovat se čtyřmi hlavními tezemi.
VLADO VOLEK, ŘEDITEL OBALOVÉ ASOCIACE SYBA: Argumenty, kterými se ministerstvo snaží odůvodnit zavedení záloh na PET lahve, jsou podle ředitele obalové asociace SYBA Vlado Volka v mnohém zavádějící. V reakci pro Profit se pokusil polemizovat se čtyřmi hlavními tezemi.
Argument Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP): PET lahve se vymyjí a znovu naplní.
Vlado Volek: Stávající jednocestné PET lahve není možné z hygienických i technických důvodů po vyprázdnění spotřebitelem vzít zpět k výrobci nápoje a opětovně je po vymytí naplnit. Po stránce technické je nutná jiná konstrukce lahve se silnější stěnou, která je asi čtyřikrát těžší než současně používané lahve. K tomu je zapotřebí jiných preforem, z nichž se lahve vyfukují. Vzhledem k vyšší hmotnosti PET lahví by zároveň bylo nutné vyrobit i miliony nových přepravek, které by nové, těžší lahve unesly. Pokud by měly být vrácené obaly znovu použity, bylo by navíc v rámci přísných nároků na bezpečnost potravin obecně třeba osadit třídicí linky novými vyfukovačkami, doplnit o vkladače a vykladače přeprav o mycí stroje – lahví i přepravek. Náklady by tedy byly extrémně vysoké.
Argument MŽP: Zvýší se podíl vratných opakovaně použitelných obalů pro nápoje. Vlado Volek: MŽP vychází především z takzvaného německého modelu systému záloh, ten ale může vést podle německého ministerstva životního prostředí ke zcela opačnému efektu – ani v Německu nevedl ke zvýšení podílu vratných, opakovaně použitelných obalů na trhu nápojů. Je zjevné, že jinak tomu nebude ani v Česku. Argument MŽP: Z odpadu z kontejnerů se další lahve nevyrobí. Vlado Volek: V Česku se již několik let běžně zpracovává recyklát PET získaný z vytříděných PET obalů na technické výrobky, například rouno, které se dodává na evropský trh a slouží třeba k výrobě prostěradel používaných ve zdravotnictví při operacích. Kromě toho se ale také z recyklátu dělají přímo obaly, které byly k vidění například na letošní soutěži „Obal roku“. Pravda je, že v Česku jde zatím o technologický průlom zpracování PET odpadu. V zahraničí se ale tyto technologie, nazývané bottle-to-bottle, běžně používají, a to jak v EU, tak v zámoří. Díky tomu se s nimi může spotřebitel setkat i u nás. Například Coca-Cola Beverages ČR již téměř dva roky používá recyklovaný PET k výrobě PET lahví – poměr přitom dosahuje od 5 do 30 procent recyklovaného materiálu. Argument MŽP: Obce zavedením zálohování obalů ušetří.**
Vlado Volek: Podle dosavadních analýz je tomu právě naopak. Obce by sice ušetřit mohly, mohlo by se tak stát ale jen v případě, že by byl současně se zavedením záloh omezen rozsah třídění odpadu a snížen počet kontejnerů. Současný plán odpadového hospodářství však nic takového nepředpokládá, naopak od obcí vyžaduje další zvyšování dostupnosti tříděného sběru. Nápojové obaly, zejména PET a sklo, jsou přitom právě tou částí vytříděného odpadu, která má pozitivní finanční hodnotu a jejím prodejem je možné částečně kompenzovat náklady obce na provoz kontejnerů. V současnosti vytříděných 30 tisíc tun PET lahví představuje hodnotu zhruba 200 milionů korun za rok, které jsou příjmem obcí. Pokud by se prosadil systém navrhovaný MŽP, obce by o tuto částku přišly.
