Firma Vafo Praha se svým krmením pro psy a kočky vyrostla z nuly ve společnost s miliardovými obraty
V začátcích si o zakladatelích podniku Vafo Praha okolí myslelo, že jsou blázni. Letos ale firma vyrábějící krmení pro psy a kočky pod značkou Brit oslaví dvacet let existence tím, že dokončí rozšíření podniku na takřka dvojnásobek kapacity. S čtvrtmiliardovou investicí pomáhají i bankovní úvěry, i když původně oboru banky nevěřily. Byznys Vafa Praha přitom roste mezi dvaceti a třiceti procenty ročně a loňský rok firma uzavřela s tržbami blížícími se 1,3 miliardy korun a ziskem okolo 180 milionů.
Úspěšně rostoucí podnikání pomohlo majiteli a řediteli podniku Pavlu Bouškovi získat v soutěži poradenské firmy EY titul Podnikatel roku 2011 pro Prahu a Středočeský kraj. Při předávání ceny se publiku do paměti zapsal přiznáním, že krmení pro domácí mazlíčky ochutnává. Přítomné dámy se mohly ušklíbnout, ale podle Boušky se tak snadno pozná kvalita.
„Nedávno jsem tu měl na obchodním jednání dodavatele z Nizozemska. Přišla do toho kolegyně, co má na starost vývoj produktů, a přinesla pochoutky pro kočky. Já i ten šedesátiletý distingovaný majitel nizozemské firmy jsme po tom automaticky sáhli a ochutnali,“ vypráví Bouška s tím, že pak hned mohli kolegyni vysvětlit, co je s návrhem špatně, i bez marketingových průzkumů. Kočka potřebuje intenzivní chuť hned, jakmile se jídla dotkne. Psi mají zase raději chuť více rozloženou.
Suroviny se neošidí Že řemeslu ve Vafu Praha rozumějí, ukazuje i další ocenění vystavené v zasedací místnosti společnosti – Global Pets Forum Award 2014. Česká firma ji od magazínu Pets International získala jako první „východoevropská“ firma vůbec.
„Jsme na to ocenění pyšní a zároveň je to pro nás zadostiučinění, zvlášť když si vzpomenu, jaké vůči nám měli v západní Evropě kdysi předsudky a nebrali nás vážně. Teď jsme respektovaní v celoevropském měřítku a jako konkurenci také vnímáme evropské firmy,“ říká Bouška.
Tajnou základní recepturu v trezoru firma neschovává, za jednu z odlišností, která značku Brit vymezuje vůči konkurenci, považuje vlastní továrnu na zpracovávání surovin. Ty z většiny tvoří části kuřat – měkké tkáně, které v sobě mají kvalitní proteiny, tuky a aminokyseliny.
„V krmení pro psy a kočky je určitě více masa než v některých salámech nebo párcích. Dobře se to vysvětluje lidem, kteří vaří. Kvalita se vždy odvíjí od surovin. Všechno se zakamuflovat nedá, zvlášť když se jídlo pro zvířata ani nekoření,“ konstatuje Bouška.
Zatímco u granulí to laik pozná těžko, otevřené konzervy doplňků stravy pro domácí mazlíčky, třeba v případě lososa, se od těch pro majitele rozliší těžko. To ostatně symbolizuje trend ve výrobě krmení, jedním slovem se dá popsat jako humanizace. Psy i kočky vnímáme čím dál více jako členy rodiny. Kvalitu i složení stravy hlídají majitelé u svých zvířat leckdy víc než u sebe sama. A to zároveň nahrává výrobcům prémiových a superprémiových krmiv, k nimž se Vafo Praha počítá. Nebylo to tak ale vždycky.
Růst díky propadu Když otec Pavla Boušky František se svým společníkem Václavem Foučkem, z jehož jména je složen i název podniku, firmu na krmiva pro domácí zvířata v roce 1994 zakládali, okolí je považovalo za blázny. Dodnes mají ve firmě schovaný dopis z banky se zamítnutím žádosti o úvěr s tím, že je jejich obor neperspektivní.
„A to tehdy firma rostla mezi 40 a 50 procenty ročně a celý trh podle mě tak o 150 procent,“ směje se Pavel Bouška, který v začátcích otce podporoval, mimo jiné i díky zkušenosti z výměnného studijního pobytu v USA. Spojené státy jsou ostatně dodnes hlavním trhem „pet byznysu“ a tvoří zhruba třetinu z celosvětových ročních tržeb blížících se dvěma bilionům korun.
Pavel Bouška začal s podnikáním na vlastní pěst – dodnes má malý podíl v produkční společnosti MVC, kterou zakládal se spolužáky. Časem ale nastoupil k otci do podniku, kde našel uplatnění pro svou jazykovou vybavenost.
Pak se dopracoval až na manažera obchodu, a tak překotné růsty trhu sledoval z první řady.
„Myslel jsem si, jak jsem skvělý obchodník. Teď už vím, že to bylo jinak. V tom oboru by rostl každý, tehdy bylo hlavním problémem stíhat vyrábět,“ vzpomíná Pavel Bouška na dobu, kdy svou značku dodávali i do hypermarketů. Pak ale přišel zlom, na český trh se výrazněji promítly zahraniční řetězce a pravidla byznysu se změnila.
„Nikdo nás nepodvedl, všechno bylo korektní, ale jak se říká, obchod je obchod. Nastavili jiné podmínky, a my tak ze dne na den přišli o polovinu odbytu. Museli jsme řešit, co dál, jestli firmu zavřít, nebo jakou strategii zvolit,“ připomíná Bouška zlom, kdy se Vafo rozhodlo věnovat právě prémiové produkci s tím, že to bylo to nejlepší, co mohlo firmu potkat.
Levně vs. výhodně Zacílením na prémiový segment si firma našla místo na trhu a z chvostu se v objemech prodejů probojovala na prémiovou jedničku na českém trhu. Celkově se pohybuje v první pětce. Dnes denně vyrobí více než 120 tun krmiva, ročně téměř 50 tisíc tun. Zhruba třetina putuje na český trh, zbytek se vyváží do takřka šedesátky zemí světa, především do Skandinávie a na další velké evropské trhy, ale třeba i do Asie. Do konce roku by se do přehledu mělo zařadit i Japonsko.
Výrobu Vafo Praha koncentruje v Česku, i když dříve produkce fungovala i v Rumunsku. Dnes podle majitele potřebuje firma moderní a velkokapacitní technologie, a výroba na jednom místě je tedy ekonomičtější.
I když to komplikuje vstup na jiné trhy, které mají nastavené dovozní bariéry. To je třeba případ Ruska s jeho vysokými cly. Vafo tam mělo v plánu zřídit továrnu, ale záměr se zkomplikoval.
„Můj obchodní partner, který měl na starost Rusko, bohužel zemřel. Tam se byznys odvíjí od osobních vazeb, a tak projekt zamrzl. Museli jsme nejdříve stabilizovat odbyt a distribuci. Loni už jsme opět rostli, výrobu tam máme pořád v plánu,“ popisuje Bouška.
Zatím firma nepodniká ani na amerických trzích, protože tam by také bylo třeba lokalizovat produkci, hlavně kvůli cenové konkurenceschopnosti. Pro další zvláštnost perspektivního jihoamerického trhu má Bouška trefné přirovnání: „Argentinské steaky se jedí všude na světě, ale české steaky tam jíst nebudou.“
Ve spolupráci se zahraničím se Vafo Praha nevyhýbá ani výrobě pro privátní značky, což zabírá asi třetinu produkce české firmy. Spolupracuje s britskými, francouzskými, skandinávskými a německými řetězci, často specializovanými na „pet“ produkty. Aby se na spolupráci domluvili, je třeba, aby si rozuměli ve filozofii – neustupovat z kvality. Proto nedělá privátní značky do řetězců v Česku – i když se situace zlepšuje, podle Boušky si pořád pletou pojmy „levně“ a „výhodně“. Ani pro zahraničí ale neudělá všechno.
„Měli jsme nabídku od kvalitního německého řetězce na výrobu vegetariánského krmiva pro psy. Věřím, že byznysově by to byl úspěch, měli to dobře propočítané. Ale nám se nepodařilo najít rostlinné složení tak, aby bylo pro psy stejně výživné, tak jsme do toho nešli,“ dodává Bouška.
Rodina stranou Sám Pavel Bouška představuje druhou generaci ve vedení rodinné firmy, což je zlom, který aktuálně řeší mnoho podnikatelů. Podle něj je úspěšné předání zásluhou jeho otce, který podnik dokázal postupně předávat, aniž by synovi neustále stál za zády. Když Bouška mladší udělal chybu, nechala se dojít až do konce.
„Ukázal mi, kolik to firmu stálo. Třeba jsem nechal vyrobit obaly, které se ale pak nedaly naplnit. Vyšlo to na statisíce a to tehdy byly jiné peníze než dnes. Naštěstí jsem jiným krokem vydělal. Otcova přístupu si dnes cením o to víc, jak vyrůstají moje děti, opravdu to není jednoduché,“ vzpomíná Pavel Bouška.
Nynější ředitel si též cení toho, že díky certifikaci ISO poznal každý proces ve firmě a zároveň pozici i zodpovědnost nabýval postupně. Celkově předání trvalo zhruba pět let. Čas na další generační obměnu zatím nenastal, děti Pavla Boušky jsou ještě malé, i když jeho osmiletý syn prý už zájem o převzetí firmy vyjádřil. Aktuální ředitel by ale roli rodiny ve Vafu Praha do budoucna chtěl spíše omezit a každodenní operativu přenést na profesionální management.
„Zatím se nikam nechystám, ale za dvacet let bych už pro firmu nebyl přínosem. Chci společnost dále rozvíjet. I když ji jednou bude řídit najatý management, rodinný základ by měl zůstat, stejně jako volnost a s tím spojená zodpovědnost pro zaměstnance tak, jak to otec dělal se mnou,“ uzavírá Bouška.
Ročně firma Vafo Praha vyrobí 50 tisíc tun krmiva, třetina je pro tuzemský trh. Třetina produkce je i pro specializované privátní značky.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
