Výsledky výzkumu a vývoje sdružení CESNET se prosazují na globálním trhu
Není internet jako internet. Kromě toho, který využívá většina z nás doma nebo v zaměstnání, je vyspělý svět protkán vysokorychlostní infrastrukturou určenou zejména k vědecko-výzkumným účelům. V České republice ji provozuje a rozvíjí CESNET – sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. V letošním roce oslaví dvacet let od svého založení. Po celou dobu stojí v jeho čele Jan Gruntorád.
* V čem se CESNET liší od klasického komerčního internetu?
Počítačová síť CESNET2 využívá pronajatá optická vlákna, která osazujeme nejnovější dostupnou technologií, abychom dosáhli co největšího přenosového pásma při minimálním zpoždění. V současnosti páteřní síť umožňuje přenosovou rychlost v násobcích 100 Gb/s, nyní provádíme experimenty s přenosovou rychlostí 400 Gb/s. Díky uvedené koncepci má síť dostatek přenosového pásma pro náročné vědecko-výzkumné aplikace. Kapacitu sítě neustále navyšujeme podle potřeb uživatelů a poskytujeme služby s vysokou spolehlivostí.
* Hlavním úkolem sdružení není zisk, ale rozvoj národní e-infrastruktury CESNET, což vyžaduje velké investice. Kde získáváte potřebné prostředky?
E-infrastruktura CESNET byla schválena českou vládou jako takzvaná velká infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace. Její provoz a rozvoj je financován prostřednictvím ministerstva školství ze státního rozpočtu. Na provoz přispívají také uživatelské organizace formou platby za poskytované služby. Nemalé prostředky získáváme jak z mezinárodních, tak z národních grantů.
* Je kombinace státních dotací a tržeb za vlastní služby typická také v zahraničí?
Zejména v zemích Evropské unie je model financování velmi analogický. Liší se jen poměr výše státních dotací a tržeb za vlastní služby. V Evropě existuje poměrně velká skupina států, které financují provoz a rozvoj sítě národního výzkumu ze státního rozpočtu stoprocentně.
* Provádíte vlastní vývoj v oblasti síťových technologií. Nakolik se daří výsledky těchto aktivit uplatnit na trhu?
Sdružení provádí vlastní výzkum a vývoj nejenom v oblasti síťových technologií, ale také v oblasti síťových aplikací. Nejprve výsledky výzkumu a vývoje nasazujeme v rámci sítě CESNET2, a pokud se osvědčí, hledáme jejich uplatnění na velmi kompetentním globálním trhu, a to formou licencí a podporou vzniku spin-off firem.
* Můžete uvést konkrétní příklady?
Kolegové z oddělení optických sítí vyvinuli rodinu zařízení CzechLight, kterou úspěšně využíváme v provozu optické sítě CESNET2. Na základě licenčních smluv pak zařízení z rodiny CzechLight vyrábějí tři firmy, které je prodávají zákazníkům jak v České republice, tak v zahraničí. CESNET také významně přispěl ke vzniku společnosti Invea-Tech, která se nedávno rozdělila na dvě společnosti – Flowmon Networks a Netcope Technologies. Invea-Tech dokázala velmi úspěšně využít výsledků výzkumných a vývojových aktivit sdružení v oblasti monitorování sítí a bezpečnosti. Jako první na světě uvedla v roce 2014 na trh zařízení, které umožňuje monitorování sítí pracujících s přenosovou rychlostí 100 Gb/s. Další firmou, která výhodně využívá výsledky výzkumu a vývoje sdružení CESNET, je Comprimato. Ta velmi úspěšně uvádí na trh produkty pro přenos obrazu s vysokým rozlišením prostřednictvím počítačových sítí.
* Co považujete za dvacet let v čele CESNET za jeho největší úspěch?
Za největší úspěch považuji, že jsme úspěšně zvládli velmi složité období kolem roku 2000, kdy jsme prodali komerční síť CESNET a začali se věnovat poskytování služeb pouze pro vědeckovýzkumnou a akademickou komunitu. Nastolený směr se ukázal jako správný – e-infrastruktura CESNET byla schválena vládou jako velká infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v České republice.
* Co byste s dnešními zkušenostmi udělal jinak?
Pravděpodobně jsme se měli více zaměřit na řešení otázek souvisejících se sídlem sdružení. Využíváme pronajaté prostory u našich členů – několika vysokých škol. Vzhledem k poměrně rychlému růstu personálních kapacit nám pronajaté prostory často nevyhovují a další se získávají velmi obtížně. Proto jsme v minulosti zřejmě měli uvažovat o pořízení vlastního objektu.
* Jaká je podle vás budoucnost sdružení?
Jsem přesvědčen, že požadavky vědecko-výzkumné komunity se i v budoucnu budou velmi lišit od požadavků na služby běžných uživatelů internetu. Budoucí e-infrastruktura bude opět muset být o krok napřed před tím, co nabízejí komerční operátoři. Portfolio služeb bude takzvaně „šité na míru“ pro náročné vědecko-výzkumné aplikace a bude muset pružně reagovat na měnící se potřeby uživatelů. l
O autorovi| Václav Herz • spolupracovník redakce
