Musíme v Praze zprovoznit brownfieldy, říká primátorka Krnáčová

Praha pomůže státu s výkupem pozemků pro Pražský okruh, metro D bude jezdit bez stanic, radnice se pokusí vykoupit obří zanedbané plochy uvnitř metropole, aby se po dvaceti letech začaly konečně měnit v město. O tom a dalších plánech s Prahou si týdeník Euro povídal s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO).

Co ještě chybí, abychom si to tu my, nebo možná spíš oni, užili?

Trochu trpělivosti… A změnit to, že Praha je konzervativní město. Neustále tu je cítit ten zápas mezi novým a starým. Hodně Pražanů nechce žádné změny. Na druhé straně se jich ovšem dožadujeme. Jakmile se ale začne něco měnit, je zle. Když chceme budovat město 21. století, musíme tohle překonat.

Pokud se však objeví něco trochu jiného, hned to veřejnost zabije v zárodku…

No ano. Je tu naprostý odpor k novostavbám. A když se nestaví, jsme nespokojení, že tu nemáme žádné moderní a kvalitní stavby. Ty se sem ale nedají teleportovat. Někdo je musí zaplatit, někdo je musí povolit, někdo postavit a někdo další obydlet.

Je naše odmítání reakcí na minulost, kdy se stavělo nekoncepčně cokoli, co byli investoři schopní uplatit, nebo je to naše podstata? Je Pražan specifický druh?

Myslím, že je to naše podstata. Praha je specifická svou polohou, historickým kontextem, svou zarputilostí, na druhé straně ale i svou kreativitou. Praha je prostě jiná. A já ji mám takovou ráda. Je to těžké, ale co je jednoduché, není zajímavé.

Vy jste byla v poslední době několikrát ve Vídni. Starosta říkal, že se vámi potkal vícekrát než s několika vašimi předchůdci dohromady. Chcete, aby byla Praha jako Vídeň, která vyhrává žebříčky nejlepšího města pro život?

Němčina je můj rodný jazyk. Bylo pro něj překvapení, že jsem na něj promluvila vídeňským dialektem. On je starostou 24 let, sám o sobě je zvláštní osobnost. Praha ale nemá být Vídeň. Žádné město nemá být jako jiné město. Je možné se inspirovat; charakter, historie se ale nedají přenést. Neměli bychom aspirovat na to, abychom se stali Vídní, to ne.

Co máme lepší?

Vídeň je sachr dort. Komplikovaný na výrobu, musíte striktně dodržet recepturu. Je dokonalý, ale ničím vás nepřekvapí. Praha je jako větrník. Má uvnitř dvě náplně. Karamel s vanilkou dohromady tvoří neuvěřitelně zajímavý celek, vždycky jiný. Tady se dá přidat trochu kreativity a chutná to super.

Praha chutná jako větrník, říká primátorka (Foto: Martin Pinkas).

Čím to vylepšit?

Já mám pocit, že se tu čtvrt století nic moc nedělo. Kromě toho, že se vykopal tunel Blanka, který vede odnikud nikam, takže způsobuje spíš problém. Ostatně tak, jak se očekávalo, protože není dostavěn vnitřní a vnější okruh. Postrádám trochu racionality u takové megastavby, která měla propojit něco, co neexistuje. A když jsme u toho vnějšího okruhu, Praha se mohla už v minulosti více angažovat, jako se snažíme teď. Měla více obrušovat hrany odpůrců stavby, i když investorem je tady stát. Místo toho se utopilo 1,7 miliardy za Opencard. Nechci být příliš kritická k předchůdcům, ale co tu máme zajímavého kromě Tančícího domu a povedené transformace brownfieldu do městské čtvrti na novém Smíchově? A to mluvíme o 90. letech…

Mají politici sílu válcovat odpor veřejnosti?

Politik by měl jít do boje. Ne, boj není správné slovo – do diskuse. Měl by vstupovat do toho negativistického diskurzu. Neměl by se vzdávat a plout na vlně nálad těch, co křičí nahlas. Iniciativy mají mít prostor, ale někde musejí mít konec. V určitém okamžiku musí politik mít odvahu udělat rozhodnutí a pak za něj také nést odpovědnost.

Stavět, budovat je přirozená lidská vlastnost. Ta se u nás vytratila?

Nechci na to rezignovat. Takhle je to i s Metropolitním plánem… To dění okolo je také projevem nevůle ke změně, neochoty nebo snad strachu podívat se trochu jinak, ne tolik rigidně, na územní plánování. Světové metropole našly odvahu měnit historický kontext na základě intervence soudobé architektury. I ta Vídeň. Tady je to takřka nemožné.

Přečtěte si:

Praha stagnující: Peníze by metropole měla, není ale do čeho kopnout

Jak to chcete dokázat, když rozvoj Prahy mají na radnici v kompetenci Zelení, kteří jsou proti rozvoji z podstaty, jak vidno?

Ano, to je výsledkem koaličního vyjednání. Já si myslím, že se nám ale podařilo územní plánování konsolidovat. Tak to vidím z pozice předsedkyně komise pro Metropolitní plán. Já tlačím na to, aby byl Metropolitní plán hotov do roku 2020, a nejsem ochotna diskutovat o tom, že to bude později.

Nejste jediná?

Nejsem jediná, a i kdybych byla, někdy jsem urputná. Nejhorší překážky jsou ty vnitřní, které máme v sobě, ne ty vnější.

U rekonstrukce Václavského náměstí nebo u Průmyslového paláce jste se střetla s památkáři. Je třeba to s nimi řešit „na sílu“?

Na sílu tu nemůžete dělat nic. Řešením je dialog a někdy je třeba se nebát uplatnit svoji pozici. Nechci se smířit s tím, že něco nejde. To je stejné jako s náplavkami. Tři roky se mluví o revitalizaci, a nic. Tak jsem se do toho vložila.

Vy jste se tak nějak vložila do spousty věcí. Nepřerůstá vám to přes hlavu? Nebudete mít nakonec pod sebou všechno?

Ale vždyť o tom práce primátora je. Řešíte vše od dostavby Pražského okruhu, náplavky až po odstřel divočáků systémovým opatřením.

Nezasahujete kolegům do kompetencí?

Ale vždyť mojí kompetencí je zodpovídat za chod celého města a to dělám. Strašně mi trhá uši, když slyším, že něco nejde. Vše je to otázka energie, vůle a času…

Skřípe vám to opět v koalici?

Máme různé názory na jednu věc…

Na stránkách magistrátu visí oficiální tisková zpráva, kde náměstkyně ANO tvrdí, že radní ČSSD nemluví pravdu. Vy a Petr Dolínek (radní pro dopravu za ČSSD – pozn. red.) vydáváte dvě tiskové zprávy k jedné události…

To jsou drobná nedorozumění, žádné drama. O nic nejde, nikdo se nehroutí. Tým tahá za různé konce provazu, já to chápu, jsme z jiných partají, já chci ale výsledky.

Jak funguje meziresortní skupina k výstavbě Pražského okruhu mezi D1 a Běchovicemi?

Já jsem celkem spokojená. Až na malý skluz s měřením hluku, které se muselo přepočítat kvůli zpřísnění limitů. Podklady k EIA se odevzdávají tento měsíc, takže celkem držíme harmonogram. Do konce roku 2017 by mohlo být územní rozhodnutí, když všechno půjde dobře.

S Běchovicemi povedeme jednání o spolupráci. Jakmile bude územní rozhodnutí, může se začít vykupovat. Předtím se ještě domluvíme, jak by měla kompenzace vypadat. Vklad Prahy bude předjednání části dohody, eventuálně vykoupení pozemků předem, pak to bude refundovat stát. Ještě musíme uzavřít memorandum s ŘSD, ministerstvem dopravy a Středočeským krajem. ŘSD má expertní posudek, že neexistuje žádná jiná varianta vedení okruhu. Bylo jednoznačně vyvráceno, že by okruh mohl vést Středočeským krajem. Všichni starostové s tím nesouhlasí. Je to nesmysl.

Je nějaký posun v přípravě metra D?

Nás limituje finanční částka. S vlastníky potřebných pozemků se v minulosti nejednalo, každý mluvil o „déčku“, ale léta nikdo nic neudělal. My u těch pozemků nemůžeme jít s cenou nad znalecký posudek a vlastníci za tu cenu nechtějí prodat. Něco musíme vymyslet. U metra B se stanice Kolbenova nebo Hloubětín otevíraly o dva roky později, než byla trasa na Černý Most hotová. Proč bychom to nemohli udělat u „déčka“? Pro mě je důležité, že se bude kopat tunel, u těch míst, kde to nepůjde, se otevře vestibul později jako u „béčka“. To není žádné skandální novum. Zároveň to ale neznamená, že se jedná o všechny stanice, už teď máme podepsané memorandum s vlastníky pozemků, kde bude stát stanice Nádraží Krč, a chystáme stejnou dohodu i k budoucí stanici Nemocnice Krč.

Praha nepůjde do vyvlastňování pozemků?

Doufám, že tak daleko to nezajde a nakonec se dohodneme, ale vyloučit to nemohu, byť je to nepopulární. Co by to znamenalo, můžeme mapovat společně s tím, že testujeme spolupráci se soukromým sektorem. Praha by se toho neměla bát. PPP projekty nejsou strašák, jinde fungují už řadu let. To, že jsme tu měli velmi nestandardní přístup k veřejným prostředkům, což je velmi opisný výraz, je fakt, ale už jsme se posunuli dál. Snad se nemusíme bát tunelování. Prostě ta spolupráce musí být výhodná pro oba. My máme zadání, soukromníci mají podmínky. Musí to být win-win.

Budete kandidovat v komunálních volbách příští rok na podzim na primátorku?

Uvidíme, je to ještě pořád dlouhá doba a obzvlášť v politice. A výsledek se má vždy hodnotit až na závěr období, takže svou případnou kandidaturu budu komentovat až ke konci tohoto kalendářního roku.

Dvacet let se ví, že P+R je průšvih. Teď se udělají placené parkovací zóny a problém eskaluje. Co s tím?

Praha je uprostřed Středočeského kraje, jehož obyvatelé jezdí do Prahy. Obytné celky v extravilánu Prahy vznikají proto, aby mimo město bydleli lidé, kteří do města pak denně jezdí do práce. Když tam nefunguje veřejná doprava, použijí auto. A chtějí parkovat nejlépe vedle své kanceláře. Máme tu více než 60 vytipovaných lokalit a třeba na Veleslavíně, Černém Mostě, Zličíně nebo Opatově je začneme stavět během několika měsíců. Nelze ale všechno svádět na Prahu. Středočeský kraj může a mohl kdykoli budovat P+R na svém území, aby lidé mohli přesednout na železnici. Premisu, že jen Praha má stavět P+R pro Středočechy, odmítám.

Dost lidí tvrdí, že dokud Praha nepohltí Středočeský kraj, nebude to nikdy ideálně fungovat.

To není na programu dne. V rámci teritoriálního programu, kde my jsme zprostředkující orgán, je myslím 600 milionů na autobusové terminály a P+R. Oni si na ty peníze mohou sáhnout. Doufám, že to tak udělají.

Teď stojí ve vedení Prahy a Středočeského kraje dvě ženy z ANO..

Ano, a taky si vycházíme vstříc… Nedáno jsme měli první oficiální setkání a jsem si jistá, že teď spolupráce mezi Prahu a Středočeským krajem bude fungovat mnohem líp.

Tak zpátky do Prahy. Developeři brečí, že nemohou postavit školku, nic darovat městské části, ve které chtějí stavět. Plánovací smlouvy nefungují.

Ty může uzavírat jenom obec a to je Praha, ne městské části. A my nemáme ani vzor takové smlouvy. Ten se nevytvořil. Struktura by měla být taková: město a stavitel podepíší smlouvu a městská část by měla být přizvaná. Zatím se to tak nikdy neudělalo. Pracuje se na tom vzoru. Jsou první návrhy, ale momentálně je prioritní Metropolitní plán.

Co s obřími celky uvnitř Prahy? Už více než 15 let je na nich stavební uzávěra a ani Metropolitní plán je neřeší…

To je důležitá část celkového rozvoje Prahy. Máme 15 takových rozvojových nebo transformačních ploch, ale je tam stavební uzávěra, buď jako rezerva pro infrastrukturu, nebo ochrana prostředí, nebo jsou majetkově velmi roztříštěné. Jednou z možností, jak se pohnout, je, že Praha vykoupí ta území od vlastníků. Ta možnost se rozpracovává. Smlouvy učiněné v minulosti, na kterých participovali podivní poradci – eufemisticky řečeno – pana Béma, nám blokují kusy města. Ti lidé způsobili nenapravitelné škody. Během těch divokých let se s územím jen kšeftovalo a my teď máme řešit důsledky.

Pokud by Praha koupila pozemky, mohla by se začít chovat jako ostatní města od nás na západ – definovat, co na těch územích chce a s jasnými regulativy je potom v soutěži rozprodat developerům.

Je to jedna z alternativ. Musíme si dát pozor, abychom nevykoupili něco, co pak nepůjde rozvíjet.

Která území jsou klíčová? Rohanský ostrov, Žižkov, Bubny?

Žižkov možná ne, ale Rohanský ostrov bych ráda. Ostatně tam je jen smlouva o smlouvě budoucí, vlastník ani Praze pozemky nezaplatil. Nejde mi do hlavy, co všechno tady bylo dříve možné. Prodej Bubnů je naprosto nepochopitelný počin. Město to mělo koupit od SŽDC, a ne soukromý developer, který zkrachuje, a pak to získá jiný, který se ani s městem nechce bavit. Mám studii na ta klíčová území a chci začít vyjednávat s majiteli.

Která jsou tedy pro město klíčová?

Určitě Rohanský ostrov, Bořislavka, Bohdalec je také zajímavé místo. Teď jsou tam garáže. Radotín, Lahovice, Zbraslav – tam by mohl vzniknout příměstský park. Soukromý majitel chce na části začít dobývat štěrk, čímž zablokuje vznik parku. Dívčí hrady by měly zůstat zelené. Jinonice, kde by mohl vzniknout vysokoškolský areál…

Praha má dost peněz, které neumí proinvestovat. Tady by se daly peníze rychle a smysluplně přesměrovat.

Daly by se alokovat. Okamžitě bychom udělali územní studii, abychom věděli, jak ta území zastavovat. Musíme zkusit zprovoznit brownfieldy uvnitř Prahy, aby se nerozlézala do krajiny. I malé městské části ale potřebují určitý rozvoj, trochu se to musí uvolnit. Metropolitní plán by nevstřebal požadavky Strategického plánu Prahy. Nechceme dopadnout jako Mnichov, kde není dostupné bydlení.

Adriana Krnáčová (56)

Adriana Krnáčová uvádí v životopise na stránkách hnutí ANO 2011 vzdělání na DePaul University v Chicagu (MBA) a na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě-věda o výtvarném umění a jazyky. V letech 2001 až 2007 byla výkonnou ředitelkou české pobočky Transparency International. Od března do listopadu 2014 byla náměstkyní ministra vnitra ČR. Od listopadu 2014 je primátorkou hlavního města Prahy. V lednu 2015 podala přihlášku do hnutí ANO 2011. O několik týdnů později se členkou hnutí stala. Ve funkci primátorky přežila několik pokusů opozice o odvolání, jednou se o totéž snažil její vlastní klub ANO, jednou se téměř rozpadla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice, ale po několika měsících provizoria pokračovala ve stejném složení.