Minulý týden americká vesmírná agentura NASA oznámila uzavření další smlouvy se společností SpaceX. Firma Elona Muska tak na jejím základě dopraví v příštích letech na palubě své kosmické lodi Crew Dragon na ISS až 20 astronautů. Podle webu CNBC je tato dohoda pro vládní úřad velmi důležitá, jelikož mu umožní posílat do vesmíru posádky až do konce probíhající dekády.
Nový kontrakt se týká misí s označením Crew-10 až Crew-14 a NASA za něj zaplatí zhruba 1,4 miliardy dolarů (přibližně 34,5 miliardy korun). Nyní se na palubě Mezinárodní vesmírné stanice nachází mise Crew-4, start Crew-5 je pak naplánován na letošní říjen. I tyto posádky se přitom na nízkou oběžnou dráhu Země dostaly, respektive dostanou právě na palubě lodi Crew Dragon.
Na ISS poletí i Starliner
SpaceX je prozatím jedinou společností, která od NASA získala certifikát pro pilotování operačních misí s posádkou. Díky tomu má firma s vesmírnou agenturou uzavřeno více smluv, jež se navíc průběžně rozšiřují. Například loni v prosinci došlo k úpravě kontraktu CCtCap z roku 2014, v rámci něhož si NASA u SpaceX dokoupila další tři lety na ISS. Hodnota smlouvy se tím vyšplhala na astronomických 4,9 miliardy dolarů (téměř 121 miliard korun).
Díky chybějící konkurenci ovšem úřad nemá na výběr. A jeho zástupci si toho jsou velmi dobře vědomi. „Firma SpaceX je jediná, která splňuje bezpečnostní požadavky NASA na přepravu posádky na vesmírnou stanici. Bez jejího využití bychom nemohli dodržet závazky vůči našim mezinárodním partnerům v potřebném časovém rámci,“ uvedla NASA.
Situace se má každopádně brzy změnit – NASA totiž pracuje na alternativě, kterou má být kosmická loď CST-100 Starliner. Její první testovací let s posádkou je naplánován už na březen příštího roku, přičemž pokud vše dopadne dobře, bude plavidlo, vyvíjené americkou společností Boeing, na ISS dopravovat astronauty od příštího září minimálně do roku 2028.
NASA má zajištěné financování, trápí ji Artemis
Pokud jde o samotnou Mezinárodní vesmírnou stanici, ta by po zemské orbitě měla obíhat až do roku 2030. Přesně tak dlouho ji podle současných plánů hodlají Spojené státy ještě financovat, jak nedávno schválili americký Kongres i prezident Joe Biden. Kvůli současné politické situaci se z ISS naopak stáhne Rusko, které chce postavit svoji vlastní vesmírnou stanici. Ta ale podle odborníků nebude k dispozici dříve než v roce 2028.
Ještě není zcela jasné, jak odchod Rusů z ISS celý projekt poznamená, protože NASA i Evropská vesmírná agentura ESA se k tomu zatím odmítají vyjádřit. Je každopádně pravděpodobné, že bude zapotřebí vyvinout nový systém pro udržování vesmírné stanice v ideální výšce, jelikož tuto činnost měla dosud na starosti právě ruská agentura Roskosmos.
Budoucí provoz ISS ale v současnosti není největší problémem NASA. Ta totiž v sobotu už podruhé odložila start rakety Space Launch System (SLS), která měla být součástí úvodní fáze programu Artemis, na jehož konci má lidstvo znovu stanout na Měsíci. Podle expertů je na vině únik kapalného vodíku, který se dosud nepodařilo vyřešit. Raketa se proto vrátila do montážní haly Kennedyho vesmírného střediska, přičemž další termín možného startu je zatím ve hvězdách.
