Ambice vytvořit mozkový implantát nové generace, jenž by přinesl revoluci třeba v léčbě Parkinsonovy choroby či deprese, si neurotechnologická společnost Neuralink klade již od svého založení v roce 2016. Teď když firma podnikatele Elona Muska konečně získala souhlas Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) k zahájení testování na lidech, je svému cíli opět o něco blíž. Proces to ale rozhodně nebyl jednoduchý, povolení totiž brzdila celá řada potenciálních rizik.
Obecně FDA vyžadoval, aby Neuralink prováděl důkladné a opakované testování a sběr dat. Obojí samozřejmě v delším časovém horizontu. Zda byly všechny problémy vyřešeny, říct nelze, jisté je ale minimálně to, že byly přinejmenším zmírněny natolik, aby s nimi FDA byl spokojen.
Pod drobnohled se kromě samotného implantátu dostal také chirurgický robot, jehož úkolem během operace je spojit dráty čipu s konkrétními neurony v mozku. Musel být proto podroben takovým zkouškám, z nichž jasně vyplynulo, že je schopen čip bezpečně vložit bez toho, aby v průběhu zákroku poškodil okolní tkáň mozku nebo zvyšoval riziko infekce, krvácení, zánětu či jizev. FDA se rovněž obával možných nežádoucích účinků spojených se samotnou implantací, jako jsou bolesti hlavy, změny nálad či kognitivní poruchy.
Otázka biologické kompatibility
Vzhledem k tomu, že se jedná o technologii poháněnou bateriemi, bylo zapotřebí zkoumat její životnost a výměnu. Po původním zamítnutí ze strany FDA byly na baterii provedeny rozsáhlé testy, jež nakonec vyhodnotily její výkon, životnost i biologickou kompatibilitu. Za rizikovou považoval FDA též přítomnost drátů, jejichž propojení pomocí robota je samo o sobě velkou výzvou. Kromě toho existuje nebezpečí, že by se tyto dráty mohly v důsledku přirozeného pohybu či zánětu přesunout na jiné místo, což by nejen pravděpodobně ovlivnilo správnou funkci zařízení, ale mohlo i poškodit mozkovou tkáň.
„Kvůli uvedeným scénářům musela společnost provést rozsáhlé studie na zvířatech a následně prokázat, že polohu drátů dokáže nejen sledovat, ale v případě nutnosti i upravovat,“ uvádí pro web The Conversation David Tuffley, docent aplikované etiky a kybernetické bezpečnosti na Griffithově univerzitě. S tím souvisela rovněž otázka bezpečného odstranění implantátu.
V neposlední řadě se pak FDA zaměřil na ochranu soukromí a zabezpečení dat. Ta musejí být chráněna před hackerskými útoky, manipulací nebo jinou formou zneužití.
Vyšší IQ i schopnost telepatie
Pokud se během testování zařízení ukáže jako bezpečné, slibuje revoluci na zdravotnickém trhu. „Mělo by například umožnit pacientům s amputovanými končetinami opět získat ,přirozené‘ motorické schopnosti. Osvědčit by se mohlo také při léčbě Parkinsonovy choroby, epilepsie či poranění míchy,“ konstatuje Tuffley. Slibně se implantát jeví i pro potenciální léčbu obezity, autismu, deprese a schizofrenie.
Oficiální požehnání se miliardář pro svoji společnost snažil získat už před dvěma lety, kdy informoval o tom, že s FDA na udělení povolení usilovně pracuje. Testovat na lidech chtěl tehdy ještě ve stejném roce.
Vzhledem k tomu, jak usilovně společnost na povolení tlačila, lze očekávat, že se zahájením klinických testů zahálet nebude. Odpovídají tomu koneckonců i její nemalé cíle. Implantát, který Neuralink vyrábí, má mít nejméně stokrát více mozkových spojení než současná zařízení schválená FDA. To ,Muskovo‘ hodlá pomocí signálu Bluetooth propojit mozek s externím počítačem, což by umožnilo nepřetržitou komunikaci oběma směry.
Musk ve spojitosti s touto technologií zmínil také mnoho dalších možností jejího využití. Z nich některé byly velmi radikální. Tvrdil například, že by Neuralink pomocí spojení s umělou inteligencí mohl rozšířit tu lidskou. Zmínil též telepatickou komunikaci mezi dvěma nebo více lidmi propojenými prostřednictvím zprostředkujícího počítače. „Zdravý rozum napovídá, že tato tvrzení je třeba zařadit do kategorie ,uvěřím, až to uvidím‘,“ komentuje Tuffley s tím, že jakkoli jsou uvedené technologie vzrušující, tak dokud neprokáží svoji bezpečnost, nesmí být na veřejnost vpuštěny.
