Klíč k budoucnosti obou českých trhů možná drží ČSOB
Slovenská Burza cenných papírů v Bratislavě a mimoburzovní RM–Systém Slovakia by se měly koncem dubna spojit. Jestliže si u našich východních sousedů tuto změnu vyžádal nový zákon, klíčem k budoucnosti českých organizátorů trhů s cennými papíry je zřejmě ČSOB – jejich největší akcionář. Podobné námluvy jako na Slovensku nejsou zatím u nás na pořadu dne, analytici se však domnívají, že stejně k určité integraci malého tuzemského trhu jednou dojít musí. Slovenský příkaz. Zástupkyně generálního tajemníka bratislavské burzy Barbora Lazárová pro týdeník EURO uvedla, že fúze slovenských trhů není ještě definitivní. K projektu sloučení se totiž musí vyslovit akcionáři obou organizátorů, a to zhruba do dvou týdnů. Pro dohodu je zásadní, kolik procent akcií burzy by měl RM-Systém Slovakia vlastnit. „Ten by chtěl kolem 35 procent, akcionáři burzy nabízejí patnáct, proto se vedou v tomto smyslu jednání, informovala Lazárová. Její šéf Juraj Lazový v minulém týdnu v této souvislosti uvedl, že je možné i to, že k dohodě nakonec nedojde. Obecně se však předpokládá, že opak bude pravdou. Sloučení obou institucí si vyžádal nový slovenský zákon o cenných papírech, který nařídil, že od letošního prvního května smí v zemi působit pouze burzovní trhy, tedy systémy pracující na členském principu. Tuto podmínku slovenský RMS nesplňuje, a proto stál před volbou, jak dál. Zda požádat o burzovní licenci a působit jako burza, což by však bylo velmi nákladné, anebo ukončit svou činnost. Třetí možností, která nakonec zvítězila, byla fúze s burzou. RMS by se tak měl stát obchodníkem s cennými papíry s významným postavením na burze. Měl by také využívat svoji četnou sít dosavadních obchodních míst. Slovenská inspirace je, zdá se, pro Čechy velmi vzdálenou hudbou budoucnosti. S myšlenkou jakési spolupráce obou českých organizátorů přišla již před dvěma lety pražská burza. Mimo jiné i pod vlivem Světové banky, která doporučila České republice sjednotit ceny na veřejných trzích, tedy právě z burzy a RMS. „Jednání sice probíhala, nyní však poněkud usnula, uvedl pro týdeník EURO ředitel RM–Systému Lubomír Štícha. Podobně mluví i šéfka vnějších vztahů pražské burzy Jana Marcová. „Záleží mimo jiné na tom, jak se k tomu postaví největší akcionář burzy – ČSOB, dodává. Tato banka se po pádu IPB stala paradoxně největším akcionářem obou trhů. Na burze vlastní téměř sedmnáct procent. V PVT, což je mateřská firma RMS, drží sama 37 procent. S ní spřízněný RIF pak dalších 20 procent. Vedení ČSOB má však k řešení evidentně daleko naléhavější úkoly, než je budoucnost obou českých trhů, a tak se u nás k něčemu podobnému, co se děje na Slovensku, zjevně neschyluje. Je to však možná právě ČSOB, která může v budoucnu svým rozhodnutím výrazně promluvit do další architektury tuzemského trhu s cennými papíry. Problémy sblížení obou tuzemských institucí jsou však možná daleko prozaičtější. Když odhlédneme od faktu, že jde o dva konkurenty, jsou jimi především zcela odlišné principy fungovaní obou trhů. RMS je privátní společnost, jejímž hlavním cílem je produkovat zisk. To prioritou burzy není. Burza pracuje na členském principu, RMS nikoliv. Rozlišné jsou i časy vypořádání obchodů obou českých trhů. Burza tak činí v čase T+3, RMS v T+0, což znamená, že v okamžiku uzavření obchodu a vypořádání cenného papíru dochází i k převodu peněz. Ostatně, jak ke vzájemné dohodě oba trhy přistupují, nejvýstižněji napovídají právě jednání o sjednocení cen – nedokázaly se za dva roky dohodnout ani v této otázce. Integrace nutná. Tuzemští analytici se přesto domnívají, že budoucnost českého kapitálového trhu vyžaduje integraci a donutí jej k tomu ekonomické podmínky. „Spojení slovenských institucí má značný význam i pro český trh. Potvrzuje totiž, že více samostatně existujících organizátorů nemá příliš šancí na přežití na tak malém trhu, jako je Slovensko, ale jistě i ČR, domnívá se Jan Hájek z makléřské společnosti Patria Finance. Otázka spojování nabude podle něj na aktuálnosti se vstupem ČR do Evropské unie. Pražské burza se snaží, pod vlivem již provedených burzovních aliancí v Evropě, také napojit na nějakou z velkých burz. Burzovní trh trpí nedostatkem kvalitních emisí, jeho řady opouštějí obchodníci. Pomoci by mu mohlo nedávné prohlášení tiskového mluvčího ministerstva financí Libora Vacka, který pro Lidové noviny uvedl, že část akcií velkých privatizovaných společností, jako je třeba Český Telecom, by mohla být vládou prodána i přes tuzemský kapitálový trh. RMS, který postihne koncem roku odchod zhruba osmi set společností z jeho trhu, což mu přikázala nedávná novela zákona o cenných papírech, si zase hodně slibuje od rozvoje transakcí po internetu a od obchodů s deriváty. Na to má již několik let připraven společný projekt s vídeňskou burzou. Ten však dlouhou dobu blokovala Komise pro cenné papíry. Teprve letos se konečně rozhodla dát derivátům v tuzemsku zelenou.
