Proč nám nevadí potraviny upravené za pomoci gama záření? Potenciál GMO je téměř nekonečný - biotechnologie bychom tak neměli odmítat. Skutečnost, že zejména EU mění zásadně svůj postoj k biotechnologiím, jejichž výsledkem jsou geneticky modifikované organizmy (GMO), se v ČR příliš nezdůrazňuje.
Proč nám nevadí potraviny upravené za pomoci gama záření?
Potenciál GMO je téměř nekonečný - biotechnologie bychom tak neměli odmítat.
Skutečnost, že zejména EU mění zásadně svůj postoj k biotechnologiím, jejichž výsledkem jsou geneticky modifikované organizmy (GMO), se v ČR příliš nezdůrazňuje. Ke škodě zemědělců, ale i spotřebitelů. Dokonce celé řady dalších podnikatelských skupin. V médiích jsou biotechnologie obvykle zatracovány, přičemž hlavní roli v takovém přístupu hraje jako vždy byznys. Samozřejmě i v propagaci GMO jde o byznys. Ze zcela stejného důvodu ale byly právě zatím produkty z GMO systémově degradovány. Z pohledu důvodů obhajoby a zatracování je to tedy fifty fifty, a to, co by mělo vychýlit jazýček vah ve prospěch některého z obou názorů, jsou objektivní kritéria potřebnosti a nepotřebnosti, pozitiv a negativ používaných technologií.
Pozitiva na straně biotechnologií
Pozitiva jsou přitom podle všech dosud známých poznatků jednoznačně na straně biotechnologií, přestože skutečně platí, že doba jejich komerčního využití je příliš krátká na to, aby vědci do důsledků postihli veškeré možné dopady do každodenní praxe, zdaleka nejen stravovací. Právě v citlivé oblasti výroby potravin se ale zdá, že rizika neexistují. Nebo je minimálně nikdo nezjistil. Pokud se přitom týká možných dopadů konzumace uměle šlechtěných odrůd hospodářských plodin nebo plemen zvířat, představují patrně daleko větší potenciální rizika metody, které se dosud v praxi běžně uplatňují a nikdo jim nepřikládá velký význam. Jde především o metodu radiační mutageneze - ozařování sadby rostlin radioaktivními paprsky, která mění (díky následným deformacím) jejich vlastnosti. V druhé polovině 20. století přitom registrovala Mezinárodní komise pro jadernou energii na 20 000 projektů mutace organizmů, většinou za pomoci gama záření, přičemž surovina z takto vzniklých odrůd a plemen je v současné době běžnou součástí našeho jídelníčku. V praxi konzumujeme mutanty hlavně v obilovinách, základním ovoci, bramborách či rajčatech. Po celém světě, pochopitelně - rozhodně to není specifikum ČR. Skutečnost je nicméně taková, že jíme-li například radiačně modifikovanou pšenici, konzumujeme odrůdy mutované ionizujícím zářením, u nichž není známo, co se stalo s genomem. To se přitom děje desítky let bez jakýchkoli problémů. Přesto je logické, že vliv nahodile vzniklých mutantů na lidský organizmus by měl být zásadnější než vliv produktů vzniklých řízeným vkládáním konkrétních nedeformovaných genů prostřednictvím biotechnologických procesů.
Proč degradace GMO?
Základ degradace GMO spočívá v tom, že konvenční šlechtitelské metody nejsou nikterak nákladné a náročné na vědecké zázemí a technologické vybavení. To v praxi znamená, že na rozdíl od biotechnologických metod je konvenční i radiační šlechtění finančně přístupné řadě firem, zatímco biotechnologie jim svou náročností tento byznys uzavírají. „Transgenoze (umělý přenos genu - pozn. aut.) vyžaduje obrovské náklady, dlouhý výzkum a příslušné know-how. Je tu i další faktor: Ozáření nejde patentovat, ale transgenoze je doménou řady patentů. Výslednicí těchto skutečností je, že touto technikou mohou pracovat jen kapitálově silné firmy, které si najdou cestu v síti patentů. Navíc je to cesta riziková, protože ani po vynaložení velkých prostředků se nemusí produkt na trhu uplatnit,“ komentuje situaci Jaroslav Drobník ze sdružení Biotrin.
Firmy proti firmám, EU začíná obracet
GMO firmy však podle jeho názoru udělaly přitom v boji s konkurenčními non-GMO firmami základní strategickou marketingovou chybu. „Ve snaze zabezpečit rychlý návrat vložených prostředků zaměřily vývoj plodin i veškerou komunikaci s veřejností na svého bezprostředního odběratele - zemědělce. Druhá skupina firem se ovšem zaměřila na kampaň zaměřenou na spotřebitele s cílem degradace GMO,“ domnívá se Drobník. Negativní postoj spotřebitelů pak navíc využila EU jako netarifní opatření proti dovozům americké zemědělské a potravinářské produkce s poukazem na skutečnost, že evropský spotřebitel produkty z GMO odmítá, což neporušovalo dohody WTO (Světová obchodní organizace). To vše vyústilo do přijetí tzv. Cartagenského protokolu, který umožňuje odmítnout dovoz GMO bez udání racionálních důvodů. Tím si však EU podle odborníků uzavřela cestu k jedné ze špičkových šlechtitelských technologií - a její představitelé si tuto skutečnost začínají uvědomovat.
Výhody GMO
Ty základní jsou stále stejné: snížení nákladů na produkci potravin, vyšší hektarové výnosy rostlin a především nižší chemizace životního prostředí, neboť stručně řečeno: GMO organizmy jsou odolné proti škůdcům, takže je není třeba ošetřovat rozličnými postřiky. Pomocí GMO technologií však nejenže dochází k nižšímu zatížení životního prostředí herbicidy, pesticidy atd., ale dokonce lze nebezpečné látky z tohoto prostředí „odtěžovat“. Tým amerických vědců totiž pomocí biotechnologií vyvinul rostlinu, která dokáže ve svých listech a stonku hromadit arsen, což otevírá cestu k výrazné dekontaminaci půdy. Zejména tam, kde se arsen může hromadit při ukládání průmyslových odpadů. Arzen, jak je ostatně známo i z detektivek, může přitom způsobit otravy, ale také rakovinu či poruchy nervového systému.
Další využití
Využití poznatků ze zkoumání GMO patří navíc mezi hlavní naděje pro léčbu zákeřných lidských chorob. GMO technologie totiž umožňují vnos genu, který způsobuje určité onemocnění, do laboratorního zvířete, a následné odhalení způsobu léčby. Biotechnologiemi vyšlechtěné bakterie jsou zase schopny produkovat proteiny, které bychom jen obtížně získávali z původních zdrojů. Proteiny lze ostatně získat i z geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Tímto způsobem se připravuje například koagulační faktor IX, ale i další farmaceuticky významné látky. Veřejnosti nejznámější ovšem zůstává využití biotechnologií v případě hospodářských rostlin - přitom poslední, takzvaná třetí generace GMO rostlin již v sobě obsahuje jedlé vakcíny k obohacení lidského organizmu o pro tělo potřebné látky. Téměř neznámou formou je také možnost produkce takzvaných biodegradovatelných plastů z rostlin.
Plocha v milionech hektarů osetá transgenními plodinami v průmyslových a rozvojových zemích v roce 2001
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Průmyslové země 0,1 1,7 9,9 23,7 32,8 33,0 40,0
Rozvojové země 0,0 0,1 1,3 4,3 7,2 10,6 13,6
Celkem 0,1 1,8 10,3 28,0 40,0 43,6 53,6
Pramen: ISAAA
Média vedou systematickou kampaň proti potravinám, při jejichž výrobě se využívají geneticky modifikované organizmy. Jde především o zeleninu jako brambory a rajčata, ovoce a obiloviny.
FOTO: ARCHIV
