Právník, který sesadil Nixona, stal se slavným hercem a usedl v Bílém domě. K tomu všemu měl Fred Thompson zatraceně blízko
Jako státní návladní byl Fred Thompson (19. srpna 1942 – 1. listopadu 2015) nezapomenutelný.
„Kdybych potřeboval pochlebovače, už dávno jsem vás nakopal do zadku. Ale já chci někoho, kdo mě upozorní, když budu mít rozepnutý poklopec,“ deklamoval ve slavném seriálu Právo a pořádek. Kvůli podobným replikám kdekdo v Republikánské straně – včetně Thompsona samotného – na chvíli uvěřil, že tenhle herec a politik v jedné osobě by mohl být vítězem prezidentských voleb roku 2008. Jenže Thompson kariéru svého životního idolu Ronalda Reagana nezopakoval – byl přece jen víc herec než politik.
JAK JSEM NESESADIL NIXONA
Zpočátku to přitom vypadalo nadějně. Jako mladého právníka si jej v roce 1973 vybral do týmu poradců senátor za Tennessee Howard Baker, jenž se právě stal členem vyšetřovacího výboru k Watergate. Oba se snažili prezidentu Richardu Nixonovi spíše pomoci, ale historie má vyvinutý smysl pro ironii. Thompsonovy otázky na prezidentovy spolupracovníky – „A existují nějaké nahrávky?“ –, jež měly původně nahrát Bílému domu na smeč, zajistily neznámému vyšetřovateli celonárodní slávu.
Na příštích deset let se Thompson vrátil do role procesního právníka, ale když mu Hollywood v polovině 80. let nabídl, aby si zahrál sám sebe ve filmovém ztvárnění jednoho soudního případu o vyšetřování korupce, následovala rychlá filmová kariéra. Svůj ostře řezaný obličej a baryton s jižanským přízvukem propůjčil v průběhu let kapitánu letadlové lodi ve filmu Hon na ponorku, zástupci organizace NASCAR ve snímku Bouřlivé dny, zástupci personálního šéfa Bílého domu ve filmu S nasazením života, účinkoval též ve Smrtonosné pasti, ve filmu Bez východiska a dalších trhácích.
V roce 1994 se po Alu Goreovi, jenž šel dělat viceprezidenta, uvolnilo senátorské křeslo za stát Tennessee a v doplňovacích volbách jej obsadil tehdy již slavný herec. Republikáni si od něj slibovali velké rétorické výkony, což se snažil naplnit během vyšetřování „sponzorského skandálu“ Billa Clintona s dary od čínských podnikatelů. Navzdory Thompsonově nasazení ze skandálu nic nebylo a do roku 2003, kdy opouštěl Senát, už žádné velké téma nenašel.
OBRÁCENÉ HYPOTÉKY
Příležitostně ještě pomáhal úřadujícímu prezidentu Georgi Bushovi (třeba s podporou irácké invaze), věnoval se lobbingu a také se vrátil k filmu – mimo jiné ztvárnil jednoho fiktivního prezidenta (Poslední dobrá vyhlídka, 2005) a dva historické: Ulyssese Granta a Andrewa Jacksona v životopisných snímcích. Návazný krok proto nikoho až tak nepřekvapil. „Milí přátelé, dnes bych vám rád sdělil, že budu kandidovat na prezidenta. Jsem hluboce přesvědčen, že tak činím ze správných důvodů. Miluji svou vlast a mám starost o její budoucnost,“ oznámil Thompson 5. září 2007 ve zpravodajském pořadu Fox News.
V daný okamžik mu předpovídalo úspěch hodně lidí. V dalších týdnech však nebylo po Thompsonovi ani vidu, ani slechu, takže na konci téhož roku mu průzkumy přisuzovaly třetí nebo čtvrté místo v primárkách. V lednu 2008 svou kandidaturu stáhl.
V posledních letech života se Thompson věnoval propagaci podivuhodného amerického vynálezu zvaného „obrácená hypotéka“ (staří lidé prodají svůj dům na splátky, ten ale zůstává v jejich vlastnictví, dokud jsou naživu), což mu vyneslo spoustu posměšků.
„Z našich ústavních práv chtěl udělat cosi jako obrácenou hypotéku,“ řekl o něm podle časopisu Newsweek jeden tvrdý oponent z řad demokratů.
Filmu, na rozdíl od politiky, zůstal Thompson věrný do smrti. Prakticky každý rok natočil aspoň jeden dva filmy.
O autorovi| LUBO HEGER, heger@mf.cz
