Dříve stavěl bazény, dnes útočí na londýnskou burzu
Ještě nedávno ho za hranicemi Skandinávie znal málokdo. Olof Stenhammar, zakladatel a šéf švédské společnosti OM Gruppen, byl ve světovém velkobyznysu Mr. Nobody. To se ale změnilo poté, kdy předvedl parádní kousek: útok na nejstarší světovou burzu cenných papírů v Londýně. Podařilo se mu tak zpochybnit její plánovanou fúzi s frankfurtskou Deutsche Börse. „Už před lety jsme vtipkovali, že jednou koupíme Londýnskou burzu cenných papírů. Dnes to už není nemožné, triumfuje nyní devětapadesátiletý Stenhammar a dodává, že žádná jiná společnost na světě nemá takové zkušenosti s technologií pro burzovní transakce jako jeho koncern. „Plachost či nesmělost rozhodně nepatří mezi Stenhammarovy ctnosti, komentoval německý hospodářský list Handelsblatt. Olof Stenhammar podle hodnocení západního tisku určitě nesplňuje představy o „typickém chladnokrevném Seveřanovi. Obrýlený muž se celý život, obrazně řečeno, často a rád vyklání z okna. Ovšem švédský tisk ho nyní za odvahu riskovat a pouštět se do něčeho zcela nového opěvuje. „Má toho správného podnikatelského ducha. Snad žádný Švéd nebyl v tomto století tak úspěšný jako on, velebí Stenhammara. Líčí ho nejen jako burzovního guru s poměrně drsným manažerským stylem, ale i jako člověka, který se veřejně angažuje, zejména v podpoře sportu. V roce 1996 stanul v čele výboru, který usiloval o uspořádání letních olympijských her roku 2004 ve Stockholmu. Americká škola života. Stenhammar se narodil v roce 1941 v rodině zemědělce, a rozhodně neměl na růžích ustláno. Jak sám říká, svoji kariéru v mládí neplánoval. Po škole se dal k námořnictvu, kde to dotáhl až na lodního důstojníka. Voda mu učarovala, neboť poté, co odešel od námořnictva, založil a v letech 1966 až 1972 šéfoval firmu Scanpool, projektující a stavící v jižním Švédsku bazény. Současně studoval na univerzitě v Lundu (v roce 1972 získal titul odpovídající MBA). Ukázalo se však, že v poměrně chladném skandinávském podnebí není bazénový byznys to pravé. Ani podnikání v oboru sportovních potřeb, které krátce zkusil, ho nenadchlo, a tak se rozhodl začít úplně jinde. A jak jinak než z gruntu. Za novou kariérou – tentokrát finanční – se v roce 1972 vydal do USA, kde se jako broker společnosti W. E. Hutton ve státě Connecticut seznámil s opčními obchody. Brzy pochopil, že by se mohl naučit něco, o čem se tehdy v Evropě nanejvýše šeptalo. Strmý vzestup. Po návratu do vlasti v roce 1975 se ale finančnímu byznysu nevěnoval. Nastoupil k přední švédské mediální skupině Bonnier, kde vystřídal několik postů. Nějaký čas řídil výrobu a distribuci zábavných časopisů, v letech 1982 až 1984 už byl výkonným viceprezidentem Bonnier Group. Rád na tuto dobu vzpomíná, neboť – jak říká – mu pomohla lépe pochopit rostoucí úlohu informací ve finančním byznysu. „Finanční služby a média dnes stále těsněji srůstají, míní Stenhammar. V roce 1985 se opět „vyklonil z okna a založil vlastní firmu Optionsmäklarna, jež začala obchodovat s opcemi na cenné papíry. Postupně se z ní stal malý koncern, známý pod zkratkou OM, který v roce 1998 převzal kontrolu nad Stockholmskou burzou cenných papírů. Do burzovních dějin se zapsal také novým světovým rekordem, jako první zavedl obchodování založené výlučně na elektronické bázi. Stenhammar drží 4,5 procenta akcií společnosti OM, a patří tak k jejím nejvýznamnějším „sólovým akcionářům. V roce 1995 předal operativní řízení Peru Larssonovi, ale ponechal si křeslo předsedy dozorčí rady, aby mohl účinně ovlivňovat strategii firmy. Má jasnou vizi: „Během pěti let budeme jednou ze tří globálních obchodních sítí, které v Evropě přežijí. Je jenom otázkou času, kdy klientům nabídneme obchodování po celých čtyřiadvacet hodin, prohlašuje muž, který v roce 1994 získal doktorát na stockholmské School of Economics. Ale jak napsal americký deník International Herald Tribune, ne všechno se mu stoprocentně daří. Panevropský trh budovaný prostřednictvím on–line burzy Jiway (ve spolupráci s newyorskou firmou Morgan Stanley Dean Witter) se rozběhne nejspíše až letos v říjnu, o dva měsíce později, než se plánovalo. Obchodní spojení s kodaňskou burzou (Norex) se pravděpodobně podaří rozšířit o Norsko, Island a baltské země až po roce 2002. Šťastný muž. „OM je moje srdce. Cítím se nejšťastnější, když sedím ve své kanceláři“, uvedl Stenhammar v rozhovoru pro švédský hospodářský týdeník Affarswarlden. Vzácné chvilky svého volna tráví samozřejmě u vody – na jednom ze stockholmských Varndo, kde má vlastní restauraci a samozřejmě přístaviště. Rád si vyjede na plachetnici a rekreačně farmaří.
