Paul Singer je pro Argentince symbolem hamižného kapitalisty. Doma má ale pověst podivínského mecenáše
Paul Elliott Singer vypadá trochu jako kouzelný dědeček. Mluví klidně a jeho pečlivě střižený šedý vous spolu s kulatými zlatými obroučkami brýlí působí uklidňujícím dojmem. Jistě i na stovky chudých dětí, které podporuje jeho Paul E. Singer Family Foundation. Zdání ovšem klame. Jeden z největších newyorských mecenášů je zároveň pořádným žralokem na Wall Street. A když se Paul Singer rozhodne, má moc poslat ke dnu celé země. Jako to minulý týden udělal s Argentinou.
Singerův hedgeový fond Elliott Management totiž patří mezi největší držitele argentinských státních dluhopisů, kteří odmítli přistoupit na jejich restrukturalizaci v podobě vyplacení třetinové hodnoty bondů. Poté, co minulou středu o půlnoci newyorského času vypršel poslední možný termín pro vyjednání dluhopisového „haircutu“, tak platí soudní verdikt z roku 2012. Hedgeové fondy mají právo na okamžité vyplacení 1,5 miliardy dolarů, jen samotný Elliott Management si přitom nárokuje 1,33 miliardy. A i kdyby získal jen 832 milionů dolarů, tedy částku, kterou mu před dvěma lety přiřkl soud, zhodnotil by argentinské dluhopisy nakoupené v roce 2008 hluboko pod cenou o zázračných 1608 procent.
Ani to ovšem není Singerův rekord. Syn manhattanského lékárníka je pověstný tím, že umí vydělat na neštěstí jiných a peníze řádně protočit. V roce 2009 Elliott Management a Silver Point Capital skoupily dluhy firmy Delphi, krachujícího výrobce automobilových dílů. Ty pak vyměnily za osmnáctiprocentní podíl v Delphi a zabránily přímému prodeji firmy. Vtip byl v tom, že třetinu Delphi ovládal prostřednictvím General Motors stát, který do fabriky pumpoval peníze. Delphi se podařilo vrátit na burzu a Singer svůj nákup „odpadu“ v hodnotě 30 milionů dolarů zhodnotil více než čtyřicetkrát.
Byznys s mršinami Singer, jehož osobní majetek časopis Forbes letos v březnu odhadl na 1,5 miliardy dolarů, svůj Elliott Management přetvořil na tzv. supí fond (vulture fund), který se podobně jako dravý pták slétá na mršiny. Nakupuje dluhopisy krachujících firem či států za zlomek nominální ceny a pak se je snaží zhodnotit.
Kromě Argentiny vydělal Singer také na peruánských nebo konžských dluhopisech, dobrým byznysem se ukázalo být i skupování pohledávek za zkrachovalou bankou Lehman Brothers.
Metody, jak z odpadu vyždímat co nejvíce, jsou různé - někdy peníze jako v případě Delphi dodá stát, jindy zhodnocení přinese právnická válka nebo mezinárodní nátlak.
Například v říjnu 2012 nechal Singerův fond zabavit argentinskou válečnou fregatu Libertad i s posádkou jako zástavu za peníze, které mu Argentina dlužila na nesplacených dluhopisech. Jindy zase hrozil obsazováním ambasád. „Vydávají miliony dolarů na lobby a propagandu, která má svět přesvědčit o tom, že Argentina své dluhy nesplatí,“ popsala metodu supích fondů argentinská prezidentka Cristina Fernández Kirchnerová, pro niž jsou lidé jako Singer jednoduše vyděrači. Taková srovnání ale nechávají Singera chladným. „Argentina si za to může sama. Prováděla zničující daňovou politiku. A potom se ještě spojila s velkými koncerny a peníze věřitelům zkrátka nevyplatila,“ zhodnotil hrozící krach latinskoamerické země. Leckomu to může znít cynicky. Investoři Elliott Managementu každopádně chladné logice vystudovaného psychologa a právníka tleskají. Od svého založení v roce 1977 (šlo mimochodem o jeden z vůbec prvních hedgeových fondů) dosáhl Elliott Management průměrného ročního zhodnocení 14,6 procenta.
Muž mnoha protikladů Mezitím se Singer ve Spojených státech etabloval nejen jako dravý finančník, ale také jako muž mnoha protikladů. Na jedné straně mu k pohádkovým výnosům často přispěje podpora vlády, tedy daňových poplatníků. Pro mnohé z nich se ostatně stejně jako v Argentině stal symbolem morálního úpadku. Na druhé straně Singer jako příležitostný sloupkař magazínu The Wall Street Journal kritizoval centrální banku Fed za politiku kvantitativního uvolňování s tím, že to neprospěje „obyčejným Američanům“.
A další protiklad: Singer patří mezi dlouholeté mecenáše republikánů. Štědré dary posílal Georgi W. Bushovi, byl jedním z hlavních sponzorů prezidentské kampaně Mitta Romneyho. To mu ale nebrání v tom, veřejně podporovat homosexuály. Sňatky osob stejného pohlaví jsou podle Singera „ostrovy stability“ v době, kdy se institut tradiční rodiny v Americe rozpadá. Zatímco Romney jistě při projevech aktivistického miliardáře skřípe zuby, agitace typická spíše pro demokraty Singerovi prochází. Jistě za tím stojí i jeho syn Andrew, který již v roce 2004 uzavřel ve státě Massachusetts manželství se svým partnerem. Singer starší od té doby podle svých slov dává komunitě LGBT „šest bodů z deseti“.
Hra amatérského historika Ti, kdo devětašedesátiletého byznysmena proslulého agresivními nátlakovými metodami osobně znají, ale tvrdí, že Singerovým cílem není vydělávat na zkáze. Finančník je jedním ze signatářů petice Giving Pledge, za níž stojí zakladatel Microsoftu Bill Gates a investor Warren Buffett. Obsahuje doporučení, aby bohatí lidé větší část svého majetku ještě za svého života rozdali.
Ke splnění této zásady má Singer ještě daleko. Muž, který dostal na kolena Argentinu, každopádně majetek nerozhazuje a pěstuje tiché záliby. Kromě hry na klavír je to i dějepis. Ve své kanceláři má údajně 25 výtisků zapomenuté knihy z roku 1931, která předpověděla německou hyperinflaci.
Singerovi nechybí ani smysl pro lehce sarkastický humor. Minulý týden, kdy finanční svět trnul, jak dopadne licitace s Argentinou, poslal Singer vybraným investorům dopis, v němž varoval před velkou elektromagnetickou bouří, která by mohla ohrozit elektrickou síť. V roce 1859 podobný výboj odstavil načas z provozu telegraf, připomněl dravý finančník. Možná že při psaní dopisu Singer zalitoval, že tehdy nežil. Na krachujícím telegrafu by se jistě dalo vydělat.
Národní tradice TOP 10 zemí s nejčastějšími státními bankroty
Ekvádor 10 Venezuela 10 Uruguay 9 Kostarika 9 Brazílie 9 Chile 9 Argentina 8 Mexiko 8 Turecko 8 Peru 8
Zdroj: Economist, Moody’s
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
