Je podle vašeho názoru zvolení Miroslava Kalouska předsedou KDU-ČSL politickou reinkarnací Josefa Luxe?
- ano 15,1 %
- ne 58,1 %
- nevím, nemám názor 26,8 %
Poklidnou českou politickou scénou proletěl kulový blesk. Šéfem lidovců se stal Miroslav Kalousek. Otázka Manažerského barometru byla směřována k tomu, zda je volební výsledek KDU-ČSL politickou reinkarnací Josefa Luxe. Většina respondentů se proto pustila především do srovnávání.
„Zásadní rozdíl vidím v tom, že Josef Lux byl člověk s vizí, zatímco pan Kalousek je čistokrevný oportunista. Politická scéna se tak dále proměňuje v beztvarou hmotu, kdy volby určí pouze složení Parlamentu a dozorčích rad ve státních firmách, ale mají zanedbatelný význam pro budoucí směřování státu,“ zaznělo v jedné reakci.
Následující odpověď její autor věnoval úvaze, co by bylo, kdyby…: „Rozdíl mezi počínáním pana Luxe a pana Kalouska je velký. Je jedno, že pan Lux považoval pana Kalouska za svého možného nástupce. Pravděpodobně, byl-li by živ, by názor změnil.“
O peníze jde v první řadě: „Náhrada Cyrila Svobody Miroslavem Kalouskem je pragmatickým krokem KDU-ČSL, která ve svém čele nepotřebuje člověka, pro něhož je prioritou vlastní ego a zářná diplomatická kariéra, ale člověka, jehož osobnost nijak netrpí působením za oponou (naopak si v tom spíš libuje), avšak považuje za nejvyšší prioritu stranické finance (a možná i své vlastní, pokud tím ty stranické nebudou příliš trpět). Zatímco Svoboda se výměnou za fiktivní vliv na fiktivní zahraniční politiku fiktivně svébytné české politické scény nechal odstavit od reálného podílu při reálném dělení reálné privatizační mršiny, Kalousek v minulosti dokázal (v dobách svého působení na ministerstvu obrany), že nic, co se týče peněz, mu není cizí. A peníze nakonec rozhodují o všem.“
A pokračujeme ve „srovnávacích“ odpovědích. První z nich upozorňuje na to, že podobni si tito politici jsou: „Oba dva to jsou „lišáci“, před kterými se člověk musel či musí mít na pozoru, oba jsou velmi chytří a dobří manipulátoři, ale Lux měl rozhodně větší charisma a „poctivější“ obličej.“
V té druhé se dozvíme, že „Lux byl opravdu lidovecký politik. Kalousek je lidovec shodou okolností, spíše by se hodil do ODS. Je to pragmatik a ve stoupání k moci nemá skrupule.“
Kalouskův pragmatismus vyprovokoval jiného manažera k analýze politické situace: „Kalousek je především ekonomický pragmatik, možná by se dalo říci až spiklenecký technolog moci. Politika je pak pro něj jen pouhým nástrojem k dosažení moci. Plně si uvědomuje, že politická moc, která není podpořena silnými ekonomickými základy, není dlouhodobě schopna zajistit straně lidové úspěch a bez přítomnosti ve vládě se nedostane k možnosti spoluutvářet strategická rozhodnutí. Dá se tedy s největší pravděpodobností od něj očekávat, že strana lidová určitě neodejde do opozice, naopak začne se mnohem razantněji hlásit o svůj podíl na „vládním galimatyáši“. To může značně „zamávat“ například tendrem na stíhačky pro armádu, když na rozdíl od Cyrila Svobody Miroslav Kalousek již v minulosti prosazoval nákup švédských Grippenů. Dočkáme se určitě i jiných „malých a velkých rošád“, ať již v podobě privatizace ČEZ nebo Českého Telecomu. Svými odpůrci bývá Kalousek označován často „mužem na špinavou práci“. Je však velmi obratný a přes mnohá podezření se v minulosti nikdy nepodařilo mu cokoli dokázat. Naopak i za pouhá mediální obvinění vysoudil vždy od svých protivníků omluvu, případně tito vzali veřejně svůj výrok zpět. Dle mého názoru posune lidovou stranu více napravo od středu směrem k ODS, což může paradoxně straně lidové způsobit až ztrátu koaličního potenciálu a následně dramatickou ztrátu volebních preferencí.“
I následující reakce je věnována vnitropolitické problematice: „Lidovci si tímto krokem již připravují pozici pro příští parlamentní volby, kdy po předpokládaném vítězství ODS se budou tlačit do vlády jako „nesocialistická strana s předsedou, který nikdy neměl se Špidlou nic společného“. Následovat bude obvykly lidovecký scénář, kdy po dvou až třech letech mlaskání ve vládě, bratři a sestry zjistí, že jejich koaliční partner je „velmi nespolehlivý“ a na sjezdu lidovců bude zvolen předseda, který bude preferovat „slušnost, solidaritu a lásku k bližnímu“ a dveře do další vlády budou opět otevřeny.“
Poslední odezva patří do skupiny pesimistických: “Je reinkarnací bezpáteřnosti pátera Plojhara a metod Kalouskova švagra z Příbrami pana Kašáka. Kombinace těchto dvou charakterů ve výsledném jednom bude pro celou společnost ještě velkým překvapením…“
Odpovídalo 93 manažerů
praporek:
Strana lidová neodejde do opozice, naopak se začne razantněji hlásit o svůj podíl na vládním galimatyáši.
