Vláda oficiálně jmenovala komisi pro vyjednávání s církvemi o majetkovém narovnání. Namísto původně avizovaných šesti členů v ní zasedne celkem sedm lidí. Překvapením bylo pozvání prezidentova kancléře Jiřího Weigla.
Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) mluvil o složení komise poprvé letos v lednu, kdy oznámil jména prvních pěti členů. Kromě samotného Bessera, který komisi povede, šlo o ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), poslance Marka Bendu za ODS a místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou a poslance Michala Babáka (oba za Věci veřejné). V únoru pak týdeník EURO přinesl informaci, že šestým členem se stal ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). S dalším zástupcem, navíc z prostředí mimo vládní koalici, se tehdy ještě nepočítalo.
„Domluvili jsme se s panem ministrem Besserem, že do komise vstoupím. Má to logické důvody, jsem totiž také členem Národní ekonomické rady vlády,“ řekl týdeníku EURO Weigl. Bližší důvody své účasti v komisi nesdělil. O motivech vstupu prezidentova kancléře do komise nevěděl například ani poslanec Babák. „Domluvilo se to zřejmě na vládě. Osobně s tím ale nemám ani nejmenší problém,“ uvedl pro týdeník EURO.
Angažování Weigla nejspíš souvisí se snahou koalice „pojistit“ si, že rozhodnutí, ke kterému komise dospěje, projde také u Václava Klause. Tento motiv týdeníku EURO potvrdil i jeden z členů komise, který si nepřál být jmenován.
V poslední době se vládní koalice s prezidentem v lecčems neshodla. Jedním z příkladů bylo navázání důchodové reformy na úpravu nižší sazby DPH, což Klaus neváhal ostře kritizovat v tisku. V případě církevní komise by mohla být hlavním jablkem sváru smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem. Tu sice obě strany uzavřely už před několika lety, ale Parlament ji následně neratifikoval. Jejím výrazným odpůrcem byl právě také Klaus.
Otázku navracení církevního majetku řešila už komise sestavená za Topolánkovy vlády. Její návrh počítal kromě navracení majetku také s finanční náhradou v nominální výši 83 miliard korun. Dohodu však ve sněmovně zablokovala opozice spolu s odbojnými poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým.
Současná komise by z tohoto výpočtu měla vycházet. Vládní strany se ale v názoru na majetkové vypořádání s církvemi poměrně liší. Radikální názory zastávaly ještě před volbami Věci veřejné, která prosazovaly navrácení pouze sakrálních staveb s výjimkou katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Nyní zástupci strany hovoří o tom, že se budou spolu s ostatními koaličními partnery snažit nalézt kompromis. A o snaze dospět ke shodě, která by tento „evergreen“ české politiky vyřešila, hovoří i Weigl.
Premiér Nečas v závěru loňského roku slíbil, že otázka navrácení majetku bude vyřešena nejpozději do konce roku 2011. Besser počítá s tím, že komisaři by se svou prací mohli být hotovi už letos v létě. První zasedání komise prý proběhne v nejbližších dnech.
