Může být Čína čistší?

Peking má plány na omezení znečišťování a rozběhnutí průmyslu čistých technologií. ...

Celý podtitul:
Peking má plány na omezení znečišťování a rozběhnutí průmyslu čistých technologií. Jeho odhodlání však přezkouší globální recese a rýsující se obchodní třenice

K bezpříkladnému růstu Číny v posledních letech došlo za strašlivou cenu. Dvě třetiny čínských řek a jezer jsou příliš znečištěné, aby mohly být využívány v průmyslu, natož v zemědělství nebo k pití. Pouze každý stý z téměř 600 milionů obyvatel čínských měst dýchá vzduch, který by byl v Evropě považován za neškodný. V době, kdy je nedostatek orné půdy, jedovaté povodňové vody zničily mnoho plodných polí. A loni, dříve, než uváděla většina prognóz, Čína předstihla Spojené státy americké a stala se největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Nesmírný rozsah těchto nesnází má za následek cosi, co může překvapit mnohé lidi mimo Čínu: tato země se stala líhní čisté technologie a v několika kategoriích se dostala do popředí. Díky tuzemským výrobcům jako Suntech Power je Čína v současnosti největším producentem fotovoltaických solárních panelů na světě. Je druhým největším světovým trhem pro větrné turbíny a rychle dohání USA. Ve výrobě automobilů předstihla čínská společnost BYD Auto globální obry a uvedla na trh první hromadně vyráběný hybrid, který se napájí ze zásuvky. „Čína následuje vývoj velmi rychle,“ prohlásil na nedávné konferenci v Pekingu Alex Westlake, ředitel investiční skupiny ClearWorld Now.

VLÁDNÍ PODPORA
Čelní představitelé Číny chápou, že se účastní globálního závodu, a tak politicky i pomocí stimulů podporují „zelené“ podniky. Peking nedávno zvýšil normy palivové hospodárnosti na úroveň, jejíž dosažení se od USA očekává až v roce 2020. Peking rovněž tvrdí, že do roku 2020 zvětší podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů z dnešních 16 na 23 procent, což je srovnatelné s podobnými cíli v Evropě. Američané žádný takový celonárodní cíl nemají. Ačkoli většina ekologů tento vývoj chválí, pozorovatelé zaměřující se na Čínu vyslovují dva velmi odlišné druhy obav. Někteří zpochybňují, zda Čína skutečně půjde za svými náročnými cíli, a znepokojují je signály návratu k horšímu, protože recese na klíčových čínských vývozních trzích snižuje ekonomický růst. Další skupina, kterou zajímá hlavně vlastní průmyslová budoucnost Ameriky, se obává, že rostoucí převaha Číny v určitých „zelených“ technologiích poškodí rozvíjející se odvětví čistých technologií v USA. Vždyť k průniku Číny dochází zrovna v době, kdy se Obamova administrativa snaží podporovat rozvoj právě těchto typů podniků v naději, že vytvoří miliony „zelených“ pracovních míst. Mnohé z těchto amerických podniků budou mít potíže, aby obstály proti levným konkurentům z Číny. Ekologické záměry Pekingu brzy čeká zkouška. Čína nyní zažívá největší stavební boom v dějinách. Studie firmy McKinsey & Co. odhaduje, že do roku 2025 bude migrovat z venkova do měst více jak 350 milionů lidí – tedy více než celkový počet obyvatel USA. Bude postaveno pět milionů budov včetně 50 000 mrakodrapů – což se rovná deseti městům velikosti New Yorku. A stejnou rychlostí, jakou se množí nové kanceláře a domy, plní se i počítači, televizory, klimatizačními a dalšími zařízeními vyžadujícími energii, čímž se prudce zvyšuje poptávka po elektřině, jež pochází především z uhelných elektráren. Ekologické skupiny tvrdí, že je proto nezbytné, aby Peking podporoval přísné, ekologičtější normy. A to se v určité míře děje. V jednom vládním ustanovení se říká, že koncem příštího roku by každá výrobní hospodářská jednotka měla využívat o 20 procent méně energie a spotřebovávat o 30 procent méně vody než v roce 2005. Části hospodářského stimulačního balíčku Pekingu činícího 587 miliard dolarů jsou vyčleněny na čisté technologie. V březnu ministerstvo financí navíc ohlásilo konkrétní stimuly na podpoření poptávky po sluneční energii u čínských stavitelů. Mezi ně patří dotace ve výši tří dolarů na jeden watt solární kapacity instalované v roce 2009 – dost na to, aby to pokrylo až 60 procent nákladů odhadovaných na instalaci střešního solárního zařízení.

VYUŽITÍ ODPADNÍHO TEPLA
Takovéto kroky pomohou firmě Himin Solar Energy Group v Te-čou v provincii Šan-tung. Tato společnost, kterou v roce 1995 založil Chuang Ming, inženýr v oboru ropných zařízení, z něhož se stal zarytý bojovník proti využívání fosilních paliv, je největším světovým producentem střešních trubkových systémů, jež využívají sluneční paprsky k ohřevu vody. Nápadná centrála firmy, zvaná Sluneční a měsíční sídlo, předvádí tyto ohřívače, které firma Himin chrlí v obrovských objemech – přibližně na plochu dvou milionů čtverečních metrů ročně, což se rovná dvojnásobku ročního odbytu takových systémů v USA. Protože se její ohřívače vody prodávají za pouhých 220 dolarů, stávají se standardem v nových obytných komplexech a u mnoha komerčních budov po celé zemi. Také společnost Broad Air Conditioning se sídlem v Čchang-ša v provincii Chu-nan začíná profitovat z toho, že Peking postupuje za svými ekologickými cíli. S využitím zemního plynu a odpadního tepla z jiných strojů a spotřebičů místo elektřiny mohou velké chladicí přístroje firmy Broad dodávat dvakrát až třikrát více chlazení na jednotku energie než konvenční jednotka. Společnost Haier se sídlem ve městě Čching-tao v provincii Šan-tung obdobně kombinuje nízkonákladovou výrobu a různé moderní technologie při vytváření cenově dostupných a energeticky nenáročných chladniček a dalších spotřebičů. V době pekingské olympiády v roce 2008 společnost Haier dodala přes 60 000 takových spotřebičů, aby je mohli používat hostující sportovci a turisté. Když tito a další tuzemští hráči narážejí na technické překážky, mohou využívat odborné znalosti mnoha předních světových nadnárodních společností. Na oplátku za přístup na domácí trh Peking žádá po takových společnostech jako General Electric, DuPont, 3M a Siemens, aby pomáhaly modernizovat své dodavatelské řetězce sídlící v Číně a šířily průmyslové postupy, aby se zefektivnila výroba. „Nejsou to jen ekologické postupy,“ říká Wu Čchang-chua, jenž je ředitelem pro Velkou Čínu v londýnské poradenské firmě Climate Group, která spolupracuje se společnostmi v boji proti klimatické změně, „jsou to ty nejlepší postupy.“ Například společnost GE předala odborné znalosti čínským partnerům ve všem, počínaje konstrukcí větrných turbín a konče výstavbou továren vyznačujících se nízkým znečišťováním. V pekingské elektrárně Tchaj-jang-kung se recykluje odpadní teplo ze spalování, což vede k osmdesátiprocentní účinnosti, tedy více než dvojnásobku míry účinnosti většiny konvenčních elektráren v USA. Podstatnou část prodejů turbín GE pro elektrárny v Číně tvoří ultraúčinné modely. David G. Victor, profesor Stanfordské univerzity, který zkoumal elektrickou síť Číny, říká, že některé z uhelných elektráren, jež se tam budují, jsou mnohem modernější než ty, které vidíme v USA. Společnost Wal-Mart Stores každý rok kupuje v Číně zboží asi za devět miliard dolarů zhruba od 20 000 prodejců a vnáší do svých dodavatelských řetězců nejnovější nápady týkající se energetické účinnosti. Například čínské továrny, které spolupracují s Wal-Martem, mají povinnost sledovat obrovská kvanta dat o využívání energie a dávat tyto informace k dispozici při auditech. „Mnoho západních společností není schopno sledovat svou vlastní spotřebu energie,“ říká Andrew Winston, konzultant a spoluautor knihy Green to Gold (Od zelené ke zlatu).

TORPÉDOVÁNÍ AMERICKÝCH SOLÁRNÍCH SYSTÉMŮ?
První úspěchy Číny v čistých technologiích vděčí za mnohé právě takovéto spolupráci. Přínos je, že se Čína lepší, pokud jde o vlastní znečišťování, a vládou podporované iniciativy v oblasti sluneční a větrné energie pomáhají snižovat náklady na systémy obnovitelné energie v zemích na celém světě. Má to však i jednu nevýhodu. Nejnižší možné ceny ekologické technologie vyráběné v Číně by mohly znemožnit soutěžení podniků z odvětví čistých technologií v USA, Evropě a Japonsku. Jak by mohly soupeřit například se společností Suntech Power z Wu-si v provincii Ťiang-su, výrobcem standardních solárních panelů s nejnižšími náklady na světě? Spojené státy americké se pyšní spoustou moderních technologií. Avšak každé úsilí Washingtonu o rozvoj tohoto sektoru by mohla rychle zmařit záplava solárních panelů vyrobených v Číně. Takový příval je pravděpodobný, když dojde k velkému nárůstu veřejných dotací střešních solárních systémů. „To by v Číně vytvořilo 10 000 pracovních míst,“ prohlašuje Roger G. Little, výkonný ředitel Spire Corporation, předního amerického výrobce zařízení na výrobu fotovoltaických modulů. „Když budeme dovážet všechny (solární) moduly, zničí to americkou výrobu v této oblasti,“ dodává. Podobný scénář existuje ve velice propagované oblasti elektrických vozidel. Společnost BYD se sídlem v Šen-čenu začala loni prodávat svůj první hybrid F3DM napájený ze zásuvky. Porazila firmy Toyota a General Motors, jež obě vyvíjejí auta napájená ze sítě, a přišla na trh s cenou, které se patrně nebudou moci vyrovnat: pouhých 22 000 dolarů. Henry Li, generální ředitel společnosti BYD, říká, že firma předvede v roce 2011 verzi automobilu v USA. Očekává se, že odpověď Chevroletu na toto auto, model zvaný Volt, bude stát dvakrát tolik a objeví se až příští rok. Jak společnost BYD zvládla tento bravurní kousek? Zčásti díky tomu, že je prostě nováčkem. Dnešní automobily s moderními spalovacími motory jsou těmi nejsložitějšími hromadně vyráběnými výrobky, které kdy vznikly, protože jsou složeny z tisíců technicky náročných dílů dodávaných celou sítí dodavatelů. Na tak komplikovaném hřišti je pro čínské nově založené podniky obtížné soupeřit. Avšak překážky odstraňuje vznik nové kategorie ekologických vozidel. Společnost BYD byla schopna prosadit se tím, že využila své zkušenosti výrobce baterií. Když narazila na technické obtíže, mohla se obrátit na velkou zásobárnu levných, dobře školených talentů z nejlepších čínských technických škol. BYD je rovněž lídrem v čistě elektrických vozidlech, což je logický příští krok. Vláda teď snažení společnosti BYD dosti podporuje. Silně dotuje prodej elektrických automobilů asi v desítce měst – čímž se z Číny naráz stává největší trh takových moderních vozidel na světě. Jejím cílem je zvýšit domácí výrobu bateriemi napájených vozidel v roce 2011 na půl milionu ročně. Jak by mohl Washington a sužovaný americký automobilový sektor reagovat na vlnu levných elektrických vozidel z Číny, je těžké předpovídat. A není ani jasné, jak budou ovlivněny snahy Číny uplatnit čisté technologie u automobilů, energie a v dalších oblastech, pokud se klíčové trhy jako USA a Evropa rychle nevzpamatují z recese. Čínští výrobci fotovoltaických panelů včetně firmy Suntech vyvážejí asi 98 procent své produkce. V letošním roce na ně těžce dolehl propad poptávky v Německu, Španělsku a Japonsku, v hlavních trzích Číny pro solární zařízení. Továrny firmy Suntech v současné době běží oproti loňskému roku na poloviční výkon. Dokonce i v Číně říkají členové akademické obce a řídící pracovníci firem, že se Peking musí více snažit, aby podporoval iniciativy v oblasti čistých technologií a obrnil je proti recesi. „Například bez lepší informovanosti o tom, jak se mají prosazovat taková politická opatření jako současný zákon o obnovitelné energii, jsou mnohé termíny bezvýznamné,“ stěžuje si Chuang z firmy Himin. A dokonce i když jsou termíny jasné, společnosti je vždycky neplní, říká Čou Wei-tung, ředitel pobočky globální poradenské organizace Business for Social Responsibility (BSR) v Kuang-čou, která podporuje udržitelné podnikatelské praktiky. „V mnoha oblastech je placení pokut levnější než dodržování zákona.“ Někdy to vypadá, jako kdyby Peking nabral špatný směr. Koncem loňského roku uvolnilo čínské ministerstvo ochrany životního prostředí normy pro posuzování potenciálně znečišťujících průmyslových projektů. „V kritickém momentě pro ekonomiku se ochrana životního prostředí přesouvá na druhé, třetí, či dokonce čtvrté místo na žebříčku priorit,“ poznamenává Kuo Pchej-jüan z pekingské poradenské firmy SynTao působící v oblasti korporátní společenské odpovědnosti. I když většina pozorovatelů zabývajících se Čínou uznává, že zčásti dochází k návratu k horšímu, tvrdí, že není pravděpodobné, že se vláda dá úplně na ústup. Příliš mnoho jejího exportního růstu je podmíněno plněním přísných ekologických předpisů. A Peking uznává, že čínská společnost nemůže tolerovat větší zhoršování životního prostředí. Světová banka odhaduje, že škody způsobené znečištěním – všechno počínaje zničenými oblastmi rybolovu a konče předčasnou úmrtností obyvatel – rovněž vysávají každý rok téměř šest procent hrubého domácího produktu Číny. Pouze z hospodářských důvodů bude obtížné, aby Čína vrátila čas zpět.

***

/popisek v levém dolním rohu foto na s. 40/
Sluneční a měsíční sídlo (Sun-Moon Mansion), centrála společnosti Himin v Te-čou

/text grafu na s. 41 dole uprostřed; čísla na obou osách stejná jako v originále/
HLAVNÍ EMITENTI

TVORBA SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, MILIARDY TUN
ČÍNA
USA
EU15
… Pramen: Nizozemský úřad pro posuzování životního prostředí (NEAA)

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl