Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci národa. Týkat by se měla 300 tisíc rezervistů a lidí s armádní zkušeností. Mimo to pohrozil použitím ‚všech možných prostředků‘. Dle expertů tím narážel na jaderné zbraně, ale data ukazují, že možná mluví spíše o materiálním nedostatku a posledním zbývajícím vybavení.
Otázkou zůstává nejen to, zda se Putinovi přes sílící protesty podaří statisíce lidí naverbovat, ale také to, kdo je na frontu dopraví, zda dostanou zbraně a co přesně tam budou dělat. „Rusů je 145 milionů, takže by se mohlo zdát, že to bude snadné. Civilisté se ale do války příliš nepohrnou, a to ani ti, kteří dosud stáli za Putinem. Něco jiného je podporovat agresivní válku ve jménu boje proti nacismu, jak se v Rusku s oblibou tvrdí, a něco jiného je se boje sám bezprostředně účastnit,“ uvedl komentátor Českého rozhlasu a specialista na ruskou oblast Libor Dvořák.
Podle oficiálních informací Kremlu činí ruské ztráty na Ukrajině necelých šest tisíc mrtvých, Kyjev však hovoří o 55 tisících a západní státy dle Washington Post dokonce o 70 až 80 tisících. Jelikož Rusko dle CNN selhává téměř ve všech aspektech vedení moderní války, noví rekruti by pravděpodobně padli za oběti vedle nich. Země totiž mimo lidí ztratila i podstatnou část materiálního zázemí. „Ruská armáda není v současné době vybavena k rychlému a efektivnímu nasazení 300 tisíc záložníků,“ má jasno Alex Lord, specialista na Evropu a Eurasii ze strategické analytické firmy Sibylline v Londýně.
Neví, proč bojují
Svou daň si na tom vybrala Zelenského ofenziva, kdy Ukrajina získala zpět široký pás území. Analýzy se značně rozchází, všichni odborníci však odhadují, že během nedávných bojů Putinovy jednotky ztratily 50 až 90 procent svých sil a obrovské množství vojenské techniky. Při úprku ji totiž vojáci nezřídka prostě nechávali za sebou. Navíc zbraně jim ubývají kontinuálně už od začátku války.
Zpravodajský web Oryx vyčísluje ztráty pouze na základě fotografií a videonahrávek. Z nich zjistil, že ruská armáda přišla od začátku války nejméně (!) o 6300 vozidel včetně 1168 tanků. „Pro tolik nových vojáků zkrátka už nemají vybavení,“ komentuje stroze český analytik Jakub Janovský, který na blog přispívá. Navíc je přesvědčen, že většina zbývající techniky je zastaralá a potřebuje opravu. Podle generálního ředitele Sibylline a veterána britské armády J. T. Crumpa Rusům dochází také munice a zbraně opravují pomocí jakýchkoli součástek, které kde objeví.
Ruská zima
Vojákům ale nechybí jen tanky a obrněné vozy, ale i informace. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis ve středu poznamenal, že řada z nich netuší, proč na Ukrajině vlastně jsou. Politik následně označil Putinovo volání po mobilizaci za „známku zoufalství“.
„Lidé nepůjdou do války, které nerozumí. Doma by je zavřeli do vězení, kdyby nazvali speciální operaci na Ukrajině válkou, a teď najednou musí jít bojovat nepřipraveni, beze zbraní, neprůstřelných vest nebo helem,“ řekl Landsbergis. Analytici dodávají, že i kdyby armáda sehnala dostatek zbraní, uniforem či jídla, a i kdyby místní branci překypovali motivací namísto snahy rychle opustit zemi, vycvičit 300 tisíc lidí během pár týdnů tak, aby zastoupili elitní jednotky, by zabralo nejméně tři měsíce.
Do té doby nastane zima. „Je proto nepravděpodobné, že by příliv záložníků měl vážný dopad na bojiště dříve než na jaře 2023 – a i poté budou pravděpodobně špatně vycvičeni a špatně vybaveni,“ uvedl Lord. Telenko tisku sdělil, že nově mobilizované jednotky se pravděpodobně stanou jen posledními oběťmi v Putinově válce.
Rusko už nemá ani důstojníky a kasárny nutné k další mobilizaci. V roce 2008 zde proběhly reformy zaměřené na modernizaci a profesionalizaci ruské armády. Mnohé z logistických a velitelských a kontrolních struktur, které kdysi umožňovaly ozbrojeným silám starého Sovětského svazu rychle vycvičit a vyzbrojit obrovské množství mobilizovaných branců, byly odstraněny. Putin proto možná dokáže shromáždit dav nováčků bez morálky, výcviku či vybavení. Jenže ten se rozpadne při prvním setkání s armádou Ukrajiny.