Může to být hit, ale...

10. 2. 2008

Česká pojišťovna pojišťuje proti poplatkům při hospitalizaci

První reakce pojišťovacích ústavů na reformu zdravotnictví na sebe nenechaly dlouho čekat. Česká pojišťovna (ČP) před časem oznámila rozšíření svého portfolia o Pojištění denní podpory ve výši regulačního poplatku při pobytu v nemocnici. Prostřednictvím dceřiné firmy Zdraví vytvořila produkt, který bude proplácet pacientům šedesátikorunový poplatek za den strávený v nemocnici. S podobnou nabídkou již přišla i společnost AIG Europe. Ostatní pojišťovny zatím situaci monitorují.

Klady i zápory.

Nový produkt České pojišťovny si mohou sjednat lidé od čtyř let do šedesáti. Po uzavření pojistky však už není horní hranice omezena. Právě ve věkovém omezení vidí někteří slabinu této novinky. „Podle nás především nepokrývá nejvíce ohrožené skupiny, malé děti do čtyř let a starší lidi nad šedesát let. Lidé náchylní k nemocem mají zase pojistné dražší. Když si vezmete třeba průměrně nemocné dítě, tak až do osmnácti let jeho věku vychází suma zaplacená na poplatcích zhruba stejně jako zaplacené pojistné,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Peníze Jan Stuchlík. Analytik David Marek ze společnosti Patria Finance si naopak myslí, že nový druh pojištění bude mít na trhu úspěch: „Podle mě je to racionální krok a znak toho, že trh je flexibilní a kreativní. Není problém takový produkt ušít na míru danému klientovi. Může to být dobrý byznys a zároveň poskytnutí dobrých služeb,“ míní Marek. S pojištěním denních poplatků v nemocnici přišla také AIG Europe. „Klient si takto může pojistit i služby navíc, například nadstandard, který stojí v nemocnicích od pěti set do tisíce korun,“ sdělila obchodní ředitelka společnosti Jana Maříková. Pojišťovna přizpůsobila svůj stávající produkt pojištění denního odškodného, který si bylo možné dříve sjednat pouze společně s úrazovým nebo životním pojištěním. Tak to nabízí i většina pojišťoven.

Váhající pojišťovny.

Ostatní ústavy zatím se změnou své nabídky vyčkávají, i když některé připouští, že by reforma zdravotnictví mohla mít na jejich nabídku nějaký vliv. „O úpravě našich stávajících pojistných produktů v souvislosti s reformou zdravotnictví v současné době uvažujeme,“ řekla týdeníku EURO mluvčí Pojišťovny České spořitelny Lucie Laurová. O zavedení novinek týkajících se regulačních poplatků ve zdravotnictví přemýšlí rovněž ČSOB Pojišťovna. Zpátky se naopak drží pojišťovny AXA, AEGON nebo Generali. „Překotná reakce na tuto část reformy by asi nebyla na místě a bude dobré analyzovat její dopady především v oblasti (nad)užívání zdravotní péče českými pacienty,“ uvedl Mario Böhme, mluvčí Generali.

Je šedesát korun hodně?

Někteří odborníci se ovšem domnívají, že pojištění nebude příliš velkým hitem. Šedesát korun totiž není nijak vysoká suma, a když ji někdo nedokáže zaplatit, bude pro něj problém uhradit také pojistku. „Podle mě pojišťovny s novými produkty mohou přijít až tehdy, když se uzákoní, co je standardní péče placená ze všeobecného zdravotního pojištění,“ tvrdí Stuchlík. Česká pojišťovna se však nedostatku zájmu neobává. „Zatím je nových klientů několik stovek a zájem je velký. Tento údaj však není zcela transparentní, protože pojištění povinného poplatku při pobytu v nemocnici získávají automaticky rovněž klienti, kteří uzavírají s ČP životní pojištění nebo přecházejí z jiného penzijního fondu do našeho. Tím pádem je jasné, že záhy lze mluvit o tisících,“ vypočítává mluvčí ČP Václav Bálek.

Komu se vyplatí.

Kolik času jednou v nemocnici strávíme, nikdo z nás dopředu neví. Existují ale statistiky, které mohou pomoci určit alespoň pravděpodobnost hospitalizace. Na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou na tom v tomto směru hůře ženy, které zejména ve věku mezi 25 až 34 lety pobývají v nemocnicích mnohem častěji než muži. Nejvíce také stonají po šedesátce. Může za to především jejich vyšší průměrný věk, kterého se dožijí. Muži naopak vykazují delší dobu hospitalizace mezi 20 a 60 lety. Objevují se u nich o 38 procent více „vnější“ příčiny nemocnosti jako poranění nebo otravy. Nejvyšší nemocností se z hlediska hospitalizace vyznačuje Ústecký a Liberecký kraj (na 1000 obyvatel připadá 251, respektive 249 hospitalizovaných), naopak nejméně nemocných je v Praze.