Frontier Petroleum Services i Moravan-Aeroplanes si věří
Do hry o Letecké závody Kunovice vstupují právníci a soudci. Spor mezi kanadskou společností Frontier Petroleum Services a českou firmou Moravan-Aeroplanes o 49procentní podíl v kunovickém výrobci letadel (EURO 15/2003) by měl v nejbližší době začít řešit kanadský rozhodčí soud. Výsledek dohadování tří arbitrů bude dodán českým soudům, které budou muset rozhodnutí převzít a uplatnit. Již teď je však jasné, že spor je značně nepřehledný - smlouva je sepsána v angličtině, podle dohody se řídí právními předpisy kanadské provincie Alberta a vše umocňuje hromadná akcie, která je dost možná neplatná. Obě strany si však věří a shodně tvrdí: „Není pochyb o tom, že právo je na naší straně.“
Nemluví spolu.
Přetahovaná o akciový podíl v Leteckých závodech (LZ) spíše než obchodní spor připomíná vzdušný mediální souboj. Zúčastněné strany spolu prakticky nekomunikují, a důvodem rozhodně není vzdálenost mezi Kunovicemi a kanadským Calgary. „Dvakrát jsme se pokoušeli o svolání a založení řídícího výboru k projektu letounu Rhino, naprosto bez odezvy,“ říká Milan Matušík, zástupce Frontier Petroleum Services (FPS). „Za dobu společného podnikání se sem přijeli podívat jenom dvakrát a potom proti nám začali štvát zaměstnance,“ oponuje šéf představenstva LZ Libor Soska. Spor mezi Soskovou firmou Moravan-Aeroplanes a FPS je, jak jinak, o penězích. Kanaďané předloni v létě půjčili české straně na nákup aktiv zkrachovalé společnosti LET Kunovice s tím, že zhruba dvousetmilionovou půjčku splatí Moravan do roku 2006. Kromě toho je v „jednomyslné smlouvě mezi akcionáři Leteckých závodů“ uvedeno, že po zvýšení kapitálu LZ nabude Frontier bezúplatným převodem 49 procent akcií firmy. Soska však tvrdí, že FPS chce vrátit peníze, a navíc získat zadarmo akcie. „Jednoznačně bylo domluveno, že je to smlouva o půjčce, která se umoří vrácením peněz, nebo přetavením dluhu v nominální hodnotě ve čtyřicetidevítiprocentní podíl v Leteckých závodech. Přece jim ho nedáme zadarmo,“ namítá. Právní zástupce FPS Jaroslav Sup k tomu podotýká: „Záleží na úhlu pohledu, ale tvrzení, že se jedná o půjčku, je velice účelové.“
Jazykohrátky.
Základ problému je nutné hledat v samotné smlouvě a především v jejím výkladu. Kromě toho, že je poměrně stručně sepsaná (celý dokument má pět stran), byl její originál napsán v angličtině a řídí se právními předpisy kanadské provincie Alberta. Milan Matušík uvádí, že FPS nechal smlouvu přeložit do češtiny třemi překladateli, z toho jednou na českém honorárním konzulátu v Calgary. „V tomto směru by neměly být žádné pochybnosti, že došlo ke zkreslení,“ je přesvědčen. Soska přesto vidí základní rozpor právě v překladu. „V anglickém originále je uvedeno „considering nominal“, což bylo myšleno nominálem, nebo nominálně. Kdežto Kanaďané to prezentují jako bezúplatný převod,“ řekl týdeníku EURO. Hlavní spor mezi FPS a Moravanem se rozhořel na podzim loňského roku, kdy proběhla valná hromada LZ, na níž podle Matušíka mělo dojít k převedení 49procentního podílu na Kanaďany. „Bylo dohodnuto, že na valné hromadě, jež se konala vloni v září, se staneme akcionáři Leteckých závodů. Vůbec jsme však na ni nebyli pozváni, a když jsem se o jejím konání náhodou dozvěděl, nevpustila nás ochranka do areálu,“ vzpomíná Matušík. „V té době nebyli akcionáři, neměli tudíž na valné hromadě co pohledávat. Navíc jejich lidé již předtím začali v areálu svolávat naše zaměstnance a vyprávěli jim, že příští měsíc v Leteckých závodech končím, ať mi nevěří, a že prý oni co nevidět převezmou řízení fabriky. Navíc proces převodu akcií nebyl ve smlouvě přesně popsán,“ vysvětluje Soska.
Akcie, nebo kus papíru?
Přesto loni v prosinci jeho právníci vydali Frontieru dokument, o němž Kanaďané prohlašují, že je hromadnou akcií v listinné podobě. Soska ho naopak považuje jen za jakýsi certifikát. „Milan Matušík a jeho společník Don Jewitt po mě chtěli vystavit akcie, aby se v Americe mohli před svými akcionáři a podílníky prezentovat, že do Leteckých závodů investovali peníze a že mohou jménem firmy jednat. Proto jsem jim vydal papír titulovaný jako hromadná akcie, který však nesplňuje zákonné požadavky, a jako akcie tak nemůže být brán. I tak to byla chyba,“ uvědomuje si Soska. Jak jinak, Matušík má na věc zcela jiný pohled. „Pan Soska jako předseda představenstva Leteckých závodů nechal vydat 149 procent akcií na 100 procent základního jmění firmy, což je trestný čin podobný například falšování nebo protiprávnímu tisknutí peněz,“ soudí. FPS na Sosku podala trestní oznámení, ale Matušík si stěžuje, že oznámení leží již půl roku na státním zastupitelství, aniž by se něco dělo. „Libor Soska je již potřetí soudně stíhán, ve dvou předešlých případech však bylo od stíhání upuštěno. Ani tentokrát se nezdá, že je nějaká vůle to řešit,“ spekuluje. Týdeník EURO má kopii zmiňované hromadné akcie k dispozici a podle právního rozboru Renaty Zbrankové z advokátní kanceláře Glatzová a spol. jí schází několik důležitých atributů. „Na listinné akcii musí být kromě jiného uvedena čísla a série akcií, které hromadná akcie nahrazuje, nebo například odkaz na stanovy firmy. Vzhledem k tomu, že tyto zákonné náležitosti na zmíněné kopii chybí, nepovažovala bych akcii za právoplatnou,“ uvedla Zbranková pro týdeník EURO.
Bude to Kanada.
Ve smlouvě mezi Frontierem a Moravanem je ujednání, že v případě sporu bude problém řešen u rozhodčího senátu v kanadské provincii Alberta. Do tříčlenného soudu by měla každá ze stran jmenovat svého rozhodce, na třetím se poté dohodnou dva již vybraní. „V nejbližších dnech bude společnosti Moravan-Aeroplanes odeslán návrh na zvolení svého arbitra,“ tvrdí Sup.
O vítězství v arbitráži je přesvědčen on i Matušík, kanadské soudy jsou prý navíc oproti českým výrazně rychlejší. „Ani jsem neuvažoval, že bychom tuto kanadskou arbitráž prohráli. Podobné případy se v provincii Alberta už odehrály a šlo to velmi rychle,“ komentoval Matušík pro týdeník EURO. Jeho společník Don Jewitt odhaduje šance kanadské strany na 95 procent (EURO 17/2003). Věří si však i Soska: „Tady není žádný obchodní spor. Oni nás obvinili z trestného činu, oni se musí pokusit dohodnout. Zatím jsme nebyli nikým osloveni, pouze tady proti nám probíhá silná mediální kampaň.“
Vzhledem k tomu, že Česká republika přijala „newyorskou úmluvu o vykonávání práva,“ Sup předpokládá, že rozhodnutí kanadské arbitráže bude v Česku vykonatelné. „Potom půjde jen o rychlost procesu.“
Přistřižená křídla
Zatímco v dobách své největší slávy produkovala kunovická továrna až stovku letounů ročně, loni jich vyrobila patnáctkrát méně. „Odbyt je problémem leteckého sektoru po celém světě, letadla se neprodávají nikde,“ říká šéf LZ Libor Soska. „Vzhledem k cenové úrovni je ve své kategorii letoun L 410 unikum. Právě levnější letadla se v době krize prodávají lépe než drahá,“ oponuje Milan Matušík z FPS. I když to nechce nahlas přiznat, předpokládá, že kunovická fabrika nepřežije: „Nemají peníze na výrobu, na nákup součástek, na výplaty lidem. To vede ke konci.“ Problémy s opožděnými výplatami připouští i Soska, o krizi firmy přesto odmítá hovořit. „Letos již od nás odletělo pět letadel, v rozpracování je dalších šest kusů a máme podepsány kontrakty na dalších pět letounů. Zhruba polovina z toho jsou nové stroje, zbytek repas,“ vypočítává. Právě v provádění generálních oprav nejrozšířenějšího kunovického stroje L 410 vidí Soska budoucnost: „Koupí se jen 20 procent toho, kdyby se stavělo nové letadlo, přitom finančně je repasování téměř stejně zajímavé jako výroba.“ V současnosti prý na světě létá zhruba šest stovek tohoto stroje (nejvíce v Latinské Americe), generální opravou jich zatím prošlo jen padesát. „Přes osmdesát procent letounů čeká generálka,“ uklidňuje se nadějí Soska.
