Většina manažerů se domnívá, že opční program ČEZ nevyhovuje
Myslíte si, že opční program společnosti ČEZ odpovídá výkonu firmy a přínosu manažerů pro akcionáře?
- Ano 22,7 %
- Ne 71,5 %
- Nevím 5,8 %
Podle opčního motivačního programu ČEZ si mohou vrcholní manažeři společnosti nakoupit akcie za cenu před jejich nástupem do funkce. V roce 2001 valná hromada schválila první opční program ČEZ. Ani jeden ze současných top manažerů tehdy ve funkci nebyl. V lednu 2006 však valná hromada odhlasovala významné změny v opčním programu. Hrubý zisk před zdaněním, který dříve mohl být libovolně vysoký, byl omezen maximálně na sto procent zhodnocení ceny akcií. Více než miliardu korun, kterou nedávno získali manažeři ČEZ díky prvnímu opčnímu motivačním programu, už asi nikdy nedostanou. S takovými odměnami v důsledku opčního programu nesouhlasí 71,5 procenta manažerů.
Jiný názor však zaznívá v odpovědi: „Výkonu firmy zcela jistě opční program odpovídá. Tím pádem je druhá část otázky irelevantní. I kdyby firma úspěchu dosáhla šťastnou shodou okolností (čemuž nikdo gramotný věřit nemůže), pak štěstí přeje jen připravenému. Byť se i o mne při představě 670 milionů korun pokoušejí mdloby, nebudu Čecháčkem, který když zjistí, že soused vypěstoval větší řepu, křičí: 'Ať ji vrátí!' Ani tato mega-řepa šéfa největší a historicky nejúspěšnější české firmy Martina Romana ho však nekvalifikuje mezi sto nejbohatších českých byznysmenů. To je ostuda. Nakonec zaplaťpánbůh za manažerský tým Martina Romana! Vždyť ona rekordní odměna ukazuje na jediné: Stát vůbec netušil, jakou hodnotu v ČEZ má či může mít, a logicky by ji tedy sám nikdy nedokázal realizovat. A stejně to netušili ani odmítnutí privatizační zájemci v roce 2000.“
Velmi sofistikovaně odpovídá manažer: „Nevím, zda dosažená výše odměny odpovídá, aritmeticky možná dokonce ano. Poctivě podotýkám, že dle mého názoru jsou vedoucí manažeři ČEZ nepochybně schopní a chytří. A oni by zase měli poctivě přiznat, že svoje schopnosti a dovednosti asi více využívají v jiných oblastech než v přímém řízení ČEZ. Jak složité je totiž uvažování a rozhodování v čele státem garantovaného monopolního podniku? Jaké špatné viditelné rozhodnutí mohou oni pánové učinit? To neviditelné již mimochodem učinili: Proč již nestavějí dvě nové elektrárny?
Mnohem zajímavější jsou však další dva momenty.
Za prvé ani vládnoucí garnitura, ani dokonce opozice nepovažují ceny elektrické energie (při poctivém srovnání v ČR téměř čtyřikrát dražší než ve vyspělých ekonomikách takzvané staré EU patnáctky) za problém. Naopak se doplňují a vysvětlují vše poptávkou, trhem, burzou elektřiny, počasím, Číňany, dalajlamou a dokonce úvahou, že v případě ČEZ nejde o státní firmu, respektive že jejich vliv na řízení je nedostatečný - nestoudné, úmyslně nesrozumitelné. Poctivější, ale opravdu nepopulární by bylo přejmenovat ČEZ na ministerstvo skrytého výběru daní. Současně je třeba s uznáním smeknout před současným 'ministrem' Martinem Romanem, protože je jediným člověkem v historii České republiky, který dokázal vládnout s opozicí i s její konkurencí. Jak jen to ten Roman dokázal?
Za druhé nezaznamenal jsem žádnou reakci nějakého politika na tento problém - nejen vládnoucího, ale dokonce ani opozičního. Vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi toto mlčení musí právem připadat nespravedlivé. Vždyť i nejspravedlivější a bezúhonní zelení mlčí, naopak chystají se ještě účtovat ekologické daně. Opravdu žádnému ministrovi nevadí, že jejich fakticky podřízený má přibližně tisíckrát větší příjem než on? Je to vůbec možné? Jak jen to ten Roman dokáže?
Závěrem podotýkám, že mě nevedla závist. Již několik let jsem (proti své vůli) řazen mezi české miliardáře.“
Zcela jasno má respondent: „Podle mne opční program jednoznačně neodpovídá výkonu firmy a přínosu jejích manažerů. Je sice pravda, že za vedení společnosti Martinem Romanem nastal její velký rozvoj i nutné a potřebné strukturální změny, ale velká většina z nich byla již započatá nebo definovaná předchozím vedením, tedy Jaroslavem Mílem a jeho týmem. Kromě toho hraje ČEZ nadále v podstatě monopolní roli na českém energetickém trhu, a může si proto diktovat podmínky a ceny. A protože jsou dosud výrazně pod úrovní cen západní Evropy, je potenciál dalšího růstu k dispozici.
Jinak řečeno, vedení společnosti, které může více méně předem definovat její v budoucnu dosažitelný výsledek (na základě uvedených příznivých okolností), má jen zprostředkovaně podíl na jejím celkovém výkonu.“
Odpovídalo 137 manažerů
