Předvstupní fondy Evropské unie, které mají pomoci kandidátským zemím s přípravou na vstup do společenství, budou po vstupu ČR do Unie nahrazeny strukturálními fondy a fondem kohezním. Už nyní je proto namístě se s těmito nástroji solidarity EU podrobně seznámit.
Od příštího roku bude Česko čerpat peníze ze strukturálních fondů EU
Předvstupní fondy Evropské unie, které mají pomoci kandidátským zemím s přípravou na vstup do společenství, budou po vstupu ČR do Unie nahrazeny strukturálními fondy a fondem kohezním. Už nyní je proto namístě se s těmito nástroji solidarity EU podrobně seznámit.
Již v zakládajících smlouvách Evropského společenství z roku 1957 si jeho členové stanovili jako jeden z cílů vyvážený hospodářský rozvoj celého uskupení. Snaží se ho dosáhnout takzvanou regionální a strukturální politikou (RSP). Ta má zajistit zmenšování sociálních a hospodářských rozdílů mezi regiony a zeměmi EU. Dnes patří tato politika k nejvýznamnějším v rámci Unie. Tomu odpovídá i její podíl na společném rozpočtu - tvoří přibližně třetinu veškerých výdajů. Finanční nástroje RSP jsou určeny pouze členům Unie. Česká republika spolu s ostatními kandidátskými zeměmi proto čerpala dosud prostředky z předvstupních nástrojů. Peníze z programu Phare jsou určeny na realizaci nové legislativy podle evropských standardů, program ISPA financuje projekty v oblasti dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí a z programu SAPARD plyne podpora na podporu zemědělství a rozvoj venkova. S postupným vyčerpáním těchto programů se počítá až do roku 2007, ale nové projekty lze nechat schvalovat jen do konce letošního roku. Od okamžiku přistoupení, zřejmě od 1. května příštího roku, bude mít deset nových členů ze střední a východní Evropy nárok na daleko vyšší sumy ze strukturálních fondů a vyrovnávacího (kohezního) fondu. Celkem by ČR z těchto fondů mohla získat více než dvě miliardy korun ročně.
Kdo má nárok na pomoc
Finanční prostředky získá ČR na základě rozvojového plánu pro potřebné oblasti nebo pro ohrožené sociální skupiny. Pokud tento plán schválí Evropská komise, vyplatí sjednanou částku členskému státu a ten jej přerozdělí prostřednictvím regionů schváleným projektům. Evropská komise schvaluje tedy pouze rozvojový plán, výběr konkrétních projektů závisí na státních a regionálních orgánech členské země. Projekty financované z kohezního fondu však schvaluje přímo Komise. V rámci EU dnes fungují čtyři strukturální fondy: Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Finanční nástroj pro řízení rybolovu a Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond. Tyto fondy financují víceleté rozvojové programy, které společně vypracovávají regiony, členské státy a Evropská komise. Kromě toho existuje zvláštní fond na pomoc zaostávajícím regionům v rámci EU, kde je dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura a ochrana životního prostředí. Tento tzv. kohezní fond (Fond soudržnosti) nahradí po našem vstupu do Unie předvstupní program ISPA. Zatímco nyní získává ČR z programu ISPA zhruba 75 milionů eur ročně, v letech 2004-2006 bychom měli mít nárok na 800 milionů eur z kohezního fondu. Na pomoc ze strukturálních fondů mají nárok regiony, jejichž HDP na osobu je menší než 75 % průměrného HDP na osobu v EU, o peníze z kohezního fondu mohou žádat regiony s HDP nižším než 90 % evropského průměru. V České republice do této kategorie spadají všechny regiony kromě Prahy. Finanční pomoc však podobně (jako u předvstupních programů) není automatická, regiony ji dostanou pouze na konkrétní schválené projekty, u kterých je zajištěno spolufinancování ze strany členské země nebo daného regionu. Výběr projektů je úkolem národních a regionálních úřadů. Nové členské státy by proto měly již nyní vytyčit přesné, věrohodné a dosažitelné cíle, aby se jim podařilo peníze získat. Řecký ministr hospodářství Nikolaos Christodulakis začátkem tohoto roku upozornil kandidáty, že „je třeba rychle na přípravě a zpracování projektů zainteresovat soukromý sektor.“ Zájem soukromých podniků podle něj zaručí, že projekty spolufinancované Unií nezůstanou nevyužity. Řecko je jedním z nejchudších dosavadních členů Unie a s čerpáním peněz z fondů EU má proto bohaté zkušenosti.
Na co lze získat prostředky
Mezi prioritní cíle regionální politiky EU patří zvyšování regionální konkurenceschopnosti. Podporu by měly získávat projekty zaměřené na pomoc při rozšiřování činnosti firem, vytváření pracovních míst a zlepšování technologií. Jedná se zejména o projekty zaměřené na zlepšování infrastruktury, investice do obnovitelných zdrojů energie a do technologií s nízkou energetickou náročností, zajištění přístupu firem k internetové síti, zavádění nových výrobních technologií a šíření know-how. Firmy mohou získat finanční pomoc, pokud prokáží, že inovace, na které tyto prostředky využijí, zajistí podniku do budoucna větší specializaci, komerční výhody a zlepší jeho postavení na trhu. Významným cílem regionální politiky je také vyvážený rozvoj městských a venkovských oblastí. EU podporuje projekty, které směřují k modernizaci výroby a marketingu zemědělských podniků a ke zvyšování jakosti potravinářských výrobků. Podporu mohou získat také projekty, které přilákají lidi do venkovských oblastí, kterým hrozí vylidnění.
NÁSTROJE SOLIDARITY EU
* Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) financuje investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst, do projektů místního rozvoje a do pomoci drobným firmám
* Evropský sociální fond (ESF) financuje opatření v oblasti profesní přípravy a náborových systémů
* Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) financuje opatření zaměřená na rozvoj venkova a na pomoc zemědělců především v zaostávajících regionech
* Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) se podílí na úpravách a modernizaci rybářského průmyslu
* Kohezní fond zajišťuje přímé financování jednotlivých projektů se zaměřením na zlepšování životního prostředí a rozvoj dopravních sítí
