Kraje mnohdy utápějí velké peníze v předražených investicích se spornou udržitelností
Na rekonstrukci městského muzea uhrálo Ústí nad Labem evropskou dotaci 338 milionů korun. S takovým královským příspěvkem se město vyšvihlo na první příčku v žebříčku nejdražších projektů cestovního ruchu podporovaných v minulých dvou letech z regionálních operačních programů (ROP). Dohromady mohou kraje rozpustit v cestovním ruchu během sedmiletého programového období zhruba 30 miliard korun. Zatím rozdělily mezi 662 projektů téměř třináct miliard. Do konce roku 2013 zbývá utratit ještě zhruba 17 miliard korun.
„Půjde o nejlevnější peníze, které kdy Česko na cestovní ruch získá,“ předesílá Jiří Vystoupil z brněnské Masarykovy univerzity. Vyčísluje, že neziskové projekty veřejné sféry jsou dotovány z 92,5 procenta. Podnikatelé investují s průměrnou dotací 40 procent. „A to paradoxně v době ekonomické krize, kdy se snížila investiční aktivita podnikatelů a banky jsou velmi opatrné v úvěrování cestovního ruchu,“ podotýká docent Vystoupil. S kolegou Martinem Šauerem hodnotili v rámci projektu Vysoké školy hotelové (VŠH) v Praze využívání eurodotací na cestovní ruch v krajích a sestavili žebříček nejnákladnějších projektů (graf Nejdražší patnáctka).
Nejvíce peněz ze všech ROP (celkem čtyři miliardy korun) regiony poslaly na výstavbu či modernizaci sportovně-rekreačních areálů. Více než třemi miliardami dotovaly ubytovací zařízení. Dvě miliardy šly na muzea a galerie, ke kterým byl nejštědřejší Ústecký kraj. Poslal jim celkem 739 milionů korun, což je 37 procent podpory ze všech projektů, uvádí analýza. Z toho 691 milionů korun putovalo na ústecké muzeum, žatecký Chrám chmele a piva a litoměřický vinařský svatostánek, s nimiž se Ústecký kraj probojoval mezi nejdražší projekty cestovního ruchu v celé republice.
Dravci z měst
Přepočte-li se podpora cestovního ruchu z jednotlivých ROP na sto obyvatel, patří k nejštědřejším Královéhradecký a Pardubický kraj (graf Injekce na sto obyvatel). Nejvyšší dotaci na jeden projekt vykázal Ústecký kraj (téměř 49 milionů korun) a Královéhradecký kraj (zhruba 42 milionů). Naopak nejnižší podporu na projekt – zhruba třináct milionů korun – vydaly Jihočeský a Jihomoravský kraj. „To odráží celkovou filozofii v jednotlivých regionech. Někde vybírají větší počet levnějších projektů, jinde méně strategičtějších projektů,“ konstatují autoři studie. Za překvapivý označují vysoký podíl měst mezi úspěšnými žadateli. „Města získala podporu na 466 projektů, což je přes 70 procent ze všech projektů. To ovšem neodpovídá rozložení ubytovacích kapacit v republice. Na města totiž připadá necelá polovina hromadných ubytovacích zařízení,“ porovnává Vystoupil.
„Regiony ale někdy vydávají obrovské peníze z evropských fondů na investice, u kterých lze pochybovat o reálné udržitelnosti. Přitom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), zodpovědné za cestovní ruch, nemá vliv na to, jak se evropské dotace v této oblasti rozdělují,“ poznamenává Petr Studnička z katedry cestovního ruchu na pražské VŠH. Ministerstvo přepustilo krajům velký balík evropských peněz za šéfování Petra Gandaloviče (ODS), tedy v době, kdy v čele krajských vlád byli většinou hejtmani z ODS.
BOX:
Nejdražší patnáctka
Projekty cestovního ruchu, na které šlo nejvíce peněz z ROP
Název projektu*Podpora (v mil. Kč)
Rekonstrukce muzea v Ústí nad Labem*338
Chrám chmele a piva v Žatci*211
Sportovní centrum Trutnovsko*191
Muzeum cukrovarnictví v Bobrovici*165
Infrastruktura Lázní Bělohrad*160
Sportovní a relaxační centrum Rychnovska*142
Svatostánek českého vinařství v Litoměřicích*142
Africké a asijské expozice ZOO v Plzni*125
Rekreační a sportovní areál v Javorníku*117
Revitalizace vrchu Háj v Aši*115
Sportovní centrum v Chodově*105
Letiště Ostrava v Mošnově*103
Zimní stadion v Plzni*101
Wellness hotel Alexandria v Luhačovicích*100
Pramen: analýza Vysoké školy hotelové v Praze a Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně
GRAF:
Injekce na sto obyvatel
Relativní výše finanční podpory projektů cestovního ruchu dle krajů (v tis. Kč)
Kraj*Podpora na 100 obyvatel
Královéhradecký*251,5
Pardubický*220,6
Zlínský*190,7
Jihočeský*173,5
Plzeňský*166,5
Vysočina*154,7
Karlovarský*151
Jihomoravský*135,3
Olomoucký*129
Ústecký*124
Liberecký*105,1
Středočeský*97,8
Moravskoslezský*75,1
Pramen: analýza Vysoké školy hotelové v Praze a Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně
