Kontrola ve firmě by měla být noční můrou pro ty z podnikatelů, kteří porušují zákon či jiné předpisy. V praxi však se před ní třesou i ti, kteří se důsledně snaží plnit všechna legislativní úskalí, která na ně čekají. Není divu. Vzhledem k legislativní džungli není nakonec schopen nikdo zaručit, že vydaný předpis nebude v rozporu s předpisem jiným.
Kontrola ve firmě by měla být noční můrou pro ty z podnikatelů, kteří porušují zákon či jiné předpisy.
V praxi však se před ní třesou i ti, kteří se důsledně snaží plnit všechna legislativní úskalí, která na ně čekají. Není divu. Vzhledem k legislativní džungli není nakonec schopen nikdo zaručit, že vydaný předpis nebude v rozporu s předpisem jiným. Ostatně i materiál shrnující problematiku kontrol, který nedávno zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, připouští, že jednotlivé předpisy se v praxi skutečně negují. Co vyžaduje jeden kontrolní orgán, jiný pak považuje za závadu. Takže sice splníte požadavek hygienika, ale pokutu vám napaří třeba památkář. Odstranit všechny nedostatky a zpřehlednit celou problematiku kontrol má zákon o kontrole, jehož věcný záměr nedávno opustil půdu ministerstva vnitra. Tento zákon má určovat procesní postupy, které mají být závazné pro ostatní zákony týkající se kontrol, které budou vydávat jednotlivé rezorty.
Už dnes lze říci, že záměr odstranit problémová místa se podařilo realizovat pouze částečně. Tak například kontrolovaná osoba má povinnost předkládat veškeré doklady v originálech, které si kontroloři mohou dokonce i odnést. Sice jsou povinni je chránit před poškozením a po ukončení kontroly vrátit, co je to ale podnikateli platné, když jakýkoli akt před soudem či jiným orgánem státní správy, který například znamená změnu vlastnických či majetkových práv, musí dokládat právě originály.
Stejně tak nebezpečné je ustanovení, podle něhož musí kontrolovaná osoba zajistit svou součinnost s kontrolním orgánem, jinak vyfasuje pokutu.
Co když si ale kontrolor nadiktuje osobní přítomnost v termínu, v němž se má konat důležité jednání, jež rozhodne o bytí či nebytí celé firmy? Co si asi tak předkladatel představuje pod pojmem, že kontrolovaný musí kontrolorům poskytnout všechny nezbytné technické prostředky? Znamená to snad, že mu budou jezdit jeho autem, dlabat jeho oběd, spát v jeho postýlce? Marně bychom však například hledali ustanovení, že kontrolor musí nést veškeré náklady včetně způsobené škody, neřkuli ušlý zisk. A tak opět máme na stole další zákon, který říká - my jsme ouřad, a ty mlč.
