Nejlidnatější země světa požaduje ochranu svých investic ve Spojených státech
Jedním z výsledků současné finanční krize bude jednoznačné posílení pozice Číny. To je ostatně již patrné z nynějších dialogů, které nejlidnatější země světa vede s Amerikou. Číňané stále hlasitěji a sebevědoměji prosazují své požadavky, mezi něž patří například ochrana jejich investic ve Spojených státech amerických. Čína doufá, že se jí podaří dohodnout s USA smlouvu, která by zaručovala bezpečnost prostředků, které v Americe utratí. Čínský viceprezident Wang Č-šan se domnívá, že takováto dohoda pomůže vytvořit transparentnější a předvídatelnější prostředí pro vzájemné investice. „Čína si přeje spolupracovat s USA a bojovat proti protekcionismu v obchodu, a to v jakékoliv formě,“ dodal Wang. Američané krátce po zveřejnění čínského požadavku na ochranu investic konstatovali, že nemají žádné detailní informace o tom, co konkrétně si Peking pod ochranou investic v USA představuje.
MUSÍTE ŠETŘIT
Daleko konkrétnější prý byly požadavky Číňanů na stabilizaci americké ekonomiky. Dle čínských představitelů musejí Američané udělat vše pro to, aby dali dohromady svou ekonomiku, a úspěšně se poprat se světovou finanční krizí. Ostatně Číňané, jak tvrdí, znají i příčiny, proč k současným turbulencím došlo. Čína během vzájemných jednání vyzvala Spojené státy americké k větší šetrnosti a označila nadměrnou spotřebu v USA za jednu z příčin současných finančních komplikací. „Mezi důležité důvody finanční krize v USA patří nadměrná spotřeba,“ řekl guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan. Dodal, že USA by měly zvýšit míru úspor a snížit obchodní i rozpočtový schodek. Čínský viceprezident Wang tlačí na amerického ministra financí Henryho Paulsona, aby Amerika „přijala nezbytná opatření ke stabilizaci ekonomiky a finančních trhů a zároveň aby zaručila bezpečnost čínských aktiv a investic v USA“. Číně jde o hodně. Vláda investovala do amerických státních obligací 585 milionů dolarů, čímž pomohla Americe financovat nákladné záchranné balíčky. Slabý dolar a finanční turbulence zvyšují obavy Číny o americké investice. A to v době, kdy se sama s následky krize potýká. Čínská ekonomika zpomaluje. V letošním roce by dle odhadů měla růst o devět procent, loni se přitom HDP zvýšil o 11,9 procenta. Komunistické vedení má strach z růstu nezaměstnanosti, a to hlavně v podnicích, jež jsou zaměřeny na export. S tím mohou být spojeny i případné nepokoje. Také proto Peking sestavil záchranný stimulační balíček. Přes 586 miliard dolarů má podpořit růst prostřednictvím masivních výdajů na infrastrukturu a další projekty. „Vždy jsme věřili, že Čína může zvládnout dobře své záležitosti a zaručit relativně stabilní a rychlý rozvoj domácí ekonomiky, což je také největší příspěvek k mezinárodní ekonomické a finanční stabilitě,“ prohlásil sebevědomě jeden ze zástupců centrální banky.
SLIBUJEME REFORMY
Při jednáních mezi čínskými a americkými představiteli již několik let zaznívá požadavek na revalvaci čínské měny. Číňané sice nedávno přislíbili pokračování měnové reformy, zůstalo ale jen u obecných prohlášení. Amerika již několik let poukazuje na to, že čínský jüan je značně podhodnocen. Washington a další obchodní partneři si stěžují, že kvůli tomu je pro ně těžké vyrovnat se s obchodním deficitem s Čínou. Někteří američtí právníci dokonce volají po tom, aby byla proti Číně podniknuta odvetná opatření. Jejich hlas ale v době krize slábne. „Číňané nás ubezpečují, že souhlasí s pokračováním reforem, a já si pod tím představuji i revalvaci jüanu,“ konstatoval pro agenturu AP nejmenovaný americký představitel. Ekonomové nyní spekulují nad tím, jak se změní přístup Ameriky k Číně po nástupu Baracka Obamy do prezidentské funkce. Někteří analytici očekávají, že přístup jeho i Kongresu bude tvrdší.
