Jednodenní zkušenost Zdeňka Škromacha se starostmi vozíčkáře, která populárnímu politikovi přinesla v průzkumech další preferenční hlasy, přiměla i jeho kolegy, aby začali poznávat život občanů.
Ministr Kostelka narukoval do vojenského útvaru v Jincích a celou noc připravoval starým psům bufet a saharu. Jaroslav Palas oprášil řidičský průkaz skupiny T a s pomocí bubnové travní sekačky za jediné dopoledne sklidil tři hektary horských luk na Bruntálsku, za což od ministerstva zemědělství inkasoval na dotacích deset tisíc korun. Travní hmotu poté naházel do kompostu. Libor Ambrozek se nechal připoutat řetězy ke skladu dioxinů v neratovické Spolaně, načež jej odtud na popud Milana Urbana vlastnoručně odvlekl Stanislav Gross. Vladimír Mlynář strávil celé odpoledne na síti (v zahradě své jevanské vily). Petra Buzková vyvážela fekálem zapáchající internet ze škol. Pavel Dostál spořádal v multikině během šesti amerických thrillerů tři kila popcornu. Pavel Němec převezl na jeden den svůj luxusní nábytek do holobytu. Milan Šimonovský jezdil kyvadlově z Prahy do Brna přeplněným linkovým autobusem, dvakrát si dokonce troufnul načerno. Marie Součková si ustlala mezi pojištěnci VZP na pitevně. Bohuslav Sobotka doma v koupelně vypral tři miliony korun. Nejdále šel ale benjamínek kabinetu Karel Čermák – nechal se na celý den zavřít mezi vrahy na Mírov. Mezi osmou až jedenáctou hodinou dobrovolně lepil pytlíky, poté si dal v jídelně lečo, prošel se spolu s ostatními po nádvoří pevnosti. Než ale stačil dorazit na odpolední zaměstnání, byl za dobré chování podmínečně propuštěn. Hned za branou se přivítal se Svobodou (Cyrilem). „Teď konečně jsme vládou odborníků,“ libuje si premiér Špidla. Jedině Petr Mareš, expert přes lidské zdroje, nevěděl za kým jít a proseděl celý „Den ministerské empatie“ ve Strakovce.
