Když na podzim roku 2005 otevřelo brány kolejní gymnázium Open Gate Boarding School, celý projekt vyvolal značnou pozornost médií. Důvodem nebyly jen osoby jeho zakladatelů Renáty a Petra Kellnerových, kteří školu prostřednictvím své Nadace Educa finančně podporují, ale především řada na české poměry neobvyklých metod: moderní způsob výuky s důrazem na aplikaci znalostí, celotýdenní ubytování na kolejích pro všechny studenty včetně jedenáctiletých primánů a snaha nabídnout mimořádně kvalitní vzdělání všem bez ohledu na sociální zázemí. Tak se v jedné třídě vedle sebe ocitly děti bohatých rodičů i z dětských domovů, což představuje v Česku dosud nevídaný vzdělávací a sociální experiment. Ten nyní prochází testem úspěšnosti – vloni gymnázium opustila první vlna maturantů. Je tedy na místě ptát se, jak se studentům Open Gate daří při přijímacích řízeních na vysoké školy.
Stoprocentní úspěšnost
V moderním sedmihektarovém areálu gymnázia ležícím ve vesničce Babice nedaleko Prahy dostal týdeník EURO mimořádnou příležitost setkat se s trojicí studentů, kterým Open Gate doslova změnila životní perspektivy. Což se ovšem netýká pouze jich.
„Všichni studenti, kteří se hlásili na vysoké školy, byli přijati. Pouze jedna absolventka se rozhodla pro obor loutkařské umění, který se studuje na vyšší odborné škole herecké,“ uvádí zástupce ředitele Petr Chára s dovětkem, že každý student byl v průměru přijat na tři vysoké školy. Zajímavé však není jen stoprocentní umístění všech 21 maturantů, ale také skladba škol, na kterých nyní studují. Polovina absolventů se totiž vydala do zahraničí na prestižní vzdělávací instituce včetně například University of Manchester či University of Chicago, které byly v roce 2008 zařazeny žebříčkem britského deníku The Times mezi desítku nejlepších univerzit ve Velké Británii, respektive v USA. Přes značný důraz na výuku angličtiny není však obzor absolventů Open Gate omezen jen na anglosaský svět – například Pavla Poláčková od loňského podzimu navštěvuje švýcarskou Universität Luzern a Josef Hofman zase nejlepší italskou ekonomickou vysokou školu Università Commerciale Luigi Bocconi.
Stírání rozdílů
Loňský i letošní rok potvrzují, že Open Gate se daří smazávat bariéry, jež nadaným dětem občas staví do cesty jejich sociální původ. Nejlepším důkazem je Martin Ciklamini, který již více než šest let žije v Dětském domově v Boršově nad Vltavou a vloni na Open Gate maturoval s vyznamenáním. Zároveň se mu podařilo dostat na London Metropolitan University, kde od podzimu studuje obor management a řízení – a to díky Nadaci Educa, která se rozhodla podporovat nejúspěšnější absolventy gymnázia i v jejich vysokoškolském studiu.
Bez podpory nadace by se neobešla ani řada letošních maturantů, mezi nimiž vyniká trojlístek stipendistů Nadace Educa: Marek Svoboda, Ondřej Sitta a Dessislava Tatcheva. Všichni tři jsou již přijati na několik britských nebo amerických škol a nyní si vybírají, kam nastoupí. Nejlepším úlovkem se zřejmě může pochlubit Marek Svoboda ze Slušovic, který bude od podzimu studovat psychologii na prestižní americké Columbia University, jež se tradičně umísťuje mezi jedenácti nejlepšími vysokými školami světa. Pro Marka Svobodu je přitom podpora nadace, jelikož žije pouze s matkou, klíčová. Nadace za něj dosud hradila většinu školného na Open Gate a nyní mu přislíbila financovat první rok studia ve Spojených státech.
„Dva semestry na Columbia University vyjdou na milion korun, bez finanční pomoci by studium nebylo uskutečnitelné. Ale nejde jen o peníze, podstatné je, že mě Open Gate dokázala připravit. Většina výuky totiž probíhá v angličtině, což bylo pro přijetí na americkou školu zásadní,“ říká Svoboda, jemuž Nadace Educa navíc loni v létě uhradila čtrnáctidenní přípravný kurz v USA v hodnotě 140 tisíc korun. V podobné situaci je též i Ondřej Sitta ze Zábřehu, za kterého většinu nákladů za první rok studia v zahraničí uhradí opět Nadace Educa. Přitom mezi dětmi z bohatých rodin hradících roční školné ve výši 470 tisíc korun v plné výši a těmi, za které platí Nadace Educa, nedochází ke konfliktům. „Mám kamarády ze všech vrstev a rozhodně nevnímáme, že by se někdo vyvyšoval kvůli majetku. Ke smazávání rozdílů určitě přispívají i uniformy,“ míní další úspěšná studentka Dessislava Tatcheva.
Hlavní faktor – motivace
Podpora studentů na Open Gate nemá jen materiální podobu. V případě potřeby učitelé rádi poskytnou individuální hodinu, škola do knihovny nakupuje i obtížně dostupné publikace. Největší devízou kolejního gymnázia se však jeví motivující prostředí. „To mě vůbec na myšlenku studovat mimo Českou republiku přivedlo,“ říká Marek Svoboda. „Původně jsem studoval na gymnáziu ve Zlíně, odkud přitom znám jen jednu jedinou spolužačku, která se vydala na zahraniční školu, zatímco tady je to polovina ročníku.“ Tento faktor potvrzuje i Ondřej Sitta: „Na střední škole, odkud jsem do Babic přišel, nikdo neuvažoval o studiu v zahraničí. Na Open Gate jsme zjistili, že to možné je. Zásadní pomoc představuje i způsob výuky, zejména předměty jako kritické myšlení a tvůrčí psaní.“ Ondřej si nyní vybírá mezi pěti britskými univerzitami. Podobné postřehy sděluje i dámská členka zmíněného trojlístku Dessislava Tatcheva, jež původně studovala na pražském gymnáziu: „Když jsem se dozvěděla o Open Gate, neváhala jsem. Škola je velmi pružná v nabídce studia a neváhá otevřít předmět, i kdyby tam měli chodit třeba jen dva studenti. Například my s Ondřejem máme individuální přípravu na zkoušky z angličtiny a na ekonomii nás chodí jen pět.“
Pozoruhodná maturita
Loni Open Gate kromě prvních maturit zaznamenala i další významné novinky. V září škola přijala na základě zájmu z okolních obcí první studenty k dennímu studiu a především se gymnázium stalo první ryze českou střední školou, která získala certifikát k vyučování dvouletého vzdělávacího programu International Baccalaureate Diploma Programme (IB). V současnosti ho nabízí zhruba dvě tisícovky škol ve 132 zemích světa a v jeho rámci si studenti ke studiu vybírají v posledních dvou ročnících šest předmětů z kategorií: mateřský jazyk a literatura, cizí jazyk, humanitní předmět, přírodovědný předmět, matematika a volitelný předmět estetické výchovy. Kromě toho musí studenti splnit i další tři podmínky: absolvovat teorii znalostí, napsat rozšířenou esej z jednoho ze zkoušených předmětů rozsahem odpovídajícím bakalářské práci a odpracovat přinejmenším 150 hodin ve prospěch komunity. „Aby diplom IB vůbec získali, musejí nashromáždit alespoň 53 procent možných bodů. To je rozhodně více než v případě standardní české maturity. Přitom jsme přesvědčeni, že jde o nejlepší možný středoškolský program,“ poznamenává ředitel Open Gate Peter Nitsche.
„IB program vznikl na diplomatické škole v Ženevě. K jeho prestiži IB přispívá i fakt, že hodnocení je naprosto objektivní. Vyplněné testy se posílají do různých částí světa a hodnotící vůbec neví, čí práci opravuje,“ dodává zástupce ředitele Petr Chára. První absolventi IB Open Gate opustí v roce 2011. Zdá se, že mezinárodní maturita, jak se IB často říká, se bude absolventům hodit. V septimě se totiž již objevila studentka, která by ráda studovala v Japonsku či na Novém Zélandu, kde se IB uznává v přijímacím řízení na VŠ.
Další informace na: www.opengate.cz
