MYŠLENÍ JE SLAST

Po deseti letech se ze statistika nečekaně stal manažer

Žádná guma se nedá napínat do nekonečna a každá jednou praskne. Podobné to asi bylo s trpělivostí některých zaměstnanců Spořitelní investiční společnosti (SIS). Je veřejným tajemstvím, že v celé skupině České spořitelny jsou nižší platy než na obdobných pozicích v konkurenčních bankách. Také kvůli tomu – a asi i vzhledem k manažerským změnám souvisejícím s privatizací mateřského ústavu – koncem loňského roku hned tři členové základní sestavy SIS přesídlili ke konkurenci, a to do Investiční kapitálové společnosti Komerční banky (IKS KB). Byl mezi nimi i Pavel Pršala, který se stal jejím generálním ředitelem. Rozhodování to asi nebylo snadné, vždyť na jednom místě setrval osm let. „Zrálo to ve mně asi tak rok, samozřejmě nabídka od IKS celý proces urychlila, říká. Pršala patří ke statistikům, kteří jsou v oboru kolektivního investování zastoupeni poměrně silně. Navíc působil na slavné katedře statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Z té pocházejí například i Petra Wendelová, která po působení v Harvard Capital & Consulting a C. S. First Boston nyní zakotvila v Ernst & Young, či Petr Schůt, člen představenstva a již dlouholetý náměstek generálního ředitele právě v SIS. „Statistici a matematici byli lépe připraveni pro tržní hospodářství než ostatní lidé. Přece jen byli zvyklí pracovat s pravděpodobností, rizikem a také si uvědomovali, že ne vždy funguje determinismus či příčinná souvislost, míní muž, který v SIS pracoval mimo jiné i s bývalým šéfem Českého statistického úřadu Eduardem Součkem. Matematickými „modeláři se obklopoval celý život, a jak vyplývá z jeho slov, je na to zjevně hrdý. Obdivuje anglosaský svět, v němž jsou všichni zvyklí od malička sázet a přijímat i ztráty. Protože v Česku tomu tak není, počítá Pršala například s tím, že i u akciových fondů pro české klienty bude třeba snížit volatilitu kursů. A také vzít v úvahu, že už neexistuje možnost udělat to diverzifikací rizika mezi regiony. „Trhy jsou tak propojené, že geografické umístění investice není důležité. To se holt stává, že některé teorie časem přestávají fungovat, upozorňuje. Pršala přešel ze školy do reálného života přes statistický úřad (1982 až 1985), kde se specializoval na obyvatelstvo a životní úroveň, a národohospodářský odbor Úřadu federální vlády (1985 až 1992). Poté nastoupil do Spořitelní investiční společnosti. Hned na začátku se podílel například na vypracování vlastních indexů pro pražskou burzu, které jsou známé jako SIS 100 a SIS 33. Existovaly dávno předtím, než vznikl oficiální burzovní index PX 50, a mapovaly cenovou úroveň českých akcií. Poměrně dobře odrážely rozdíly mezi pohyby kursů u prestižních blue chips a takzvaných méně likvidních akcií druhého sledu. Používaly kombinované váhy pro jednotlivé tituly, a nejsilnější emitent – ČEZ – s nimi tudíž mával podstatně méně než s ostatními indexy. Toho nebýt, musely by se oba indikátory vyvíjet shodně, čímž by jejich existence ztrácela smysl. Dnes už patří tyto pionýrské doby minulosti, Spořitelní investiční s vlastními indikátory přestala. Pršala se stal vedoucím analytikem a ředitelem skupiny řízení investičních fondů. Ty svoji existenci v podstatě skončily, když se mezi prvními otevřely a čekají na likvidaci, až největší investor – Česká spořitelna – požádá o zpětný odkup podílů. To se již v řádu miliard korun stalo na konci loňského roku a letos bude tento proces podle slov současného managementu SIS pokračovat, vždyť mateřská Česká spořitelna drží ve své dceři SIS tříčtvrtinový podíl ze zhruba šestnácti miliard spravovaného majetku. I to se určitě podílelo na Pršalově rozhodnutí změnit působiště. Na novém místě považuje za své hlavní úkoly prohloubit koordinaci fondů s mateřskou Komerční bankou. Ostatně to byl i jeden z důvodů, proč musel po–dle kuloárních informací opustit koncem loňského roku svůj post Pršalův předchůdce Roman Pospíšil, který prý nebyl vždy ochoten akceptovat představy vedení banky. „Doby, kdy fondy spravovaly spoustu majetku a byly relativně nezávislé na mateřských bankách, jsou pryč, říká Pršala. „Musí se snížit rizikovost investování fondů a využít ve větší míře pojišťovacích a zajišťovacích principů či instrumentů ve spolupráci s bankou, nastiňuje svou základní vizi vedení fondů jejich nový šéf. Ostatně s „risk managementem má bohaté zkušenosti ze svého předchozího působení v SIS, která jej hodně praktikovala. Mnozí však považují Pršalu spíše za úřednický typ a teprve nyní se ukáže, jak si povede v manažerské funkci. Pokud mu zbývá nějaký čas, věnuje se kromě sportu především historii. Politické i historii čísel. Z toho by logicky měla vyplývat láska k technické analýze. Ta předpovídá pohyby kursů na základě minulých trendů a podobností s nimi. „Samozřejmě ale fakta ukazují, že když už se příliš odchylujeme od reality, tak fundamentální faktory nakonec vždy zapůsobí. Na druhou stranu je pravda, že trendy přetrvávají. Jenže jak dlouho? Musí se vždy naskočit na ten špatný trend a vzápětí uskočit, rozvádí jednoduché úvahy, v podstatě ne nepodobné myšlenkám finančního magnáta George Sorose. „Také si rád pro sebe zobecňuji, odpovídá Pršala na nevyslovenou otázku, jak daleko jde jeho láska k neustálému přemýšlení a modelování.