Do věci zasvěcený americký představitel řekl, že myšlenka byla od začátku odsouzena k zániku: "Neexistuje žádná pevnost Trump."
Loni 12. června minulého roku se Trump dohodl s polským prezidentem Andrzejem Dudou v Bílém domě, že USA svému spojenci v NATO pošlou dalších 1000 vojáků, aby vyztužily jeho obranu proti Rusku a upevnily dvoustranné vztahy.
Mnoho úředníků nazývalo tento projekt "Fort Trump", ačkoli název nikdy nebyl oficiální a myšlenka vybudování zcela nové základny pro americké jednotky byla brzy opuštěna.
O rok později vládní úředníci ve Washingtonu i ve Varšavě tvrdí, že se stále nedokážou dohodnout, kde by měli být vojáci rozmístěni a jakou část z mnohamiliardových nákladů by měla platit Varšava.
Polsko chce mít americké jednotky blízko u východní hranice s ruským spojencem Běloruskem, ale to by jistě znepřátelilo Rusko. Washington by jednotky raději rozmístil od hranice dále, na západě země.
Varšava zpočátku hovořila o příspěvku ve výši dvou miliard dolarů, což je v současnosti problém kvůli propadu jeho ekonomiky pod vlivem pandemie koronaviru. Ale Spojené státy podle zdrojů žádají, aby Varšava přispívala ještě více.
Pak je tu problém s právním postavením amerických jednotek, které mají být trvale umístěny v Polsku vůbec poprvé; v současnosti se tu v pravidelných rotacích střídá okolo 4500 vojáků.
Washington chce pro vojáky posílenou právní imunitu, například v situaci, kdy jsou obviněni ze spáchání zločinu na polském území, ale Polsko váhá.
Polský náměstek ministra zahraničí Pawel Jablonski toto vyjednávání nazývá "velmi komplikovaným procesem". "Je tu otázka financování, rozmístění, zákonných práv i toho, podle jakých principů budou tito vojáci fungovat," řekl. "Diskuse se vlečou, protože téma je prostě velmi složité. Myslím, že dospějeme ke konečnému rozhodnutí, ale ještě to nějaký čas potrvá." A tento čas se možná ještě prodlouží.
Minulý týden vysoce postavený americký představitel ohlásil, že se Trump rozhodl stáhnout 9500 z 34 tisíc amerických vojáků, v současnosti nasazených v Německu. Podle amerických představitelů by část z těchto sil mohl poslat do Polska. Varšava se ale zhrozila, že by mohla mít prospěch na úkor spojence v NATO a souseda, který je klíčovým prvkem při zajišťování polské bezpečnosti.
"Obecně platí, že každé stažení vojenských sil z Evropy představuje riziko. Není to tak, že bychom to jako polská vláda viděli pozitivně, protože si myslíme, že americká přítomnost by měla být větší," řekl Jablonski.
Některé z amerických jednotek, které jsou nyní v Polsku, sem byly vyslány Severoatlantickou aliancí poté, co Moskva v roce 2014 anexí ukrajinského Krymu vyvolala ve Varšavě obavy. Když loni v září navštívil polskou metropoli viceprezident Mike Pence, bylo pro umístění dalších amerických sil navrženo šest míst v Polsku. Další jednání na vysoké úrovni, naplánované na březen, musela být ale odvolána poté, co na Trumpovu žádost odstoupil náměstek ministra obrany John Rood.
