Při vyjednávání jakékoli obchodní smlouvy je vždy třeba brát v úvahu možnost, že to třeba nevyjde, jak se předpokládalo
Strany mají samozřejmě tendenci soustředit se při jednáních hlavně na základní podmínky a fungování smlouvy a naopak opomíjet podmínky týkající se případného porušení smlouvy. Je to logické, neboť uzavřít smlouvu s partnerem vyžaduje alespoň elementární důvěru a detailní, až obsedantní přemýšlení o tom, co všechno může protistrana porušit, může vést k jedinému výsledku - totiž že smlouvu neuzavřu vůbec.
Na druhé straně je třeba myslet i na zadní vrátka. Přece jen je rozumné, alespoň v těch nejdůležitějších bodech, již od počátku zvažovat neočekávané následky - co když zboží nebude dodáno, co když poskytované služby nebudou odpovídat představám, co když druhá strana nesplní, co slíbila… Nebyl to koneckonců nikdo menší než římský filozof Seneca, který pravil: „Doufej ve spravedlnost, ale buď připraven i na bezpráví.“ „Potrestání“ protistrany A právě proto ujednání o ukončení smlouvy, případně o určitém „potrestání“ protistrany, patří mezi klíčová ustanovení smlouvy. V této souvislosti je oblíbeným institutem smluvní pokuta. K tomu, aby mohla být smluvní pokuta uplatněna, se nevyžaduje zavinění druhé strany. Postačuje, když k porušení povinnosti dojde.
Pro vznik práva na zaplacení smluvní pokuty není nezbytné, aby vznikla věřiteli i škoda. Přesto však vztah smluvní pokuty k náhradě škody nelze zcela opomenout. Ze zákona totiž platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Smluvní pokuta tak představuje takzvanou paušalizovanou náhradu škody. To může být v konkrétním případě velice nepříjemné. Pokud se například zavážu, že svému zákazníkovi dodám určitou věc, kterou kupuji od svého dodavatele, a s dodavatelem budu mít sjednánu smluvní pokutu za porušení jeho povinnosti ve výši sto tisíc korun, kdežto za porušení své povinnosti se zákazníkem budu mít sjednánu smluvní pokutu ve výši dvě stě tisíc korun, budu se moci na dodavateli domáhat zaplacení jen sta tisíc korun, přestože mi v důsledku porušení mé povinnosti vůči zákazníkovi vznikne škoda ve výši dvě stě tisíc korun.
Smluvní strany si však mohou dohodnout jiný režim. Smlouva tedy může obsahovat ustanovení, že vedle smluvní pokuty je druhá strana povinna nahradit veškerou škodu nebo že druhá strana uhradí alespoň škodu přesahující výši smluvní pokuty.
Smluvní pokuta může mít i nové využití.
Za účinnosti starého občanského zákoníku nebylo možné, aby byl vznik práva na zaplacení smluvní pokuty vázán na jinou skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti. Příslušná smluvní ujednání vázající vznik práva na smluvní pokutu například na odstoupení od smlouvy, byť pro porušení povinnosti druhou stranou, tak byla pravidelně shledávána neplatnými pro rozpor se zákonem, a to se zdůvodněním, že zákon umožňuje vázat smluvní pokutu pouze na porušení povinnosti, nikoli na takovou jinou skutečnost.
Nový občanský zákoník však upřednostňuje autonomii vůle, tj. právo stran uspořádat si vzájemné vztahy dle svých představ. Domníváme se proto, že dnes je již možné, aby si strany ujednaly smluvní pokutu, která nebude navázána na porušení smluvní povinnosti, ale na jinou skutečnost, například právě na odstoupení od smlouvy nebo jiné ukončení smlouvy. Takové ujednání sice nemusí být považováno za „pravou“ smluvní pokutu, ale zároveň se již nedovozuje jeho neplatnost.
Poučení Na druhé straně ani autonomie vůle stran není bezbřehá. Pokud bude smluvní pokuta například neúměrně vysoká, může ji soud na návrh dlužníka snížit až do výše škody vzniklé do doby jeho rozhodnutí v důsledku porušení povinnosti, na které se smluvní pokuta vztahuje.
A jaké si tedy vzít z výše uvedeného poučení? Nezapomínejte chránit své zájmy a „motivovat“ protistranu k plnění jejích povinností. Rozhodně se ale nestaňte posedlými domýšlením těch nejčernějších scénářů. Při větších transakcích vám koneckonců tyto „hrůzné“ varianty stejně připomenou vaši právní poradci.
Nezapomínejte chránit své zájmy a „motivovat“ protistranu k plnění jejích povinností. Rozhodně se ale nestaňte posedlými domýšlením těch nejčernějších scénářů.
O autorovi| Hana Čekalová, Ivana Chalupa * advokáti Squire Patton Boggs
