S tím, jak se moderní technologie na pracovním trhu postupně stávají stále běžnější pomocnou rukou, se ve spojitosti s nimi také častěji skloňuje i proces automatizace. Ta se ve světě ,ve velkém‘ aktuálně používá například v automobilovém průmyslu, kde roboty využívají třeba k třídění zásilek, přepravě zboží a asistenci při stavbě vozidel. Čím dál častěji se tyto moderní technologie skloňují rovněž ve spojitosti s autonomními vozy. A co víc, využití nacházejí třeba i v městské hromadné dopravě.
S dobou jde v tomto ohledu i automobilka Škoda, která letos v červnu představila nový projekt Smart Depo. Ten má dopravnímu podniku otevřít řadu příležitostí a eliminovat potřebu manuálních zásahů. Potenciál má navíc i z pohledu snížení provozních nákladů a zvýšení bezpečnosti – konkrétně má omezit třeba počet kolizí vozidel, ke kterým v depech dochází.
„Jen si představte, že vozovna bude schopna sama přijmout vozidla, zanalyzovat jejich stav, naplánovat potřebný servis a následně je co nejefektivněji seřadit a připravit na další provozní den. K těmto představám se neustále přibližujeme a za několik let už budou digitální technologie připravené pro běžný provoz,“ přibližuje prezident Business Unit Digital ve Škoda Group Jiří Liberda. Dodává, že tento projekt slouží jako odrazový můstek na cestě k plné autonomii ve městech. Ta je prý budoucností městské hromadné dopravy, kdy bude vozidla možné řídit i bez přítomnosti řidiče.
Konec špinavé práce?
A zatímco automatizace v automobilovém průmyslu láká pozornost celé řady investorů a technologických firem, dle ,robotického guru‘ Jeffa Burnsteina stále existuje celá řada odvětví, ve kterých se tito pomocníci takřka vůbec neuchytili. Tedy zatím a navzdory faktu, že takové oblasti budou do budoucna představovat potenciální investiční příležitosti.
Automatizace by mohla výrazně pomoci při vykonávání nudné, ,špinavé‘ či nebezpečné práce, kterou lidé nechtějí dělat. „Když se podíváte na to, co je hnací silou automatizace v mnoha odvětvích, je to nedostatek lidí,“ uvádí server CNBC z odkazem na Burnsteinův projev, jejž koncem května pronesl na konferenci v americkém Detroitu.
Zapojení robotů se dle něj v brzké budoucnosti dočká třeba zemědělský průmysl. Ten už nyní testuje či používá různé automatizované technologie, jež mají zefektivnit a zabezpečit provoz a sloužit ke snižování nákladů. Třeba výrobce traktorů Deere & Co využívá automatickou asistenci pro otáčení a navádění řádků plodin. Pracuje rovněž na autonomním traktoru, který vidí, ,přemýšlí‘ a pracuje zcela sám bez pomoci lidí. Díky tomu zemědělcům šetří čas, který mohou využít k plnění jiných úkolů.
Bez zdravotních rizik
Své uplatnění v zemědělství již nacházejí také drony. Ty mohou nad plodinami rozprašovat pesticidy, anebo dálkově ovládat traktory, automatizované systémy sklizně a jiné datové a logistické zemědělské aplikace.
Výrazný prostor pro zapojení moderních technologií dle Burnsteina stále zůstává též v oblasti zpracování potravin. „Například sklizeň a třídění kuřecích částí je přesně ten druh špinavé a nebezpečné práce, kterou by namísto lidí klidně mohli vykonávat roboti,“ podotýká s tím, že kromě výhod z pohledu efektivity má uvedená skutečnost i zdravotní pozitiva.
„Stroj nemůže kýchnout. Nemůže si otírat obličej. Nemohou mu do ničeho padat vlasy. Takže je to opravdu bezpečné. A čím méně rukou se jídlo dotýká, tím menší je potenciál pro jakoukoli nemoc,“ souhlasí Anthony Romeo, zástupce společnosti Soft Robotics, jež na tomto způsobu automatizace pracuje.
Stejným směrem jde i firma Tyson Food. Ta předloni uvedla, že do roku 2024 investuje do nových automatizačních procesů více než 1,3 miliardy dolarů (tehdy asi 28,2 miliardy korun). Svým krokem chce mimo jiné zvýšit výnosy a snížit náklady na pracovní sílu i úspory v procesu zpracování masa. Investice ve výši 100 milionů dolarů (přibližně 2,2 miliardy korun) do automatizačních technologií oznámil před dvěma lety také jeden z největších světových producentů kuřat Pilgrim's Pride.
Robot lékárník i diagnostik
Poslední ze tří lukrativních oblastí je dle Burnsteina bezesporu zdravotnictví. V rámci něj by automatizace pomohla v celé řadě případů – od přepravy zboží či léků k něčímu lůžku až po čištění a dezinfekci nástrojů. „To vše můžete dělat roboticky. Řešit by tento krok mohl i problémy s hledáním personálu,“ zdůrazňuje odborník.
Automatizací ve zdravotnictví se momentálně zabývá třeba Aethon, což je robotická společnost se sídlem v Pittsburghu. Úspěchu dosáhla v oblasti zdravotní péče, a to konkrétně díky autonomnímu mobilnímu robotu TUG, který je schopný se samovolně pohybovat po nemocnici, a navíc je naprogramovaný tak, aby se automaticky vyhýbal překážkám a byl schopný ovládat výtahy.
Příležitost v této oblasti vidí také společnost OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT. Její zástupci konkrétně hovoří třeba o automatizaci rutinních administrativních úloh, jako je plánování schůzek a správa receptů. Technologii lze využít také ke zjišťování abnormalit ve zdravotních datech pacienta, k zefektivnění procesu diagnostiky a léčby nemocí nebo navrhování léčby přizpůsobené potřebám pacienta, včetně odhalení jejích možných vedlejších účinků.
Když robot přikládá cihlu k cihle
Ačkoli se dle Burnsteina nejedná o tak lukrativní oblast jako v případě předchozích tří možností, automatizaci se stále více otevírá také stavebnictví. Třeba společnost Wienerberger aktuálně míří do finální testovací fáze se svým prototypem zdicího robota, na jehož vývoji se podílela s českou firmou KM Robotics, inovační agenturou Creative Dock a také s odborníky z ČVUT.
„Cílem investice do unikátního robotického zdění je nejen rychlejší proces, ale robota vnímáme jako pomocníka v řešení dlouhodobého nedostatku kvalifikovaných pracovníků na stavbách,“ konstatuje Petr Magda, jednatel a komerční ředitel Wienerbergeru.
Svojí velikostí a výkonem se robot hodí zejména na velké stavby s dlouhými zdmi, jako jsou bytové domy, školy nebo průmyslové haly. Do budoucna chce společnost robota přizpůsobit i pro menší projekty. Technologie, jež je dvakrát rychlejší než parta dělníků, by na první stavby měla vyjet už letos v září.
