Vybírání mýta se promítlo do nákladů přepravců. Ne všichni je ale přenesli na zákazníka. Podlešetření sdružení autodopravců Česmad Bohemia se to podařilo pouze ze 70 procent. Dopravcům se tak zvýšil tlak na marži.
Automobilová přeprava Vybírání mýta se promítlo do nákladů přepravců. Ne všichni je ale přenesli na zákazníka. Podlešetření sdružení autodopravců Česmad Bohemia se to podařilo pouze ze 70 procent. Dopravcům se tak zvýšil tlak na marži.
Zavedení mýta od ledna letošního roku na dálnicích a rychlostních komunikacích přináší dopravcům velké problémy. A to nejen tím, že musí platit za průjezd po zpoplatněných komunikacích.
„Zařízení zatím není plně funkční. Problémy jsou především v oblasti vyúčtování, kdy se objevují nepřesnosti mezi fakturami, které obdrží přepravce z Ředitelství silnic a dálnic a od svého karetního operátora,“ upozorňuje zástupce generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Komplikace s registrací
Dalším problémem je podle Hromíře to, že mýtná brána nezaregistruje projíždějící vozidlo a do kontrolního systému se tak dostává záznam, takzvaný incident. Na tomto základě se snaží Celní správa vozidlo zadržet a uložit řidiči pokutu. V tomto případě ale firma nemá možnost tyto incidenty sledovat a včas je řešit.
V současnosti také chybí přesný mýtný kalkulátor na internetu. Výpočet mýtného se někdy liší o deset až patnáct procent. Tento systém nelze použít pro fakturaci zákazníkovi, neboť nestanoví přesnou cenu. „Stále za nedořešený problém považujeme legislativu, v níž je výklad ministerstva dopravy nepřesný. Jde o to, že pokud jedou dvě stejná vozidla do 12 tun a jedno z nich má závěsné zařízení, platí pouze řidič se závěsným zařízením. Tento výklad považuje Česmad za chybný,“ konstatuje Hromíř.
Podle jeho slov činí v letošním roce náklady na mýtný systém přibližně 2,8 miliardy korun. Ke konci září stát z mýtného vybral 4,2 miliardy korun a do konce roku to bude zřejmě kolem 5,5 miliardy korun. Skutečný zisk z výběru mýtného prý tedy nebude tak vysoký, jak se předpokládalo.
Prvotní úvahy zněly, že tak složitý systém přinese do státní pokladny deset až patnáct miliard korun ročně. Výběr se zvýší v roce 2009, kdy podle rozhodnutí vlády mají být zpoplatněna vozidla nad 3,5 tuny. „Přesto nepůjde o příliš vysokou částku,“ domnívá se Hromíř.
Podle něj se také rozšíří zpoplatnění sítě komunikací. Do konce roku má být do systému zavedeno necelých 200 kilometrů silnic 1. třídy, především tam, kde nejsou dosud dobudovány rychlostní komunikace. Dále se uvažuje, že výběr mýtného bude rozšířen i na silnice 2. a 3. třídy. „Před tímto krokem varujeme, neboť půjde o ekonomicky neefektivní záležitost,“ dodává Hromíř.
Požadujeme slevu
Čeští dopravci také požadují slevu na mýtném. Ušetřené peníze by investovali například do nových aut. Podobný systém už v některých evropských zemích funguje, například ve Francii a Itálii se slevy tuzemských přepravců pohybují kolem 20 procent.
Sdružení Česmad Bohemia se chystá podobný systém navrhnout i u nás, dosavadní postoj ministerstva dopravy v tomto směru je ale striktně odmítavý. Slevy v případě jejich prosazení by mohly podle Hromíře platit od ledna 2009.
