Další středoevropskou zemí chystající mýtný systém je Polsko
Rakousko bylo první ze zemí EU, která na dálnicích v celé zemi spustila komplexní elektronický mýtný systém pro nákladní automobily. Stalo se tak v lednu 2004 na dvou tisících kilometrů nejzatíženějších komunikací a pro vozy s hmotností nad 3,5 tuny. Přestože i další státy, zejména ty tranzitní, již delší čas uvažovaly o spravedlivějším zpoplatnění klíčových dopravních cest, teprve příklad Rakouska akceleroval zavádění mýta v Evropě. Německo sice připravovalo svůj mýtný systém zhruba stejně dlouho jako jeho alpský soused, ale zvolená cesta s prvním použitím satelitní technologie vedla k technologickým a finančním obtížím s výrazným zpožděním. Německo proto odstartovalo výběr mýta až od roku 2005 na dvanácti tisících kilometrů dálnic a pro nákladní auta s hmotností nad dvanáct tun.
České zrychlení pod tlakem Česká republika ležící přímo ve středu Evropy se za této situace dostala pod tlak, protože sousedila hned se dvěma zeměmi, které již zavedly mýtné. Tuzemské silnice tak čelily kamionové dopravě hledající levnější alternativy při průjezdu kontinentem. Ovšem zdaleka nejsilnější nárůst těžké nákladní dopravy je spojen s květnem 2004 a vstupem Česka do EU, kdy zároveň padly veškeré bariéry pro volný pohyb zboží. Podle některých odhadů došlo k růstu počtu kamionů až o 40 procent. Česko tedy stálo před výzvou co nejrychleji spustit takzvaný systém výkonového zpoplatnění silnic, neboli mýtné. Přípravy probíhaly již několik měsíců, proto mohl v červnu 2005 ministr dopravy Milan Šimonovský vyhlásit výběrové řízení na dodavatele a provozovatele mýta. Nakonec stát podepsal na jaře 2006 mýtnou smlouvu s konsorciem pod vedením rakouské firmy Kapsch, která se rovněž podílela na výstavbě a stále se podílí na provozu mýtného v Rakousku. Česká republika startuje výběr mýta na začátku roku 2007 na tisícovce kilometrů dálnic a rychlostních silnic a pro vozidla těžší než dvanáct tun. Sladění s evropskou zvyklostí pak nastalo od roku 2010, kdy se mýtná povinnost rozšířila i na nákladní vozidla s hmotnostní nad 3,5 tuny.
Mýtný střed Evropy Nezahálí ani další země. Rychlost zavedení českého mýta inspirovalo také Slovensko, Polsko či Maďarsko. Slováci v tendru zvolili německou satelitní cestu a po komplikovaném startu spustili výběr mýta v lednu 2010. Mýtné platí kamiony s hmotností nad 3,5 tuny na dvou tisících kilometrů dálnic a silnic 1. třídy. Maďarsko, které bylo již ve fázi vyhlášení výběrového řízení, veškeré aktivity zastavilo v době pádu tamní vlády a kritické hospodářské situace. Polsko připravuje spuštění výběru mýta velmi dynamicky, náročný dvoukolový tendr právě v těchto dnech dospěl do závěrečné fáze otevírání obálek s nabídkami. Svá řešení nabídla konsorcia My Toll a Kapsch, o vítězi se rozhodne do konce září. Polsko chce spustit mýtné od července 2011 na takřka dvou tisících kilometrů dálnic, rychlostních a regionálních silnic, a jako jedna z prvních zemí nejen pro kamiony, ale i pro osobní auta. Celá střední Evropa tak bude pokryta celoúzemními elektronickými (Rakousko, Česko, zanedlouho Polsko) nebo poloelektronickými (Německo, Slovensko) mýtnými systémy pro zpoplatnění nákladní dopravy. Dalšími zeměmi kontinentu, kde se intenzivně uvažuje o zavedení celonárodního mýta, jsou například Francie, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, země bývalé Jugoslávie, Holandsko, Ukrajina či Bělorusko.
Karel Feix
Na mýto jsme hrdí
Český mýtný systém stojí od počátku svého vzniku v centru zájmu médií. Jak to vnímá Karel Feix, generální ředitel společnosti Kapsch Telematic Services.
EURO: Kapsch má zkušenost s dodávkami mýtných systémů v mnoha zemích. Můžete to srovnat s podnikáním v Česku? FEIX: Kapsch je na místním trhu od roku 1991, takže se považujeme za českou firmu s rakouskými kořeny. Zatímco naše aktivity v oblasti IP telefonie nebudily tolik pozornosti, zájem jsme vzbudili až v souvislosti s mýtem. Tehdejší atmosféra před i v průběhu tendru pro nás byla doslova šokem. Bohužel se z celé záležitosti stal hon na čarodějnice, kde se už dopředu vedla bezduchá a neodborná veřejná diskuse, která technologie je lepší či horší, modernější či zastaralá. Zvrhlo se to v hádky o technologiích, místo aby se mluvilo o tom, co má mýto státu přinést. Označování favorita dopředu za vítěze je bohužel ve významných tendrech běžnou praktikou, která má případného vítěze zdiskreditovat.
EURO: Projevilo se to nějak na konečném výsledku tendru? FEIX: Připomeňme, že celý průběh výběrového řízení byl desetkrát prověřován a Úřad pro hospodářskou soutěž, soudy, orgány EU ani parlamentní komise nenašly žádné zásadní problémy. Nicméně intenzivní kampaň měla negativní účinky pro naši pověst. Informovanost veřejnosti je totiž bohužel plně závislá na mediálních zdrojích, a to i když jsou nekompetentní či ovlivněné. Ale podívejme se na fakta. Mýtné jsme spustili za rekordně krátkou dobu devíti měsíců. Kdybychom trvali na původní délce výstavby 12 měsíců, stát by začal mýto vybírat až v roce 2008 a přišel by o více než pět miliard.
EURO: V jaké situaci je rakouský Kapsch v Česku teď? FEIX: Český mýtný systém patří od jeho spuštění státu, Kapsch se posunul do role jeho smluvního provozovatele. Kompletně jsme splnili zadávací podmínky a po celou dobu provozujeme systém bez větších potíží s účinností nad 99 procent. České mýto ale není jen Kapsch, na výstavbě a provozování se podílí desítky tuzemských firem se stovkami pracovníků. Odhadem více než 60procentní podíl na mýtném mají domácí podniky. A zatímco české mýto sklízí obdiv na mezinárodních konferencích a při exkurzích si tady podávají dveře desítky delegací ročně, doma je mýtné stále vděčným mediálním otloukánkem. Jsme partnerem státu, a ne jeho nepřítelem. Jsem hrdý na to, co jsme v Česku v oblasti mýta dokázali.
