Dvousložková mzda může být pro zaměstnance výhodou Z hlediska peněžního nákladu zaměstnavatele je v podstatě jedno, jestli platí mzdu zaměstnance "načerno" nebo legálně. Před časem vyšel na Měšci článek pana Štoly o "nevýhodnosti" černých mezd pro zaměstnance.
Dvousložková mzda může být pro zaměstnance výhodou
Z hlediska peněžního nákladu zaměstnavatele je v podstatě jedno, jestli platí mzdu zaměstnance „načerno“ nebo legálně.
Před časem vyšel na Měšci článek pana Štoly o „nevýhodnosti“ černých mezd pro zaměstnance. Podíval jsem se na výplatní pásky svých zaměstnanců, z nichž mnozí mají rovněž „dvousložkovou mzdu“ - a jsou tomu velmi rádi - a sepsal jsem analýzu výhod, které to pro zaměstnance přináší. Předně tedy, pokud se týče finančního přínosu pro zaměstnance, výhody z černé mzdy jsou pro něj následující: Z uvažovaného daňového základu 10 000 Kč by zaměstnavatel z těchto 10 000 Kč zaplatil dalších 3500 Kč na povinném pojištění (2600 Kč na sociálním a 900 Kč na zdravotním) - lze tedy důvodně předpokládat, že hodnota zaměstnancovy práce ve skutečnosti činí 10 000 v absolutní, nikoliv ve zdanitelné hodnotě. Je totiž iluzorní se domnívat, že povinné pojištění placené zaměstnavatelem jde z nějakých jiných peněz než z hromádky peněz definovatelné jako „přínos zaměstnancovy práce pro firmu“ - neboli že je třeba hledat hrubou mzdu, která teprve včetně všech poplatků a daní dá dohromady oněch 10 000 Kč. Částka, která odpovídá celkovým mzdovým nákladům ve výši 10 000 Kč, je rovna 7410 Kč hrubé mzdy, což ověříme jednoduchým výpočtem: K 7410 Kč hrubé mzdy zaplatí zaměstnavatel navíc na povinných odvodech 1926 Kč na sociálním pojistném placeném zaměstnavatelem a 667 Kč na zdravotním pojistném placeném zaměstnavatelem - to dává dohromady mzdové náklady zaměstnavatele 10 000 Kč pro hrubou mzdu 7410 Kč. Z těchto 7410 Kč hrubé mzdy dále zaplatí zaměstnanec 593 Kč na sociální pojištění, 334 Kč na zdravotní pojištění a 1300 Kč zálohu na daň zbude mu k výplatě pouhých 5183 Kč. Ostatní pohltí černá díra. Ve skutečnosti se tedy vyplacením 10 000 Kč „načerno“ sice ošidí státní kasa a zdravotní pojišťovna, ale zaměstnanec na tom vydělá čistých téměř 5000 Kč/měsíčně (přesně 4817 Kč) - a to při nezměněných nákladech zaměstnavatele! Podotýkám, že z hlediska peněžního nákladu zaměstnavatele je v podstatě jedno, jestli platí mzdu zaměstnance „načerno“ nebo legálně - zaměstnavatel buď oněch 10 000 Kč vezme a zaměstnanci je dá do ručky, nebo je legálně přizná a zaměstnanec z nich uvidí jen 5183 Kč - je to pořád stejných 10 000 Kč, na které si zaměstnavatel zaměstnancovy práce cení.
Co z toho tedy vyplývá?
Z načerno vyplácených 10 000 Kč zaměstnanec za jediný rok ušetří 12 x 4817 Kč = 57 804 Kč, o které společně se zaměstnavatelem okradli stát a zdravotní pojišťovnu. Pokud tedy zaměstnanec těchto téměř 58 tisíc korun ročně nerozfofruje jako dar nebes, ale naloží s nimi úměrně k okolnostem předchozího výpočtu (například je uloží či investuje nějakým zvláštním způsobem), má již po jediném odpracovaném roce solidní základ pro mateřskou nebo nemocenskou, pro soukromé penzijní připojištění i pro různé formy (stavebního) spoření a investic na horší časy. Analýza pana Štoly ale obsahuje i celou řadu dalších omylů a nedomyšleností, například: V případě výplaty odstupného přijde zaměstnanec o 20 000 Kč, na které by měl jinak nárok - ano. Pokud tedy vydrží v zaměstnání alespoň rok, je 37 000 v plusu; jinak pro zarovnání výnosů a ztrát mu stačí odpracovat necelých pět měsíců. V případě evidence na Úřadu práce činí rozdíl rovných 5000 Kč za měsíc v období prvních třech měsíců - ano. Neboli: již po odpracování povinných šesti měsíců (pro nárok na podporu) je zaměstnanec po těch třech měsících krácené podpory stále skoro 14 000 v plusu. V době pracovní neschopnosti tratí zaměstnanec 6503 Kč měsíčně - ano. Neboli: za každé tři odpracované měsíce si může dovolit dva měsíce promarodit a ještě mu pár stovek zbude. A pokud se týče rizika dodržení „druhé složky mzdy“? Inu - schopný a užitečný zaměstnanec s tím jistě problémy mít nebude, tomu zaměstnavatel spíš připlatí. Neschopný a líný nechť trpí za vědomé a úmyslné porušení zákonů, které byly ustanoveny na jeho ochranu. To je fér a odpovídá to vstupnímu riziku - neb nevýhody se uplatní pouze v extrémních situacích (jako je dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání apod.). Ze slušnosti jsem rovněž vynechal nikoli nevýznamný faktor, že dát začínajícímu zaměstnanci fixní základní plat 16 000 rozhodně není obvyklé - právě kvůli tomu, že v případě, že se zaměstnanec neosvědčí a je potřeba se s ním rozloučit, náklad na odstupné je zcela nepřiměřený přínosu zaměstnance pro firmu - tedy, je-li zaměstnavatel ochoten zaplatit 6000 Kč mzdy a 10 000 Kč načerno, neznamená to hodnotu zaměstnancovy práce nejen 16 000 Kč hrubého, ale ani mechanicky propočítaných 13 410 Kč hrubého, ale spíše ještě méně. Last but not least: autor článku upozorňuje, že okrádat stát a zdravotní pojišťovnu je nečestné, nesportovní a PROTIZÁKONNÉ.
