Mzdová exploze

Indičtí provozovatelé call center hledají nové zaměstnance v USA

Dlouhá desetiletí byla Asie synonymem levné pracovní síly. A jelikož finanční krize zrušila řadu zaběhnutých pravidel, tak mění i toto. Nikde na světě nyní nerostou platy a bonusy bankéřů tak rychle jako v Číně, Hongkongu a Singapuru. A bankéři nejsou jedinými asijskými pracovníky, kteří žádají za své služby vyšší odměny. Mzdy musejí navyšovat i poskytovatelé služeb a průmysloví výrobci, a to často až o desítky procent. V některých oborech se pracovní síla zdražila natolik, že dokonce i místní firmy hledají zaměstnance mimo Asii.

Bankovních plus 40 procent Nejvýraznější nárůst mzdových požadavků u asijských zaměstnanců lze pozorovat právě u bankéřů. Dle Tessy Dickmanové z poradenské společnosti Orgtel některé banky nabízejí nově najímaným vedoucím pracovníkům až o 40 procent vyšší mzdy než vloni. A ještě více vzrostly bonusy bankéřů nezávislé na výkonu. „V Hongkongu a Singapuru se nabízejí garantované bonusy o 115 procent vyšší oproti minulému roku,“ sdělil Financial Times Deutschland Darvesh Daswani z hongkongské personální společnosti Huxley Associates. Důvody, proč banky lákají asijské finančníky na vysoká navýšení platů, jsou zřejmé: zatímco v ostatních částech světa bankovní obchody stagnují anebo se zotavují jen pomalu, země Dálného východu se těší vysokému ekonomickému růstu. Navíc zde rychle stoupá počet bohatých osob. Podle studie společností Merrill Lynch Global Wealth Management a Capgemini zveřejněné v červenci se nyní asijští dolaroví milionáři mohou pochlubit vyšším majetkem než jejich evropské protějšky, což představuje vysoce atraktivní cíl pro správce majetku. Velmi dynamicky roste i oblast investičního bankovnictví. Například jen v prvním letošním čtvrtletí se na Dálném východě uskutečnily akvizice v hodnotě 106 miliard dolarů, což znamená meziroční navýšení o 80 procent. Přitom celosvětově vzrostl objem firemních převzetí jen o šest procent.

Místní mají přednost Není překvapením, že tento dynamický vývoj přitahuje zájem velkých bankovních domů, ať již jde o americkou Citigroup, britské Barclays a Standard Chartered, japonskou Nomuru, švýcarskou UBS či německou Deutsche Bank, které již několik měsíců v Asii výrazně navyšují počty zaměstnanců. Tomu odpovídají i jejich expanzní plány. Například Deutsche Bank hodlá v příštím roce na Dálném východě dosáhnout zisku ve výši čtyř miliard eur, což je dvakrát více než v roce 2009. Kvůli soupeření bank o kvalifikované pracovníky se tak snižují i rozdíly oproti výši mezd investičních bankéřů na Západě. Asijští finančníci nyní vydělávají jen o patnáct až pětatřicet procent méně než jejich američtí a evropští kolegové. „Největší odměny se stále rozdělují v USA, následuje Londýn a pak hned velká asijská finanční centra,“ popsal situaci Klaus Mittorp, expert na bankovnictví z personální agentury Hay Group. Asijští bankéři s dobrou znalostí trhu v nižších pozicích si tak přijdou na 600 až 900 tisíc amerických dolarů ročně a výdělky regionálních ředitelů bank mohou dosáhnout až ke čtyřem milionům dolarů (viz Kdo bere nejvíc). Největší tendenci přeplácet bankéře lze přitom vypozorovat v Číně a v Japonsku, kde je pranice o talentované zaměstnance ještě intenzivnější než v Hongkongu a Singapuru. „Jde o mnohem větší trhy, proto se o ně více bojuje,“ vysvětlil Harry O’Neill z personální společnosti Heidrick & Struggles.
Některé finanční instituce se také již začínají bránit rostoucí ceně práce svých zaměstnanců a hledají, jak ušetřit. Například šéf Deutsche Bank Josef Ackermann rozhodl, že jím vedená banka bude hledat talentované pracovníky ve větší míře přímo mezi studenty univerzit, místo aby draze přeplácela lidi od konkurence. Jen tak se prý může vyrovnat s platovou explozí v Asii, jak potvrdil listu The Wall Street Journal.

Dvojnásobek za sebevraždu Bankéři však nejsou jediným typem pracovní síly, jejíž cena v Asii v posledním roce výrazně vzrostla. Platy se zvyšují i v odvětvích, jež do Asie po desetiletí přesouvala své výrobní kapacity z vyspělého světa. Zejména továrny na čínském pobřeží musely letos svým zaměstnancům výrazně přidat. Třeba společnost Foxconn, smluvní výrobce elektrotechnických zařízení pracující například pro Dell nebo Apple, přislíbila velké části z více než 800 tisíc čínských pracovníků zdvojnásobit od letošního října platy. Nová průměrná měsíční mzda tedy bude činit 2000 renminbi, tedy v přepočtu asi 300 dolarů, a důvodem pro tento mzdový skok byla vlna sebevražd v čínských závodech společnosti. Na podobnou částku musela v červenci zvýšit platy svým zaměstnancům v čínských továrnách i Honda, což představuje navýšení o 24 až 32 procent. Změny si vynutila několikatýdenní stávka ve výrobních závodech firmy. Komerční firmy nejsou jediné, které zvyšují odměny: v červenci zvýšil minimální mzdy ve městě i Peking, a to o 20 procent na 960 renminbi, tedy asi 140 dolarů. Důvod k navyšování vyplácených mezd kromě nespokojenosti zaměstnanců kvůli rostoucím životním nákladům představují především obtíže se sháněním pracovní síly. Zejména na čínském pobřeží firmy obtížně lákají nové zaměstnance. Například právě Foxconn dle listu The New York Times (NYT) čelí ve dvou svých jihočínských továrnách zaměstnávajících 400 tisíc lidí měsíční fluktuaci kolem pěti procent. To představuje 20 tisíc lidí, kteří každý měsíc firmu opustí a jež je třeba nahradit. Růst mezd čínských dělníků se přitom významně projeví i na struktuře místní výroby. „Čína o své výrobní kapacity nepřijde, protože má obrovský domácí trh, ale začne se soustředit na dražší zboží. A to odpovídá i ambicím čínské vlády. Nechtějí být jen továrnou světa, naopak chtějí vyrábět technologicky vyspělé produkty,“ potvrdila The New York Times ředitelka Centra pro čínská studia na University of Michigan Mary Gallagherová. Dle ní se výroba s nižší přidanou hodnotou přesune na západ Číny, anebo dokonce do Vietnamu a Bangladéše. Další významný dopad bude mít zdražování čínské pracovní síly i na světovou inflaci. „Dlouhou dobou byla Čína světovou protiinflační kotvou, s tím je však zřejmě konec,“ doplnil ekonom Credit Suisse Dong Tao. Svět by se tak měl připravit na zdražení řady druhů zboží vyráběných v „Říši středu“, ať již jde o oblečení, mobilní telefony či počítačové komponenty.

Na Indu jako ve Státech Zatímco čínští dělníci se o svá místa zřejmě bát nemusejí, o něco složitější je situace v Indii. Jelikož místní ekonomika stále roste, tak se mzdy pracovníků v důležitém indickém odvětví – outsourcingu obchodních procesů (například v kontaktních telefonních centrech) – zvedly o deset procent. Naopak v USA, kde v důsledku ekonomické recese zůstává v některých regionech vysoká nezaměstnanost, platy zaměstnanců v outsourcingu výrazně klesly. A to až natolik, že nyní najímání zaměstnanců v tomto odvětví v USA i v Indii stojí zhruba stejně. A v případě vrcholových manažerů dokonce odměny indických vedoucích pracovníků převyšují světový průměr. Listu Financial Times (FT) tuto informaci potvrdil Pramond Bhasin, ředitel společnosti Genpact, největší indické společnosti v oblasti outsourcingu obchodních procesů. I proto se Genpact rozhodl, že zvýší počet svých amerických zaměstnanců na trojnásobek. „Američané jsou připraveni pracovat za nižší platy než dříve. Navíc můžeme v USA získat zkušené manažery za méně peněz,“ řekl FT Bhasin s tím, že firma nyní v USA zaměstnává 1500 lidí. Genpact navíc rozhodně není jedinou indickou firmou v oblasti služeb, jež hledá zaměstnance v zahraničí. Například společnost Winpro z města Béngalúru věnující se outsourcingu v oblasti informačních technologií začala během světové ekonomické recese najímat nové pracovníky v Evropě, Africe a na Středním východě. Během dvou let tak nebude více než polovina zaměstnanců Winpro pocházet z Indie. Již nyní činí podíl jejích pracovníků bez indického pasu 39 procent. Na druhé straně zůstává otázkou, zda vyrovnání mezi platy indických a amerických pracovníků v oblasti outsourcingu vydrží i v situaci, kdy se USA začnou těšit vyššímu ekonomickému růstu. Je zřejmé, že tradiční destinaci outsourcingu Indii začínají ohrožovat jiné země, mezi nimiž hraje velmi aktivní roli zejména Egypt (viz Ambice Cheopsových potomků), jenž mimochodem předloni obdržel ocenění Outsourcingová destinace roku.

* GRAF
Kdo bere nejvíc Nejlépe vydělávající ředitelé bank v Asii
(rok 2009, miliony USD)
David Li Kwok-po (Bank of East Asia, Hongkong) 4,3
Wee Ee Cheong (UOB, Singapur) 4,0+
Richard Stanley++ (DBS, Singapur) 3,5+
David Conner (OCBC, Singapur) 2,8+
Raymond C. F. Or (Hang Seng Bank, Hongkong) 2,5
+ = maximální výše; ++ zemřel v roce 2009
Pramen: Financial Times Deutschland, Haygroup, The Asian Banker *

BOX
Ambice Cheopsových potomků Indie získává v pozici světové velmoci pro outsoursourcing obchodních procesů vážného vyzyvatele. Tím se stal Egypt, stát s přibližně 79 miliony obyvatel. „Centra sdílených služeb jsou naše šance, určitě chceme být mezi světovými hráči v této oblasti,“ řekl britskému magazínu Management Today (MT) egyptský ministr pro komunikace a informační technologie Tárik Kamál. Jeho země masivně investovala do telekomunikací a optických sítí, aby zajistila poskytovatelům sdílených služeb potřebnou infrastrukturu. Kromě toho místní vláda staví technologické parky, poskytuje daňové prázdniny a subvencuje náklady, zejména na elektřinu, telefony a internet. A již nyní je vidět první úspěchy – v Egyptě zřídily svá centra služeb významné světové společnosti jako Microsoft, Oracle či HP. Například Microsoft obsluhuje z technologického parku v africké poušti vlastníky herních konzolí Xbox v pěti jazycích. A právě jazyková připravenost je pro provozovatele center sdílených služeb klíčová: angličtinou a arabštinou obyvatelé Egypta mluví běžně a najít zde lidi s dobrou znalostí francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny také není velký problém, takže třeba Vodafone z Egypta pečuje o část svých německy hovořících zákazníků. Ti navíc často ani nepoznají, že nehovoří se svým spoluobčanem v Berlíně či Frankfurtu. Kromě dobré jazykové připravenosti za to může i fakt, že si mnozí pracovníci egyptských call center mění jména, a tak se z Fátimy stane Karin a z Ahmada Jay. Další velkou výhodu Egypta představuje jeho poloha. V Káhiře je totiž pouze o dvě hodiny více než v Londýně, zatímco časový rozdíl mezi britskou metropolí a Bombají činí pět a půl hodiny. Navíc je práce v call centrech na egyptské poměry velmi dobře placená: měsíční odměna se v přepočtu pohybuje mezi 300 až 700 eur, zatímco zdravotní sestra si vydělá jen kolem 70 eur. Nelze se tedy divit, že se o takové zaměstnání uchází místní inteligence. A tak v Egyptě vysvětlují funkce chytrých telefonů inženýři a vystudovaní ekonomové zase to, jak zablokovat bankovní kartu. Přitom se není třeba obávat, že příliv vysokoškolsky vzdělaných pracovníků vyschne. Země každoročně vyprodukuje 330 tisíc absolventů univerzit. Přesto musí ještě Egypt ujít dlouhou cestu, než se stane opravdu rovnocenným soupeřem Indie. „Letošní světový rozpočet na outsourcing odhaduji na 60 miliard dolarů, z čehož na Indii připadne asi 80 procent,“ potvrzuje profesor Leslie Willcocks z London School of Economics. Naopak Egypt si ze zmíněného outsourcingové koláče ukousne jen přibližně miliardu dolarů. Ale pozor! Ambice potomků stavitelů pyramid nejsou malé – již v roce 2013 chce místní vláda, aby se obrat egyptských center sdílených služeb oproti letošku zdvojnásobil. Během pěti let se má zvýšit i počet lidí zaměstnaných v outsourcingu ze současných 50 tisíc až na půl milionu.