Jak vypočítat výši náhrady mzdy 2024?
Chcete-li znát náhradu mzdy, na kterou máte nárok, jistě oceníte, že používání naší kalkulačky pro výpočet náhrady mzdy je velice jednoduché. Stačí vyplnit průměrný hodinový výdělek a celkový počet hodin pracovní neschopnosti. Pak jen kliknete na tlačítko „Spočítej“ a kalkulačka náhrady mzdy vám zobrazí celkovou náhradu mzdy, ale i peníze, které obdržíte za každou hodinu pracovní neschopnosti.Kalkulačka náhrady mzdy
Co je náhrada mzdy?
Náhrada mzdy představuje finanční kompenzaci, kterou dočasně pracovně neschopným zaměstnancům vyplácí jejich zaměstnavatel, a to během prvních 14 dnů jejich pracovní neschopnosti. Zaměstnancům pak náhrada mzdy náleží například ve chvíli, kdy jsou nemocní, ale také v případě, že jim byla nařízena karanténa a nemohou proto vykonávat svou práci.
Zatímco dříve se náhrada mzdy za nemoc či náhrada platu za nemoc vyplácela až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti, v současné době vám peníze náleží také za první tři dny, kdy z důvodu nemoci, úrazu či karantény nejste schopní vykonávat své běžné zaměstnání. Náhrada mzdy se pak vyplácí po skončení daného měsíce v obvyklém termínu výplaty.
V období 14 kalendářních dnů, které jsou pro výplatu náhrady mzdy rozhodující, je pak náhrada mzdy vyplácena za dny pracovní, ale i za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mzda nekrátí. Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla až ve chvíli, kdy je směna již odpracovaná, náhrada mzdy se počítá až od následujícího kalendářního dne.
Jak se náhrada mzdy liší od nemocenské?
Spousta lidí si plete náhradu mzdy s nemocenskou. Ve skutečnosti se však jedná o dva zcela odlišné pojmy, které není radno zaměňovat. Zatímco náhradu mzdy platí zaměstnanci za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti jeho zaměstnavatel, od 15. dne přebírá zodpovědnost stát. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pak zaměstnanci vyplácí nemocenskou za každý kalendářní den nemoci či karantény, což trvá po celý zbytek pracovní neschopnosti. Délka jejího trvání ovšem nesmí přesáhnout 380 kalendářních dní.Pokud chcete zjistit, na jakou nemocenskou máte v případě pracovní neschopnosti či nařízené karantény nárok, využijte naši kalkulačku pro výpočet výše nemocenské 2024.
Kdo má nárok na náhradu mzdy?
Dle zákoníku práce náleží náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa. Zaměstnanec ovšem ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti či karantény musí splňovat podmínky nároku na nemocenskou podle předpisů o nemocenském pojištění.
Aby člověk mohl pobírat nemocenskou, je povinen být účasten na nemocenském pojištění. Zaměstnancům tato účast vzniká ze zákona v den, kdy se stávají ekonomicky aktivními a začínají pracovat. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si pak mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně, na žádnou náhradu mzdy ovšem nárok nemají.
Pokud zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény náleží některá z dávek, kam patří nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovské či dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu mu nepřísluší. Kromě toho nemůže zároveň pobírat náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost či karanténu a náhradu mzdy z důvodu jiné překážky v práci.
TIP: Interaktivní daňové formuláře ke stažení
Potřebujete v nejbližší době zpracovat daňové přiznání za loňský rok, ale nevíte si s tímto krokem rady? Pomohou vám naše interaktivní šablony ke stažení.
Na čem závisí náhrada mzdy?
Náhrada mzdy 2024 se vypočítává na základě dosaženého průměrného výdělku konkrétního zaměstnance v předchozím čtvrtletí za jednu odpracovanou hodinu, přičemž samotný průměrný výdělek většinou najdete na své výplatní pásce. V případě potřeby se ovšem počítá stejně jako při zjišťování náhrady mzdy za dovolenou.Náhrada mzdy přísluší zaměstnancům ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy či platu se zjištěný průměrný výdělek upravuje podobně jako v případě výpočtu nemocenského, příslušné redukční hranice se však vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Jak se počítá náhrada mzdy?
Chcete-li zjistit, jakou částku vám zaměstnavatel pošle za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény, mějte na paměti, že výpočet závisí především na dosaženém rozhodném příjmu. Nejprve tedy musíte znát svůj průměrný hodinový výdělek (nebo si ho spočítat), kterého jste dosáhli v průběhu předchozího čtvrtletí.
Průměrný hodinový výdělek zjistíte tak, že celkovou hrubou mzdu za rozhodné období vydělíte počtem hodin, které jste odpracovali. Hodinovou sazbu je však následně nutné ještě zredukovat prostřednictvím tří zákonem stanovených redukčních hranic, které vypadají následovně:
- redukční hranice – z částky do 256,55 Kč počítáme 90 %,
- redukční hranice – z částky od 256,55 Kč do 384,83 Kč počítáme 60 %,
- redukční hranice – z částky od 384,83 Kč do 769,48 Kč počítáme 30 %.
K částkám, které překročí hranici 769,48 Kč, se pak již nepřihlíží. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, je nutné provést ještě poslední výpočet a výslednou částku zredukovat. Hodinová náhrada mzdy pak bude představovat 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.
Příklad z praxe
Paní Ludmila Mráčková si ve svém zaměstnání vydělá průměrně 350 Kč za hodinu. Kvůli nemoci však dočasně nemohla svou práci vykonávat a musela zůstat doma. Pracovní neschopnost nakonec trvala 8 pracovních dnů (64 pracovních hodin), za které má paní Ludmila nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Redukce hodinového výdělku:
- redukční hranice: 256,55 × 90 % = 230,90 Kč
- redukční hranice: (350 – 256,55) x 60 % = 56,07 Kč
Redukovaný průměrný hodinový výdělek v tomto případě činí 286,97 Kč (230,90 + 56,07). Výsledná hodinová náhrada mzdy je pak stanovena na 172,18 Kč (286,97 × 60 %). Za 8 pracovních dnů (64 pracovních hodin), kdy byla paní Ludmila dočasně neschopná vykonávat své zaměstnání, dostane 11 020 Kč (172,18 × 64).
Kontrola zaměstnanců
Zaměstnavatel má právo zkontrolovat, zda jeho zaměstnanec dodržuje během prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tedy jestli se zdržuje v nahlášeném místě pobytu a jestli dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.
Pokud zaměstnavatel zjistí, že dochází k porušování stanoveného režimu, musí o své kontrole vyhotovit písemný záznam a uvést zde přesně skutečnosti, prostřednictvím kterých zaměstnanec porušil stanovený režim. Tento záznam je následně povinen doručit danému zaměstnanci, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.
Se zřetelem na závažnost porušení stanoveného režimu může zaměstnavatel náhradu mzdy či platu snížit, nebo ji dokonce neposkytnout vůbec. Náhrada mzdy nebo platu ovšem nesmí být snížena ani neposkytnuta, pokud pro stejné porušení režimu dostal dočasně pracovně neschopný pojištěnec od svého zaměstnavatele výpověď.
