Nedostatek pracovní síly podvazuje ekonomický růst Český statistický úřad přináší v poslední době vesměs samá dobrá čísla. Po nečekaně vysokém tempu růstu HDP ve druhém čtvrtletí, přichází to, co veřejnost zajímá podstatně více – údaje o vývoji mezd a platů. Ty v druhém kvartále stouply meziročně o nečekaně vysokých 7,6 procenta, přičemž po zohlednění inflace se statistici dopočetli reálného růstu o 5,3 procenta. Vzhledem k nejnižší míře nezaměstnanosti v celé Unii, rekordní míře zaměstnanosti obyvatelstva v produktivním věku v Česku a velmi dobrému růstu ve všech sousedních zemích se dá očekávat, že se mzdy i v dalších čtvrtletích budou zvyšovat. Pokud nepřijde nějaký silný vnější šok, má Česko našlápnuto k tomu, aby si zopakovalo předchozí periodu rychlého růstu v letech 2001 až 2008. To bylo také období, kdy se Česko naposledy docela rychle přibližovalo německému nebo rakouskému benchmarku. V přepočtu na eura stoupají české mzdy od ukončení kurzového závazku ještě o něco rychleji.
Podstatný je jeden fenomén: že nezaměstnanost klesá a mzdová hladina naopak stoupá hbitě v celém pásmu od Aše až po Estonsko na severu a Bulharsko na jihu. Berme to jako navýsost pozitivní zprávu: jednak se nemusíme momentálně tolik ohlížet za záda, kam mohou pracovní příležitosti odplynout, jednak pro malou otevřenou ekonomiku je vždycky dobře, když roste poptávka u obchodních partnerů.
Pro zaměstnavatele to znamená, že i kdyby se nakrásně dala silně nedostatková pracovní síla dovézt ze zahraničí, budou muset připlatit. Dokonce i kdyby tuzemské úřady vyslyšely volání po dovozu pracovníků ze zemí mimo Unii a vydávaly pracovní povolení na potkání, nebude to levné – už kvůli tomu větu, že „nejsou lidi“, uslyšíte nejen v češtině nebo němčině, ale i v polštině, maďarštině, rumunštině a slovenštině. Ukrajince by tak chtěl kdekdo, Polsko je poutačů agentur, které je „umějí dodat“, plné.
Reálné mzdy sice meziročně hodně klesly v takovém Turecku, ale to není a ve zdejším regionu ani nebude zdrojem pracovních sil. Mladí nezaměstnaní ze Španělska nebo Řecka do střední Evropy nepůjdou, jednak kvůli mzdové hladině, jednak kvůli tomu, že nemají pro průmysl odpovídající kvalifikaci. V byznys centrech, kde sídlí mezinárodní firmy podnikající třeba ve sdílených službách, ovšem už nějaké Jižany potkáte, ale to neřeší nerovnováhu na českém pracovním trhu jako celku.
Obavy odborů, že by dovoz zahraničních pracovníků „v téhle fázi konjunktury“ srážel mzdy a že by cizinci vytěsňovali zdejší občany, tak nejde podepřít logickými argumenty, ale ani tvrdými daty.
„Staťák“ totiž mimo jiné vydal odvětvové statistiky a údaje, podle nichž rostou mzdy nejen ve zpracovatelském průmyslu, ale i v těch oborech tržních služeb, kde bývaly výplaty klasicky velmi bídné a značná část peněz se dávala „bokem“, aby se ušetřilo na pojistném placeném zaměstnavatelem. Roste nejen průměrná mzda, ale i medián, ten ještě rychleji a mzdy nalevo od něj vůbec nejvíc. Otázkou je, nakolik se například v pohostinství a ubytovacích službách o skoro šestnáctiprocentní nárůst zasloužila samotná poptávka po pracovní síle, která odchází jinam, anebo nenáviděná EET.
Na co si naopak zaměstnavatelé stěžují oprávněně, je, že nejde ani tak o mzdy, ale o to, že vyluxovaný domácí pracovní trh znamená stoupající fluktuaci, jak se zaměstnavatelé o lidi přetahují, ale rovněž upadající pracovní morálku a disciplínu.
Kdo z vás v poslední době ze všech stran neuslyšel stížnosti na nepoužitelnost těch, které „mi jako uchazeče posílají z pracáku“?
Rada, že by firmy měly raději investovat do technologií i do zaměstnanců, aby zvedly produktivitu, je z rodu těch knížecích a víc než trochu mimo – objednací lhůty na strojní technologie jsou běžně dvanáct měsíců i delší, takže současnou zakázkovou knihu bez lidí nenaplníte. Nedostatek pracovní síly tak podvazuje ekonomický růst. Nebude to trvat věčně, ale tady a teď to pravda je.
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
