Tentokrát je v přehledu zařazeno 216 velkých společností, jež v součtu zaměstnávají přes 507 tisíc lidí. Sledované podniky loni platily svým zaměstnancům v průměru 41 270 korun hrubého měsíčně, zatímco průměrná měsíční mzda v Česku loni byla o deset tisíc korun nižší. Vysvětlit to lze vysokým zastoupením dobře platících společností – velkých bank, energetických a telekomunikačních podniků či nadnárodních technologických koncernů.
Převyšuje vaše mzda průměrnou mzdu v Česku?
Průměr naopak táhnou dolů malé a střední podniky, které v žebříčku nejsou zastoupeny. Právě ty se stávají hlavní obětí přetahované o nedostatkové dělníky a techniky. „Na malé a střední podniky doléhá rekordní zvyšování mezd velmi negativně. U těchto firem totiž výdaje na mzdy tvoří největší část nákladů. Tyto firmy se rychlým nárůstem výplat v posledních letech finančně vyčerpaly a často si již nemohou další zvyšování mezd dovolit,“ uvedla hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.
Státní firmy platí dobře
Pokud se zaměříme na velké a známé společnosti, tak jen jedna z nich loni platila svým zaměstnancům na plný úvazek méně než 25 tisíc korun měsíčně. Jedná se o obchodní řetězec Billa. Naopak ty nejštědřejší mají mzdový průměr nad 100 tisíci korunami za měsíc. Do této kategorie patří hlavně firmy z oboru poradenství a IT, ale také státem vlastněné Řízení letového provozu ČR.
Příklad Řízení letového provozu ukazuje, že státem kontrolované podniky umějí nabídnout atraktivní podmínky k práci. Dalším příkladem může být Letiště Praha. Také v oboru energetiky vedou žebříček dvě společnosti pod státní kontrolou – ČEZ a ČEPS. Ty platí své lidi lépe než energetické společnosti se západními vlastníky.
Za kolik peněz se dá normálně žít? Minimální důstojná mzda přesahuje 31 tisíc korun
Současně se ukazuje, že po hubených letech způsobených pádem cen elektřiny se začalo v energetických firmách znovu přidávat. Ale neplatí to tak docela v oboru těžby uhlí. Jak vyplývá z propočtu týdeníku Euro, mzdy ve firmách Severní energetická a Vršanská uhelná ze skupiny miliardáře Pavla Tykače od roku 2015 stagnují. Konkurenční Severočeské doly a Sokolovská uhelná mzdy postupně navyšují.
Stagnace mezd za uplynulé tři roky je typická spíše pro společnosti s vysokými mzdovými průměry. Tedy pro IT firmy a poradenské firmy. Naopak rekordní nárůst se odehrál ve výrobci klimatizací Daikin Industries Czech, kde podle dat z účetních závěrek během tří let narostla mzda o 49 procent. Mimořádně vysoký nárůst mezd vychází také ve společnostech UPC Česká republika (plus 47 procent) a Lidl Česká republika (plus 44 procent).
Byl to právě Lidl, který v minulých letech odstartoval vlnu navyšování mezd v maloobchodě. Výrazný nárůst se odehrál také v dalších firmách, které si ještě před pěti lety mohly dovolit vyplácet mzdy okolo 20 tisíc korun hrubého. Typicky se jedná o potravinářské podniky, gumárny či montovny zaměřené na elektroniku a jednoduché díly. Mzdy napříč českou ekonomikou se tak pomalu, ale jistě sbližují.
První příznaky recese
Loňský růst mezd - podle Českého statistického úřadu v průměru o osm procent -byl tažen ekonomickým vzestupem, ale také nedostatkem pracovních sil na českém trhu. Přesto lze z dat za jednotlivé podniky vyčíst, že na fasádě českého ekonomického úspěchu se objevují první trhliny. Varování přicházejí z klíčového oboru - z automobilového průmyslu. Růst mezd zde loni zpomalil a první firmy začaly propouštět.
Konkrétně pět velkých výrobců autodílů loni meziročně snížilo počet kmenových zaměstnanců o 100 až 200 lidí. Patří mezi ně třeba Automotive Lighting, AGC Automotive Czech či Dura Automotive CZ. Jiní producenti automobilových dílů sice nabírali, někteří až 500 lidí jako třeba Varroc Lighting Systems a Denso Manufacturing Czech, přesto lze vytušit, že část dodavatelů již zaznamenala útlum zájmu o auta některých evropských značek.
Srovnání mezd v českých podnicích:
Jedná se o průměrnou hrubou mzdu včetně odměn, měsíční průměr za rok 2018 s výjimkou firem označených * nejsou zahrnuty mzdy top manažerů
(kons.) - jedná se o konsolidovaný údaj za celou firemní skupinu
Zdroj: Výroční zprávy a účetní uzávěrky firem, propočet týdeníku Euro
Pokles zájmu se prozatím netýká největší české automobilky - mladoboleslavské Škody Auto. Ta loni přijala více než dva tisíce nových zaměstnanců a celkem jich má už přes 35 tisíc. Průměrná mzda tarifního zaměstnance za loňský rok dosáhla podle mluvčí Kamily Biddle 51 275 korun. Škodovka dlouhodobě patří - spolu s Mondi Štětí, Unipetrolem, Zentivou a Doosan Škodou Power - mezi průmyslové podniky s nejštědřejším přístupem k zaměstnancům.
Také ostatní automobilky a výrobci sofistikovaných autodílů s vlastními vývojovými kapacitami platí své zaměstnance lépe, než je v průmyslu obvyklé. Průměrná mzda včetně odměn u nich zpravidla převyšuje 40 tisíc korun za měsíc. Průměrná hrubá mzda v celém odvětví podle údajů personální agentury Profesia letos dosahuje 35 450 korun, což představuje meziroční nárůst o osm procent.
Čeští miliardáři pod tlakem
Podle dat nashromážděných týdeníkem Euro se loni výrazně přidávalo v oboru elektronického a elektrotechnického průmyslu, v některých strojírenských firmách, v chemickém průmyslu či v sektoru dopravy. Poměrně často zde meziroční navýšení překonalo deset procent, například v českolipském závodě Bombardier Transportation se jednalo o 18 procent.
Sbližování mezd vyvolává tlak na podniky s českými vlastníky, které obecně platí své zaměstnance hůře než konkurenci se zahraničním majitelem. Například v automobilovém průmyslu patří mezi nejhůře platící podniky výrobce autobusů SOR ovládaný zčásti miliardářem Danielem Křetínským a Brano vlastněné Pavlem Juříčkem. S platy musely v posledních letech jít nahoru i chemické a potravinářské závody náležící pod holding Agrofert.
Zatímco před pěti lety bylo možné narazit na řadu podniků s průměrnou mzdou okolo 20 tisíc korun hrubého, dnes je těžké narazit na velký podnik s průměrem do 25 tisíc. Tuto hranici loni překročily i dlouhodobě nejhůře platící velké průmyslové podniky, jakými jsou Meopta - optika, výrobce elektronických součástek AVX Czech Republic, gumárna Trelleborg Bohemia (dříve Rubena) či zpracovatel masa MP Krásno.
Svižný růst mezd se týká většiny profesí a zdaleka se neomezuje jen na průmyslové obory. „V prvním pololetí letošního roku rostly nejrychleji mzdy ve službách, konkrétně pak v těch pozicích, kde je akutní nedostatek zaměstnanců - ve zdravotnictví, zemědělství a lesnictví. Dále rostly mzdy také tam, kde jsou navázány na současné vyšší útraty domácností, tedy v oblasti obchodu a prodeje,“ uvedla Karina Kubelková z Hospodářské komory.
Růst mezd ještě vydrží
Svižný růst mezd, který lze v Česku pozorovat od přelomu let 2016 a 2017, bude nejspíš ještě pokračovat. Podle ankety Hospodářské komory se v příštím roce průměrná mzda navýší o zhruba šest procent a překoná 36 300 korun měsíčně. Tempo zpomaluje, ale jen mírně. Pro srovnání: loni mzdy zaměstnanců vzrostly v průměru o 8,1 procenta, letos podle předběžných odhadů stoupnou o 7,4 procenta.
Podobně jako loni a letos bude platit, že nejrychleji porostou mzdy zaměstnanců s nižší kvalifikací, hlavně v oblasti ubytování, stravování a ostrahy. Rychle porostou také mzdy nedostatkových profesí - řemeslníků, techniků, montérů a řidičů. Jak dodává Michal Novák z personální firmy Profesia.cz, letos nejvíce poskočily mzdy barmanů, vedoucích recepce, potravinářských technologů a sportovních trenérů.
Ani zpomalení ekonomického růstu nevyrovná nabídku a poptávku na trhu práce ze dne na den. „Počet nabídek začíná stagnovat, ale zatím nejde o trend natolik výrazný, aby svědčil o útlumu ekonomiky. Nedostatek lidí na trhu práce je tak výrazný, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se trh saturuje,“ dodává Michal Novák.
| Jak jsme k číslům dospěli |
|---|
| Základním zdrojem jsou zveřejněné výroční zprávy a účetní závěrky. Velké české podniky svou povinnost většinou splnily, odhadem 90 procent z nich již své loňské výsledky zveřejnilo v obchodním rejstříku, některé i na svém webu. Ze zákona mají tuto povinnost splnit do konce roku.
Méně nadšené do zveřejňování dat o svém hospodaření jsou tradičně potravinářské firmy a maloobchodní řetězce. Firmy, které loňské výsledky zatím neoznámily, se v přehledu až na výjimky nevyskytují. Ze žebříčku tudíž oproti loňsku vypadl například největší výrobce autodílů v Česku Continental Automotive nebo maloobchodní řetězec Albert. Výjimku jsme učinili v případě obchodních řetězců, kde by jinak téměř nikdo nezůstal. Proto jsou zařazeny i podniky, které zveřejnily aspoň výsledky za finanční rok 2017/2018. Všude, kde to bylo možné, používáme data za zaměstnance bez nejvyšších manažerů. Jejich vysoké příjmy totiž mohou průměr značně zkreslit. Není to však možné ve všech případech. Některé firmy totiž s pojmem „vedoucí pracovník“ zacházejí velmi kreativně. Třeba poradenské firmy uvádějí, že nemají žádné top manažery, jiné podniky naopak do této kategorie řadí stovky zaměstnanců. |
Přečtěte si také:
Zkrácení pracovní doby? Na takový experiment nejsou lidi, zní z byznysu
Dříči, nebo neproduktivní zmatkaři? Češi stráví v práci za rok o 11 dní více, než musí
Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?
Vláda chce přidat 1500 korun všem státním zaměstnancům, zruší nejnižší tabulku tarifů
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
