PALUBNÍ DENÍK Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše dělá vlny v Evropském parlamentu (EP). Jeho volební úspěch je signálem, že se jediná volená, více než sedmisethlavá instituce Evropské unie otřese po květnových volbách v základech.
Důvod je stopka, kterou vystavují voliči – a zdaleka nejenom ti čeští – zavedeným stranám. Nástupu nových tváří se musí obávat hlavně největší skupina v europarlamentu, frakce Evropské lidové strany (momentálně 275 europoslanců, včetně dvou původně tuzemských lidovců). V mírné posílení, o hlasy „ekonomicky“ nespokojených, mohou naopak doufat evropští socialisté (194 mandátů). Oba bloky by se podle informací Palubního deníku mohly dostat na plichtu kolem 220 křesel.
Smát by se tak mohl třetí vzadu, liberálně demokratická sekce ALDE. Obavy z jejího nástupu, podložené probíhajícími námluvami s Babišem & spol., umocňuje skutečnost, že po bruselských a štrasburských budovách sboru pobíhá Babišova ikona, bývalý eurokomisař Pavel Telička. Odhad, že by Babiš mohl v českých eurovolbách urvat až 30 procent, dělá z Teličky horkého kandidáta na některou z důležitých funkcí v EP, myšleno v dresu ALDE.
A dost možná nejen to. Silný mandát doma a v Evropě by mohl vynést agilního ragbistu, s požehnáním vlády v Praze, až tam, kde se cítí jako ryba ve vodě. Do Evropské komise.
ZAVLAŽOVATEL PERSONÁLNÍ VYPRAHLOSTI Politické strany už delší dobu trpí okoralostí, co se týče jasně profilovaných lídrů na posty ministrů. Ukazuje se to i v případě nyní konstruované vlády ČSSD, ANO a KDU?ČSL. Zářným příkladem může být ministerstvo vnitra. Po pádu stínového Švejka Jeronýma Tejce najednou není, kým tento post zafiikovat.
Palubní deník už informoval o možném využití sil bývalého policisty, náměstka civilní rozvědky a šéfa českých pinkertonů Jana Berouna. V kuloárech se začalo objevovat i jméno vnitráckého matadora Františka Bublana.
Palubní deník ale zachytil jméno dalšího muže, jehož by Lidový dům mohl na pražské Letné využít – bývalého poslance Radima Turka. Ten v letech 1998 až 2006 působil ve výboru pro obranu a bezpečnost. Do povědomí veřejnosti se ale mnohem více zapsal tím, když to během jedné schůze sněmovny přehnal s alkoholem, jeho bloumání v kuloárech natočila televize, včetně zmatené odpovědi na otázky štábu. V roce 2006 pak Česká televize odvysílala reportáž o jeho participaci na nevýhodných zakázkách ve ? rmě ČEZ. Z Lidového domu původně zaznívaly hlasy, že by Turek měl stranu opustit, nakonec v ní ale zůstal.
Bývalý poslanec se hájil tím, že reportáž byla účelově sestříhána. Inu, je zjevně dobré mít vydíratelného ministra vnitra. ČSSD už to jednou vyzkoušela se Stanislavem Grossem. Radim Turek od něj nikdy nebyl daleko.
