Na buben přivedeš jen jednou

Obchodní zákoník má nahradit údajně modernější zákon o obchodních korporacích

Tým ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila hodlá radikálně změnit soukromé právo. Ruku v ruce s novým občanským zákoníkem poputuje legislativním kolečkem i nový zákon o obchodních korporacích, který má nahradit dosavadní obchodní zákoník. A podobně jako občanský kodex je i norma upravující fungování obchodních korporací přijímána veřejností značně rozporuplně (viz EURO 5/2011). Její autoři přitom považují dosavadní úpravu za málo pružnou a neatraktivní. „V posledních letech prošlo obchodní právo evropských zemí masivními změnami. Protože v Evropě mohou práva mezi sebou volně soutěžit, je třeba modernizovat i českou obchodní úpravu. Nový zákon přináší vysoký stupeň liberalizace,“ zdůrazňuje Bohumil Havel, vedoucí rekodifikační komise. „Snaha o konkurenceschopnost českého právního řádu na evropském trhu je jistě chvályhodná. Stát totiž profituje z příjmu, který plyne z činností společností. Zda se ale bude skutečně jednat o liberalizaci, ukáže až praxe,“ opatrně hodnotí normu advokátka kanceláře Weinhold Legal Věra Filkuková. Nadšení nesdílí například ani zaměstnavatelské svazy. „Existující obchodní zákoník je v souladu s evropskou legislativou. Jeho volné přepracování považujeme za nadbytečné. Bez důvodu se mění naprosto všechno včetně terminologie,“ namítá právník Svazu průmyslu a dopravy Boris Kučera.

Přijde kolaps?

V jednom se ale odpůrci s příznivci nové normy shodnou. Všichni bez rozdílu vítají, že ze zákona o obchodních korporacích bude vyňato smluvní závazkové právo, které bude napříště upravovat jen občanský zákoník. „Cílem je zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva, jde například o stejné typy smluv nebo odlišnou délku promlčecí doby. Tuto snahu považuji za krok pozitivním směrem,“ říká Filkuková. Beze zbytku ale návrh nevynáší. „Úprava obchodních společností a družstev má být roztříštěna mezi více předpisů, což může v praxi působit komplikace,“ domnívá se Filkuková.
Svaz průmyslu je ve svých vyjádřeních ještě tvrdší. Vadí mu, že nové normy, které upravují podnikání, vznikají příliš zhurta a nekoordinovaně. A že se jich plánuje měnit najednou mnoho: vedle občanského a obchodního zákoníku je to zákon o daních, zákoník práce či třeba zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. „Zásadním problémem nejsou jednotlivé předpisy, ale je nutné všechny legislativní změny sladit do jednoho proudu. Například občanský zákoník, na nějž navazují stovky dalších zákonů, má platit bez změnového zákona. Ten má prý vzniknout, až se nová norma ustálí. Očekávám tedy spíš legislativní kolaps následovaný kolapsem justice. Nechápu například, proč ministerstvo spravedlnosti nezpracovalo pro zákon o obchodních korporacích hodnocení dopadů regulace (tzv. RIA – pozn. redakce). Vždyť je to norma, která se dotýká zásadně podnikání a brát ji hákem se nevyplatí,“ rozhořčuje se Kučera. Podobnou námitku vznáší i Jana Chvalkovská, která vyučuje na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. „Důvodová zpráva k zákonu nešetří zahraničními srovnáními, nicméně je zcela skoupá na základní informace typu, kolika subjektů se bude změna týkat, jaké náklady s sebou ponese její implementace apod. Chybí mi hodnocení dopadů regulace zejména na podnikání.“ Zatímco u nového občanského kodexu je hnutí odporu výraznější, odpůrci zákona o obchodních korporacích jej neodmítají šmahem. Někteří jeho vznik doslova vítají. „Přestože naše hodnocení není zcela nezávislé, protože docent Havel je členem našeho týmu, přijetí nového zákona bychom skutečně velmi uvítali. Zákon je v pořádku. Úskalí nehledejte v jeho textu, ale v lidech, kteří ho budou implementovat. Právnická obec není žádnou výjimkou z pravidla, že lidé se brání změnám. Byť v tomto případě jde nepochybně o změnu k lepšímu,“ prohlašuje advokát Martin Kříž z kanceláře PRK Partners.

Vrať peníze, zkrachovanče

Širší veřejnost osloví zejména návrh, že k založení společnosti s ručením omezeným bude napříště stačit základní kapitál ve výši pouhé jedné koruny. „Základní kapitál je číslo, jehož hodnota sama o sobě v drtivé většině případů negarantuje zhola nic. V Evropě, kde lze založit anglickou společnost s jednou librou v kapse a poté otevřít její pobočku v Česku nebo sem přemístit její sídlo, je nesmyslné vytvářet umělé bariéry,“ vysvětluje Kříž z PRK Partners.
Právě na společnosti s ručením omezeným čeká díky návrhu zákona nejvíce změn, jejichž cílem je zatraktivnit tuto formu společnosti. Pro společníky zavádí mimo jiné možnost držet různé druhy podílů, přičemž přináší nový pojem podílní list. „Je to cenný papír, nikoli však akcie, který reprezentuje podíl na společnosti. Společníci si budou moci postavit společnost, jak jim vyhovuje, podíly různě strukturovat a dle toho měnit rozhodování,“ vysvětluje Havel.
Úvodní část zákona také nově definuje obecná pravidla správy obchodních společností a družstev (corporate governance), což je věc, která dle úsudku mnohých v české úpravě citelně chyběla. „Právě pravidla corporate governance jsou zaměřena na prevenci jevů, jako je tunelování společnosti, nastavují základní parametry odpovědnosti manažerů společností a střetu zájmů, informačních povinností a manažerských odměn,“ vysvětluje Chvalkovská. Návrh například zavádí takzvané pravidlo podnikatelského úsudku. „Manažer společnosti nemůže být odpovědný za to, jestli jeho rozhodnutí vedlo k úspěchu či neúspěchu korporace na trhu. Manažerská rozhodnutí jsou převážně o budoucnosti, a tu nikdo nezná. Soud by proto neměl mít možnost zpětně přezkoumávat nic než proces, neměl by mít možnost být generálem po bitvě,“ vysvětluje pravidlo Kříž. Samozřejmě s tím, že důkazní břemeno nese člověk, jehož rozhodnutí se zpochybňují. Na druhou stranu dává nový zákon soudu možnost, aby toho, kdo porušuje své povinnosti či přivedl společnost k bankrotu, vyloučil z funkcí člena statutárního orgánu jakékoli společnosti. Veškeré výplaty prostředků společnosti musejí také podléhat testu insolvence. Znamená to, že podnik nesmí poskytnout žádné plnění, pokud by si tím způsobil úpadek. Stejně tak jsou manažeři společnosti, která zkrachovala, vystaveni povinnosti vrátit své odměny zpětně za dva roky. Norma rovněž zavádí nové pojmy u akciových společností a masivně upravuje otázky týkající se koncernů (viz Novinky obchodního práva), opět přijímané s rozličným stupněm nadšení.

Právnické martýrium

Zákon o obchodních korporacích se souběžně s občanským zákoníkem připravuje již od roku 2001. A nyní to vypadá, že se konečně blíží ke schvalovacímu procesu. Vláda by jej měla posvětit nejpozději do konce května. Oba kodexy by ale měly vstoupit v platnost nejdříve počátkem roku 2013.
„I když se norma snaží tlačit sporné strany, aby se vždy raději dohodly, protože soudit se je drahé a zdlouhavé, na počátku určitě sudivost vzroste,“ nečeká ani autor zákona o obchodních korporacích Havel, že legislativním procesem propluje zlehka a že si na něj budou soudci, právníci i podnikatelská veřejnost rychle zvykat. „Až praxe bude muset ukázat, kde jsou slabá místa právní úpravy, která budou řešena novelami zákona. Nejasnosti ohledně jeho výkladu budou muset projít martýriem soudního řízení, které teprve po několika letech vyústí v ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu,“ varuje rovněž advokátka Filkuková.

Novinky obchodního práva Cílem zákona o obchodních korporacích je více liberalizovat obchodní právo. Konkrétní změny se týkají těchto oblastí:

Správa obchodních společností a družstev (corporate governance)
- Zákon přísně a uceleně reguluje správu společností a družstev. Věnuje více pozornosti vzniku smlouvy o výkonu funkce statutárních orgánů. Zaměřuje se zejména na otázky odměňování a na otázky odpovědnosti za škodu. - Vytváří konstrukci, ve které mají členové orgánů na jedné straně povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, ale na druhé straně mají právo vyvinit se, i když způsobili svým jednáním společnosti újmu, ale prokážou, že jednali řádně a nemohli újmu předpokládat. - Zároveň musejí informovat o každém střetu zájmů, který by se mohl mezi členem orgánu a společností objevit. Soud má možnost vyloučit toho, kdo porušuje povinnosti a společnost přivedl do úpadku, z výkonu funkcí člena orgánu jakékoli společnosti či družstva. - Zákon rovněž zavádí ručení za dluhy společnosti nebo družstva, pokud došlo k úpadku a rozhodne tak soud.

Podnikatelská seskupení
- Návrh zavádí dvoustupňovou regulaci podnikatelského seskupení. Cílem je ochránit zejména poškozenou společnost, její společníky a věřitele. - První stupeň předpokládá, že ovlivňovat jednání jiné osoby je sice možné, ale pokud jí nebo jejím věřitelům vznikne újma, ovlivňovatel ji musí uhradit.
- Pokud ale někdo chce využít koncernu, musí společnosti podřídit jednotnému řízení. Ovlivňovatel potom nemusí uhradit újmu, která vznikne v důsledku jeho jednání, když prokáže, že vznikla v koncernovém zájmu a že výhody či nevýhody budou v rámci koncernu vyváženy.

Společnost s ručením omezeným
- Zákon opouští připodobnění k akciové společnosti s tím, že se na ni vztahovala přísná evropská pravidla. Výsledkem totiž nebyla bezpečnější regulace, ale regulace zatěžující soukromý život. Návrh tedy s.r.o. uvolňuje.
- Společník může vlastnit více druhů podílů, které navíc mohou být různého druhu. Je na společnících, jakou vnitřní strukturu zvolí a jaké podíly vytvoří. Možnost nakládat s podíly má být volnější.
- Základní kapitál může být i jen jedna koruna. Ochranu věřitelů zajišťují vedle ustanovení o správě majetku společnosti a odpovědnosti také pravidla o testu insolvence – společnost nesmí poskytnout žádné plnění, pokud by si tím přivodila úpadek. Věřitelům se tak dostává bezpečnější ochrany, která stojí na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů.

Akciová společnost:
- Akcionář může vlastnit akcie různého druhu, je jen na vlastnících, jaké druhy akcií vydají.
- Společnost může volit mezi monistickou a dualistickou strukturou řízení. Bude jen na ní, jestli bude její činnost a majetek spravován správní radou, nebo představenstvem a dozorčí radou.