STĚHOVÁNÍ ZA PRACÍ I když české podniky mají zájem o pracovníky z nových členských zemí, žádné masové stěhování za prací se konat nebude. Rumuni a Bulhaři jsou totiž nejraději doma. Rozšíření Evropské unie o Rumunsko a Bulharsko by mohlo do České republiky přinést nové pracovní síly.
STĚHOVÁNÍ ZA PRACÍ I když české podniky mají zájem o pracovníky z nových členských zemí, žádné masové stěhování za prací se konat nebude. Rumuni a Bulhaři jsou totiž nejraději doma.
Rozšíření Evropské unie o Rumunsko a Bulharsko by mohlo do České republiky přinést nové pracovní síly. „Zájem vycestovat za hranice kvůli práci je silnější v Bulharsku, odkud se očekává příchod první vlny pracovníků již v nejbližších měsících,“ říká Petra Rösselová, obchodní ředitelka pracovní a personální agentury Trenkwalder Kappa People.
Prezident Česko-bulharské obchodní komory Todor Kraevski ale žádný nával Bulharů do Česka neočekává: „Není to stěhovavý národ.“ Potvrzuje však, že české firmy se u komory po pracovnících z Bulharska ptají. „Uspokojit jejich požadavky ale nyní nemůžeme,“ dodává. V současné době pracuje v Česku přibližně 1600 Bulharů.
Podle Rösselové bude mezi tuzemskými podniky zájem hlavně o levnou pracovní sílu, tedy například dělníky s nízkou kvalifikací, pomocné síly na linkách a podobně. Šéf Česko-bulharské obchodní komory však tvrdí, že české firmy zájem o dělníky bez kvalifikace zatím neprojevují. Naopak poptávají kvalifikovanou pracovní sílu. „Většinou jde o strojírenské profese, jako jsou zámečníci, svářeči či slévači,“ říká Kraevski.
Ovšem právě svářeči jsou podle jeho slov nedostatkoví i v Bulharsku. Tomu prý odpovídá i mzdové ohodnocení. „Rozdíl v platech bulharského a českého slévače je zanedbatelný, činí asi 100 až 200 eur. Navíc je Česko pro Bulhary poměrně daleko. Často odjíždět za rodinou se jim tak prodraží. V Bulharsku naopak ušetří na živobytí, to stojí méně než v Česku,“ vysvětluje.
Kraevski tvrdí, že přinutit Bulhary k cestování za prací je obecně těžké. „Například před osmi lety v jedné firmě pracovali slévárenští odborníci střední a starší generace. Rozdíl v platech byl v té době ještě zajímavý. Bulhaři byli sice finančně motivováni, avšak sužováni steskem po rodině. Nálada se odrážela na jejich výkonu, ovlivňovala i odvedenou kvalitu práce,“ popisuje prezident komory. „Pokud podnikatelé chtějí využít bulharskou pracovní sílu pro efektivní hospodaření vlastních firem, měli by se spíš zaobírat myšlenkou přenést výrobu do Bulharska,“ dodává.
Velký nával pracovní síly pravděpodobně nelze očekávat ani z Rumunska, „Dá se předpokládat, že do Česka přijede několik stovek lidí. Ale kvůli značné jazykové bariéře se budou ucházet spíše o práci, která nevyžaduje hluboké jazykové znalosti,“ říká Petr Dokládal, český velvyslanec v Rumunsku.
Podle průzkumu bulharského ministerstva práce je 40 tisíc Bulharů do pěti let rozhodnuto odjet hledat práci do zemí Evropské unie. Cílem mladých je získat zaměstnání, vzdělání nebo kvalifikaci, ale preferují zejména Španělsko, Německo, Řecko nebo Francii.
