Nevelká země na pobřeží Jadranu se stane dalším členem NATO. Obyvatelstvo je rozděleno, protože země coby součást federace se Srbskem neušla útokům, když byl bělehradský Miloševičův režim zeměmi aliance bombardován. Nyní se obyvatelé bojí odlivu ruských turistů, kteří si černohorské pobřeží oblíbili.
Černá Hora se 5. června stane členem Severoatlantické aliance. NATO si přijetím Černé Hory doplní skládačku zemí, které mají přístup k moři v oblasti severního Středomoří. Poslední kousek jadranského pobřeží vojenské alianci chyběl od roku 2009, kdy přijala sousední země Chorvatsko a Albánii.
Realitní makléřka Marijana Toskovičová se obává, že přijde o ruskou klientelu. Provize od bohatých Rusů tvořily více než polovinu jejích příjmů. Ruská vláda už podle agentury Bloomberg vyzvala své občany, aby do této země, která je stejně jako Srbsko většinově pravoslavná, přestali jezdit. K Srbské pravoslavné církvi se hlásí přes 70 procent obyvatel Černé Hory.
Toskovičová přesto vstup do aliance hájí. „Je asi lepší, abychom se připojili k NATO. Předejdeme možným problémům v budoucnu. Jsme přeci jenom na Balkáně,“ shrnula pocity příznivců vstupu do aliance.
Kam jezdí také rádi Rusové? Na Kypr. Čtěte více:
Kde vyperou Rusové i sami sebe. Na Kypru dostanou po půl roce občanství
Premiér Duško Markovič obhajuje vstup do západních struktur s tím, že přinesou 630tisícové zemi stabilitu a hospodářský růst.
Směřování země se samozřejmě nelíbí Moskvě. Markovič navíc obvinil ruskou stranu z přípravy atentátu na svého předchůdce Mila Djukanoviče v den loňských říjnových voleb. Moskva vměšování do vnitřních poměrů odmítá.
„Nepředpokládáme, že se Rusko nároků na zemi vzdá,“ varoval Miha Hribernik z britské konzultační firmy pro řízení globálních rizik Verisk Maplecroft.
Byli jsme bombardováni
Kreml se podle něj stále snaží v zemi udržovat proruské nálady a nestabilitu. Souvisí to také s bombardováním NATO Srbska v roce 1999, kdy mezi civilními oběťmi byli i lidé z území Černé Hory, z vesnice Murino. Operaci Spojenecká síla odsouhlasila také tehdejší vláda dnešního prezidenta Miloše Zemana.
Sporné bombardování země připomíná politik Andrija Mandič, který je šéfem opoziční prosrbské strany Nové srbské demokracie (NSD). Tehdy bylo zabito šest lidí, včetně tří dětí. „Lidé nikdy nezapomenou, že jsme byli bombardováni,“ zdůraznil.
Mandič doufá, že obyvatelé v případě hypotetického konání referenda členství země v NATO odmítnou. Ve federaci se Srbskem země setrvávala až do roku 2006.
Zabránit chaosu
Administrativa Donalda Trumpa oznámila, že chce přijetím Černé Hory do vojenské aliance, na jejíž území se nachází také proslulá Kotorská zátoka (Boka Kotorska) s přístavem Kotor, zabránit tomu, aby země upadla do chaosu, rozuměj ruského vlivu.
Kotorský záliv na mapě
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová naopak v dubnu vyzvala ruské turisty, aby si dvakrát rozmysleli cestu do země, kterou zmítá „protiruská hysterie“.
Ruské investice v letech 2007 až 2015 tvořily 16 procent veškerých zahraničních investic, jež celkem přesáhly hodnotu 6 miliard eur.
| Kotor – tradiční vojenský přístav |
|---|
| Boka Kotorska čili Kotorský záliv (srbsky Boka Kotorska) je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a často bývá mylně považovaný za nejjižnější evropský fjord. V těchto místech však ledovec nikdy nebyl, jedná se pouze o zatopené ústí řeky. Zátoka je zapsaná od roku 1979 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V úžině Verige se natahovaly řetězy („verige“ znamená „řetězy“), které bránily lodnímu útoku. V roce 1918 se záliv stal dějištěm vzpoury, po níž byli popraveni i čeští námořníci František Rasch a František Koucký. Za první republiky byla boka Kotorská i přístavem pro československé lodě. Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Boka_Kotorska |
Vojenská síla země je zanedbatelná. Disponuje dvěma tisíci vojáků, patnácti helikoptérami, dvěma stíhačkami a dvěma fregatami. Doplňuje ale geopolitickou hegemonii NATO na severním pobřeží Středozemního moře, kde aliance drží souvislý pás od Gibraltaru až po Sýrii.
Dále čtěte:
