Vláda chce zavést trestněprávní odpovědnost právnických osob. I když obdobný návrh zamítla sněmovna již v době vlády Stanislava Grosse, připravuje Topolánkův kabinet úpravu v bleděmodrém. Podnikatelské organizace jsou proti.
Trestní odpovědnost právnických osob
Vláda chce zavést trestněprávní odpovědnost právnických osob. I když obdobný návrh zamítla sněmovna již v době vlády Stanislava Grosse, připravuje Topolánkův kabinet úpravu v bleděmodrém. Podnikatelské organizace jsou proti.
Je to určitý paradox. V minulém období ODS ještě jako opoziční strana bránila přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. I díky tomu nakonec návrh v roce 2004 neprošel ani v prvním čtení. Právní posudky, které si poslanci dnes nejsilnější vládní strany nechali tehdy udělat, byly jednoznačné. „Takový právní stav existoval na našem území naposledy za Protektorátu,“ uváděl přitom posudek Ústavu práva a právní vědy (podrobnosti v Profitu č. 14/2005). Přesto současné vedení ministerstva vnitra návrh oprášilo.
Na normu tlačíi zahraniční instituce
Dnes připravovaná úprava přesto přináší jeden podstatný rozdíl. Zatímco tehdy šlo o odpovědnost za trestné činy (tedy projednávané před soudem) podle současného návrhu se má jednat o delikty správní povahy. „Různé mezinárodní instituce jako je Evropská unie na nás tlačí, abychom nějakou podobnou úpravu přijali. V určité formě se tedy s největší pravděpodobností trestně-právní odpovědnosti právnických osob nevyhneme,“ obhajuje změnu postoje předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS).
Tlak mezinárodních závazků připouští i ministerstvo vnitra. „Zavedením trestní odpovědnosti právnických osob mají být také splněny závazky některých mezinárodních úmluv. Ty požadují, aby za jednání, které je u fyzických osob postihováno jako trestný čin a k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva nebo právní předpis Evropských společenství, bylo možné právnické osobě uložit odstrašující, účinné a přiměřené sankce. A to tehdy, pokud fyzická osoba, která trestný čin spáchala, jednala jménem nebo v zájmu právnické osoby,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Podle něj se jedná zpravidla o delikty obecně kriminální povahy, jako je obchodování se ženami nebo s dětmi, únosy, převádění přes hranice, ale také například o podplácení veřejných činitelů.
Nově vznikající úprava využívá toho, že zmíněné mezinárodní smlouvy nevyžadují, aby se ukládání sankcí právnickým osobám dělo formou trestního postihu v řízení před soudem. Umožňují totiž, aby sankce měly povahu sankcí ukládaných správním orgánem, tedy orgánem moci výkonné.
Správní trestání právnických osob je přitom zcela běžné již dnes. Jaký podstatný rozdíl tedy navrhovaná změna přináší? Dosud jde „jen“ o postih za porušení sofistikovaných, v zákonech přesně stanovených povinností, ukládaných právnickým osobám v rámci nezbytné regulace jejich podnikatelské činnosti.V současnosti tedy nejsou sankce ukládány za porušení obecných elementárních pravidel lidského chování, k jehož postihu zavazují zmíněné mezinárodní smlouvy.
„Nebude-li přijat zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, nezbude než připravit zákon o správním trestání právnických osob. Ten na základě požadavku zmíněných mezinárodních smluv stanoví, která jednání firem budou postižitelná jako správní delikt,“ dodává Vorlíček.
Vedle vězení hrozíi odebrání dotací
Jak by nová úprava měla vypadat v praxi? Za správní delikt právnické osoby by se považovalo například protiprávní jednání zaměstnance na základě předchozího pokynu nebo schválení vedením právnické osoby. V takovém případě nebude stíhán jen zaměstnanec, ale ze správního deliktu bude obviněna i firma.
Pokud by příslušný správní orgán rozhodl, že právnická osoba spáchala správní delikt, uloží jí sankce. A ty by mohly zasáhnout další chod podniku velmi citelně. „Jako sankce budou zákonem vedle pokuty stanoveny i další postihy. Například zákaz činnosti, zákaz požadovat subvence či dotace, účastnit se výběrových řízení, popřípadě i další dopady,“ vypočítává mluvčí ministerstva vnitra možné tresty.
Zákon prý může býtnástrojem k vydírání
Přestože tedy oproti původnímu návrhu trestní odpovědnosti právnických osob dochází k určitému změkčení, podnikatelské organizace nesouhlasí ani s nově navrhovanou úpravou. „Svaz průmyslu a dopravy se vždy zasazoval o kultivaci podnikatelského prostředí a etiky podnikání. Z tohoto důvodu jsme za určitých podmínek ochotni podpořit i návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, i když se domníváme, že jde o institut cizí našemu pojetí práva a pojetí práva mnoha dalších zemí Evropské unie,“ říká ředitel legislativní sekce svazu Boris Kučera.
Podle jeho slov by navíc měla být trestní odpovědnost právnických osob úzce vymezena ke zcela specifickým trestným činům, jichž se může dopustit právnická osoba. Například ve spojitosti s placením daní, sociálního a zdravotního pojištění, konkurzem, úvěry a veřejnou soutěží. Kučera rovněž poukazuje na další důsledky zavedení institutu trestní odpovědnosti právnických osob – naroste prý agenda orgánů činných v trestním řízení a zároveň správních orgánů, protože mnohé kauzy budou řešeny duplicitně. „Domníváme se, že s výjimkou vybraných trestných činů je efektivnější stíhat fyzické osoby, kde trestní stíhání má mnohem větší preventivní účinek,“ míní legislativní odborník Svazu průmyslu a dopravy. Navíc by šlo o vlámání se otevřenými dveřmi. „Společenská odpovědnost podnikatelů má své hranice. Může se stát, že při překročení určité meze tlaku představovaného byť jen hrozbou trestní odpovědnosti, ochota brát na sebe tuto odpovědnost může klesnout na nulu,“ dodává Kučera.
O tom, že jde o nadbytečnou normu, je přesvědčen i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Trestní odpovědnost právnických osob není podle komory vhodným legislativním nástrojem. Už dnes pro právnické osoby existují kategorie správních deliktů, na základě kterých jim může být udělena řada sankcí. Do našeho právního řádu kategorie trestného činu pro právnické osoby nepatří,“ podotýká Drábek.
Kučera se navíc obává, že vznikne také mnoho nových zneužitelných slabých míst, umožňujících vydírání podnikatelů a jejich šikanování. A to prý především od ostatních subjektů působících v podnikání – ale nejen od nich.
