Motoristé se musí smířit, že výrazně vyšší ceny pohonných hmot na dálnicích oproti zbytku silniční sítě v republice jsou opodstatněné. Aktuálně je tento rozdíl čtyři až pět korun za litr. Antimonopolní úřad i experti z branže se shodují, že tím nedochází k porušování zákona ani nekalé konkurenci.
„Koncem roku 2015 jsme zažili i okamžiky, kdy ceny u čerpacích stanic u dálnice D1 byly až o devět korun na litr vyšší než ve zbytku republiky. V současnosti u D1 natankujete naftu za 34,90 Kč/l, zatímco například v Královehradeckém kraji řidiči běžně tankují za 29,90 Kč/l,“ komentuje cenový vývoj Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) web Euro.cz s dotazem, zda jsou vysoké ceny na dálničních pumpách oprávněné, odkázal na závěry svého dlouhodobého sektorového šetření na trhu maloobchodního prodeje PHM v letech 2008 až 2015.
„Při šetření jsme neshledali žádné vážné nedostatky či projevy protisoutěžního chování, které by plošně na území České republiky narušovaly hospodářskou soutěž,“ konstatoval předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Přečtěte si: Označení paliv E a B se blíží. Benzinky ale trápí další povinnost: srovnání cen s CNG
Analýza antimonopolního úřadu neprokázala tvorbu jednotně vysokých cen na exponovaných tazích, tedy nekalostního chování benzinek.
„U cen pohonných hmot souvisela výše ceny paliva s hustotou provozu na konkrétní komunikaci. Různé dálniční a rychlostní komunikace jsou různě drahé,“ konstatoval Rafaj.
Trh se stabilizoval
V minulosti ÚOHS vedl řadu šetření na základě podnětů, které se týkaly trhu s PHM, například zneužití dominantního postavení, zakázaných dohod nebo uplatňování predátorských cen.
Nyní úřad hlásí v tomto směru klid. „Aktuální situace na trhu prodeje PHM kopíruje výsledky z našeho sektorového šetření. V současné době nevedeme žádné řízení ani šetření, které by se týkalo cen pohonných hmot. V poslední době jsme neobdrželi ani žádný podnět, který by se týkal daného trhu,“ řekl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Čtěte: Levný benzin táhne: Češi si oblíbili čerpačky Tank ONO a utrácí u nich miliardy
Za přemrštěné nepovažují „dálniční“ ceny ani zástupci pumpařů. Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, považuje za podstatné, že ÚOHS ve svém šetření u cen pohonných hmot nezjistil porušování zákona.
„Prodej paliv je naopak jedním z mála oborů, který standardně a viditelně ještě před vjezdem na čerpací stanici i před tankováním informuje zákazníka o aktuální ceně paliva,“ hájí čerpadláře Loula.
I když je to pro motoristy nepříjemné, vyšší ceny pohonných hmot u dálnic jako přirozené hodnotí i Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR. „Je to podobné jako s jakýmkoli jiným zbožím: na exponovaných místech se prodává obvykle za vyšší ceny,“ míní.
Exkluzivní místo: vyšší náklady i cena
Kromě ceny za „exkluzivitu místa“ podle jeho slov existují i čistě ekonomické důvody vyšších cen. „Postavit dálniční pumpu často znamená postavit dlouhou elektrickou přípojku nebo rozsáhlé parkovací plochy a podobně. To jsou investice, které samy o sobě nevydělávají, ale musejí být uhrazeny,“ vysvětluje Indráček.
Srovnání vývoje cen Naturalu95 na burze v Rotterdamu a u čerpacích stanic v Česku (Kč/litr)
Pramen: ÚOHS
„Dálniční čerpací stanice vyžadují nejen vyšší investiční náklady, ale i vyšší počet zaměstnanců, vyšší náklady na údržbu a podobné záležitosti spojené s obvyklým nonstop provozem. Provozní náklady se tak podílejí na vyšších prodejních cenách,“ dodává Loula s tím, že stejná situace je i na ostatních evropských dálničních stanicích.
Dlouhodobé šetření antimonopolního úřadu také potvrdilo, že ceny tuzemských benzinek kopírují cenovou hladinu PHM na burze a nedochází k „českým úpravám“.
„Při srovnání vývoje cen na burze v Rotterdamu a u čerpacích stanic v Česku jsme nezjistili protichůdné trendy. Můžeme tvrdit, že vývoj cen maloobchodních prodejců kopíruje cenovou hladinu na burze. Drobné odlišnosti mohou být zapříčiněny časovou prodlevou mezi momentem nákupu PHM a momentem jejich prodeje. Dále je třeba brát v úvahu i kurzové rozdíly mezi eurem a korunou,“ konstatoval ÚOHS.
Přečtěte si analýzu, proč nemá smysl v Česku stavět vysokorychlostní tratě:
Svou superrychlou železnici sami nikdy nepostavíme. Kdo by platil 700 korun za každého Čecha jen na úrocích?
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU