Ačkoli se většina zemědělců, politiků i laické veřejnosti domnívá, že je jednou z hlavních priorit ČR dosáhnout po roce 2013 stejné výše dotací pro zemědělce ve všech členských zemích, realita je téměř opačná. Pokud by takového cíle vyjednavači skutečně dosáhli, české zemědělství na tom v první fázi nevydělá, a v další dokonce prodělá.
Autor: ec.europa.eu
Podle dohod o přistoupení k Evropské unii se každoročně navyšuje podíl dotací na podporu zemědělské produkce až na úroveň 100 procent průměrné úrovně těchto plateb v EU. V roce 2013 by tak Brusel měl farmářům hradit veškeré tyto platby. Do té doby má Česká republika právo dorovnávat dotace až o 30 procent, ale tak, aby celkový součet nepřekročil oněch 100 procent unijního průměru. To v praxi znamená, že v roce 2013 již nebude na tyto účely naše země přispívat farmářům ze státního rozpočtu ani korunou.
Momentálně ale výše dotací ještě vyrovnaná není a zemědělci tvrdí, že pokud Česku nedorovná oněch možných 30 procent k unijním platbám, dosáhnou dotace zhruba poloviny částek, které pobírají zemědělci v Německu nebo Rakousku. Pro rok 2010 by přitom mohla činit výše plateb na hektar 255 eur, průměr EU činí podle Zemědělského svazu ČR ale 323 eur. Zmíněných 255 eur by ovšem zemědělci dostali jen v případě takzvaného plného dorovnání dotací, což v praxi znamená částku kolem sedmi miliard korun. Zatím mají ale přislíbeny zhruba tři miliardy korun.
Snaha o jednotnou výši dotací
Popsaný stav vnímají zemědělci jako diskriminaci nových členských zemí a požadují co nejdříve, maximálně ale po roce 2013, stejnou výši dotací pro zemědělce v celé EU. To je ovšem, jak dokazují analýzy, pro Česko nevýhodné. Podle dokumentu „Krize a konkurenceschonost“, který zpracoval Jaroslav Humpál z Ústavu zemědělských a ekonomických informací (ÚZEI), by zejména většina nových členských zemí oproti České republice na takové změně vydělala. Například při uvažované jednotné dotaci ve výši 252 eur na hektar by tuzemští zemědělci zůstali prakticky na svém, přesněji řečeno pohoršili by si o tři eura na hektar. Například v Rumunsku by se ale oproti současnému stavu zvýšily dotace na hektar o 125 eur, v Portugalsku o 91 eur, v Polsku o 61 eur a na Slovensku o 51 eur. „To by ve svém důsledku znamenalo pro české zemědělce daleko větší konkurenci než v současné době,“ podotýká náměstek ředitele ÚZEI Tomáš Doucha.
Co jsou to rovné podmínky
Sami zemědělci ale přiznávají, že ve starých členských zemí není mnoho vůle vyplácet všem zemědělcům ve všech zemích po roce 2013 stejnou výši dotací. Podle místopředsedy Svazu vlastníků půdy ČR Michala Pospíšila není logicky stejná výše dotací v zájmu starých zemí. To se projevilo mimo jiné i na letošním veletrhu Tech-agro v Brně, kam nepřijeli pozvaní zástupci starých členských zemí sdružení v evropských nevládních organizacích COPA a COGECA. Konference organizovaná Agrární komorou ČR se přitom zabývala právě změnami v zemědělské politice EU. Podle Douchy je ale pravděpodobnost stejných podmínek pro všechny zemědělce po roce 2013 poměrně malá. Doucha připomíná, že stejná výše dotací má v každé členské zemi jinou váhu. „Jedno euro v Bulharsku není totéž co jedno euro v Nizozemí,“ konstatuje náměstek. Výše dotací v EU by se proto měla v jednotlivých zemích odvíjet především od ekonomické výkonnosti příslušného státu. „Návrhů je celá řada, v úvahu přicházejí ale především kritéria jako parita kupní síly nebo HDP na obyvatele,“ říká Doucha.
