S tím, jak se počet takzvaných aktivních případů nákazy covid-19 snižuje, začínají některé státy rušit přísná omezující opatření a postupně zase roztáčejí kola svých ekonomik. Několik z nich, Česko nevyjímaje, už dokonce svým obyvatelům umožnilo vycestovat za hranice i z jiných důvodů než jen za prací, ovšem z praktického hlediska se zatím o žádném volnočasovém turismu, tak jak je znám z doby před současnou krizí, rozhodně hovořit nedá.
O krok blíže, byť stále relativně daleko, mu nyní jsou v Austrálii a na Novém Zélandu. Obě země hlásí, že se jim nebezpečný koronavirus podařilo dostat pod kontrolu, což ostatně dokládají i údaje serveru Worldometers.info. Austrálie aktuálně eviduje necelých osm stovek aktivních případů nákazy covid-19, zatímco Nový Zéland dokonce sto padesát. A proto je podle vyjádření jejich vlád nyní načase pokusit se postavit zdevastované odvětví cestovního ruchu zpět na nohy a alespoň částečně otevřít doposud uzavřené hranice.
„Pokud je na světě nějaká země, s níž bychom se chtěli znovu jako první spojit, pak je to bez pochyby Nový Zéland,“ řekl již před časem australský premiér Scott Morisson.
Možnost vytvoření zmíněného koridoru potvrdila minulý týden během tiskové konference vysílané na facebooku rovněž ministerská předsedkyně Nového Zélandu Jacinda Ardernová. Předtím, než její země k takovému kroku přistoupí, je ovšem potřeba zohlednit všechna bezpečnostní rizika a zabezpečit, aby veškerá opatření přijatá Wellingtonem v uplynulých týdnech nakonec nepřišla nazmar.
„Je to situace, ve které bychom se všichni rádi ocitli, ale naším cílem nyní pochopitelně je v první řadě se ujistit, že se oběma zemím daří na svém území zvládat covid-19 do té míry, abychom mohli hranice otevřít bez jakýchkoliv výčitek svědomí,“ pronesla Ardenrnová a dodala: „Jedna z věcí, které nejsem ochotna přijmout, je ohrožení pozice, do které se Nový Zéland dostal, tím, že otevřeme hranice příliš brzy.“
Bez pravidelného testování to nepůjde
Kdy přesně by se koridor mohl otevřít, je prozatím nejasné. Odborníci na cestovní ruch podle zpravodajského webu CNN nicméně spekulují o měsíci srpnu, kdy na Novém Zélandu vrcholí lyžařská sezóna.
A jak by navrhované řešení mohlo vlastně vypadat? Podle Chrise Robertse, šéfa TIA, což je asociace sjednocující novozélandské turistické kanceláře, by cestující museli být před nástupem do letadla testování na přítomnost nákazy, přičemž na palubu by se dostali pouze tehdy, pakliže by se ukázalo, že jsou negativní.
Stejná procedura by je navíc následně čekala i po přistání v cílové destinaci. Kromě toho by ještě museli počítat s nutností poskytnout příslušným úřadům dodatečné informace týkající se jejich nedávného pohybu, aby bylo snáze dohledatelné, s kým v inkriminovaném období přišli do kontaktu.
Hlavní předpokladem úspěchu nicméně podle nich je, aby vlády obou zemí zrušily dosud platnou čtrnáctidenní karanténu, která se vztahuje na všechny, kdo nově vstoupí na území jednoho, či druhého státu.
Spolupráce je nasnadě
Kromě relativně malého počtu nemocných existuje ještě několik dalších důvodů, kvůli nimž se uvažovaný koridor mezi Canberrou a Wellingtonem jeví jako velice pragmatické řešení. Obě země od sebe dělí jen něco kolem dvou tisíc kilometrů, což není na poměry Oceánie nijak závratně daleko. Australané se díky svému pasu mohou na Novém Zélandu za běžných okolností pohybovat v podstatě bez omezení, přičemž to samé platí i naopak.
A pak je tu i jeden ryze ekonomický aspekt. Jak totiž připomíná CNN, Australané tvoří na Novém Zélandu celých 40 procent zahraničních turistů, přičemž jejich roční útrata činí bezmála čtvrtinu veškerých příjmů generovaných návštěvníky z cizích zemí.
„Pokud se nám podaří přidat Australany, bude to pro přežití turismu a záchranu tisíců pracovních míst nesmírně blahodárné,“ vysvětlil Roberts.
Z opačného pohledu je to sice méně, i tak ale představují Novozélanďané cestující do Austrálie zhruba 15 procent všech zahraničních hostů. Navíc nikde není psáno, že pakliže se koridor osvědčí, nemohl by se do budoucna rozšířit i o další státy, například Tchaj-wan či Hongkong. „Myslím si, že to bude založeno na systému jedna země po druhé. Otevření celých hranic by mohlo být ještě hodně daleko,“ okomentoval plán Roberts.
Ve hře by navíc mohly být rovněž některé ostrovní státy v Tichomoří, které se v důsledku pandemie, respektive propadu příjmů pramenících z turismu, ocitly ve vážných finančních problémech.
„Co se týče ekonomické pomoci našim tichomořským sousedům, byla by to ta nejlepší věc, jakou bychom pro ně mohli udělat – za předpokladu, že to provedeme s ohledem na bezpečnost,“ dodal Roberts.
Austrálie a Nový Zéland coby vzor pro ostatní
Odvětví cestovního ruchu čeká podle šéfa asociace novozélandských turistických kanceláří v nebližší budoucnosti několik perných měsíců. Právě tento projekt by nicméně dle jeho názoru mohl značně urychlit proces opětovného získání důvěry ze strany běžných lidí a posloužit coby jakýsi vzorový model pro vlády ostatních zemí.
„Na tuto část světa se v tuto chvílí upírá hodně pozornosti vzhledem k tomu, jak se Novému Zélandu a Austrálii daří vypořádat se se šířením viru. Pokud se nám tedy také podaří najít způsob, jak obnovit cestování mezi zeměmi, jsem si jistý, že se zbytek světa bude velmi dychtivě zajímat o to, jak to funguje,“ doplnil Roberts.
Zdroj: www.cnn.com, www.worldometers.info
