Vposlední době se o české ekonomice hovoří jako o dvourychlostní. Toto označení vystihuje situaci, kdy lze velké a střední české podniky rozdělit do dvou skupin.
V první, nízkorychlostní skupině jsou podniky, kterým dlouhodobě klesá produkce a tržby. Bohužel, obvykle se v této skupině nacházejí podniky, které byly privatizovány do českých rukou.
Ve druhé, tedy vysokorychlostní skupině, jsou podniky, které dosahují vysoký růst produkce, tržeb a především vývozu na zahraniční trhy. V této skupině se obvykle vyskytují podniky s majoritní zahraniční účastí.
Vliv podpory investic.
Podíl druhé skupiny na celkovém výstupu české ekonomiky se začal výrazně zvyšovat až s přílivem přímých zahraničních investic v letech 1998 a 1999. V prvním grafu je uveden roční příliv zahraničních investic v letech 1993 až 1999. Do roku 1997 druhá skupina podniků vytvářela pouze izolované ostrůvky uprostřed podniků první skupiny. Od předloňska se situace výrazně mění: podniky z první skupiny přestávají být konkurenceschopné na domácím i zahraničním trhu, zatímco podniky druhé skupiny svoji konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu postupně posilují.
Bez peněz.
K prohloubení rozdílu v konkurenceschopnosti mezi těmito dvěma skupinami v letech 1998 až 1999 přispěla i snížená ochota českých bank poskytovat nové úvěry neefektivním podnikům první skupiny. Přirozeným důsledkem bylo snížení výroby v těchto podnicích, často následované úplnou platební neschopností a úpadkem podniku. V posledních dvou letech bylo ročně podáno více než čtyři tisíce návrhů na konkursní řízení. A to ještě v situaci, kdy u nás úpadkové řízení probíhá velmi komplikovaně. Kdyby bylo rychlejší, byl by růst podaných návrhů na konkurs zajisté mnohem výraznější.
Polovina produkce.
Podíl podniků druhé skupiny na výstupu české ekonomiky tedy v uplynulých dvou letech nerostl pouze vzhledem k jejich vyšší výrobě, ale i díky poklesu výroby v podnicích první skupiny. Z malých ostrůvků se postupně stávají pevniny, z nichž největší je Škoda Auto Mladá Boleslav a prstenec jejích dodavatelů.
Konkrétní údaje o podílu podniků druhé skupiny na výstupu české ekonomiky nejsou k dispozici, odhadujeme však, že v současné době se blíží zhruba jedné polovině. Druhá skupina tak začíná hrát klíčovou roli při určování struktury a celkové výkonnosti české ekonomiky.
Sto miliard.
Výrobky těchto podniků jsou konkurenceschopné na zahraničních trzích, takže postupně rostou české vývozy a zlepšuje se obchodní bilance. Samotná Škoda Auto v letech 1998 a 1999 vykázala pozitivní obchodní bilanci ve výši šedesáti miliard korun. Nebýt tohoto pozitivního vlivu, byl by schodek obchodní bilance v minulých dvou letech o těchto šedesát miliard vyšší. Pokud bychom započítali i čisté vývozy dodavatelů Škody Auto, získáme v uvedených letech snížení schodku obchodní bilance až o sto miliard korun.
Podniky z této skupiny se díky dostatku vlastních zdrojů nemusí potýkat s problémem platební neschopnosti. Většinou platí včas za odebrané zboží, a nezpůsobují tak druhotnou platební neschopnost svým dodavatelům. Dodavatelé jsou vzhledem ke zlepšené finanční situaci schopni zaplatit své pohledávky dalším podnikům. Tímto způsobem se šíří pozitivní vliv druhé skupiny podniků do celé ekonomiky
Za velmi důležitý a často opomíjený přínos růstu podílu efektivních podniků považujeme postupné rozšiřování a osvojování si pravidel podnikání standardních v západní Evropě, a to včetně morálního kodexu slušného podnikání.
Jen dvě možnosti.
V příštích letech se bude vliv druhé skupiny na českou ekonomiku nadále zvyšovat. Důvodem je sama podstata fungování tržního hospodářství, ve kterém neefektivní podniky nemohou dlouhodobě přežívat. Podniky, které lze dnes schematicky zařadit do první skupiny, tak mají na vybranou pouze dvě varianty budoucího vývoje: buď se začlení do druhé skupiny podniků, nebo budou časem donuceny ukončit svoji činnost. Třetí varianta, tedy spoléhání na pomoc státu, je krátkozrakým řešením, které není dlouhodobě únosné.
