Soudní znalci přijdou o chlebíček
Návrh nového zákona o daních z nemovitostí, který vláda schválila v pondělí 4. prosince, znamená jejich zvýšení. O tom, zda se zvýší jen nepatrně, nebo budou více než dvojnásobné, mají rozhodnout místní zastupitelstva. Ministerstvo financí, které zákon předložilo, v důvodové zprávě uvádí, že se daň přiblíží skutečné hodnotě nemovitostí, a bude tak pro poplatníky spravedlivější než dosud. Nebude se ovšem určovat z tržní ceny. Tak jako dosud ji vypočítají finanční úřady, a to podle údajů, které jim předloží vlastníci nemovitostí. Pro výpočet daně přitom použijí tabulkové koeficienty, které by měly zohlednit kvalitu a umístění nemovitostí. V konečném výpočtu pak výsledek upraví podle sazby, o níž rozhodnou místní zastupitelstva. Obce a města přitom budou rozhodujícími hráči. V navrhované úpravě mají možnost stanovit pro své území sazbu na spodní hranici, která představuje 0,01 procenta z vypočteného základu daně. Mohou ovšem využít i maxima navrhovaného na 0,2 procenta základu, a tím daň zvýšit na dvoj i trojnásobek nynější hodnoty (viz tabulka). Nejisté zvýšení. Na daních z nemovitostí, které jsou příjmem měst a obcí, se ročně vybere kolem 4,5 miliardy korun. Ministerstvo financí předpokládá, že se tato částka může s novou úpravou zvýšit na dvojnásobek. Připouští však, že výsledek nelze odhadnout příliš přesně, protože záleží na přístupu měst a obcí. V navrhovaném rozpětí sazeb se totiž mohou dostat pod nynější úroveň zdanění, což by ovšem znamenalo snížení příjmů obce. „Při rozhodování o sazbě daně budou muset přihlížet nejen k potřebám obce, ale i k místním poměrům tak, aby daňové zatížení nepřineslo neúměrné sociální dopady, uvádí se ve stanovisku ministerstva. Představitelé měst a obcí předpokládají, že zastupitelstva budou při zvyšování daní opatrná. Výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaroslav Jech se domnívá, že nejvyšší sazba neprojde ani v největších městech. V nejmenších obcích pak hrozí, že se daně nezvýší vůbec. „Obecně platí, že čím menší obec, tím méně jsou zastupitelé ochotní přijímat nepopulární rozhodnutí. A zvýšení daní je jistě značně nepopulární krok, řekl. Zděšení odhadců. Zákon, který má platit od roku 2003, musí nejprve projít schvalováním v Parlamentu, kde nebude mít lehkou pozici. Vyšší zdanění nemovitostí se připravuje již několik let, zatím však bylo neprůchodné. Poslanecká sněmovna se k němu naposledy postavila zády letos v červnu, když odmítla vládní návrh novely zákona, která měla daň zvednout o pouhou třetinu. Nynější návrh sice přenáší odpovědnost na obce, i tak však bude mít řadu oponentů. Opoziční poslanci odmítají projednávat jen daň z nemovitostí a požadují, aby vláda předložila všechny daňové změny v jednom balíku. Majitelé domů, kteří se obávají, že velká města využijí u daní z nemovitostí navrhovaného maxima, se přinejmenším pokusí prosadit jeho snížení. Proti přijetí zákona v navrhované podobě zřejmě velmi ostře vystoupí i komora odhadců, kterým hrozí, že přijdou o značnou část svých příjmů. Návrh zákona totiž předpokládá, že se lidé u daní spojených s nemovitostmi obejdou bez jejich služeb. Občané by podle něj nepotřebovali odhadce při dědickém řízení a ani při prodeji nebo darování nemovitostí. Také tyto majetkové daně by určil finanční úřad, a to ze stejného základu, jaký bude sloužit pro výpočet daně z nemovitostí. Ministerstvo financí, které změnu navrhuje, argumentuje tím, že lidé ušetří několikatisícové částky, které platí za odhady. Úřady, které dosud vyměřovaly pouze daň z nemovitostí, by za stanovení ostatních majetkových daní nevybíraly žádný poplatek. Tabulkový výpočet. Daně z nemovitostí se nyní určují podle tabulek tak, že se základní sazba za metr čtvereční násobí příslušnými koeficienty, které zhruba odpovídají velikosti obce. S tabulkami i koeficienty se počítá i napříště. Kromě velikosti obce by se však do výpočtu měla promítnout i kvalita nemovitosti (zděná, panelová či jiná stavba), její umístění i poloha v dané obci. Majitele nemovitostí, jež slouží k bydlení, chce nový zákon zvýhodnit tím, že daň snižuje. U rodinných domků by se měl základ daně snížit na polovinu, u bytových domů na šedesát procent základní hodnoty. Novostavby rodinných domků i bytových domů mají být na patnáct let od daně osvobozeny.
