Na férovku

7. 10. 2005

Kritika tendru na mýto sílí, ale oficiálně zatím soutěž nikdo nenapadl

Na ministerstvu dopravy bude tento týden asi poněkud hlučno. Resort řízený lidovcem Milanem Šimonovským se rozhodl pro poměrně odvážný krok - vyříkat si to z očí do očí se všemi, kteří považují právě probíhající tendr na generálního dodavatele elektronického mýtného systému za neprůhledný a diskriminující. Na diskusní fórum jsou 11. října pozváni zástupci firem, jež se soutěže účastní, stejně jako reprezentanti subjektů, které ze všemožných důvodů nabídku nepodaly. K tomu novináři a někteří poslanci. Lze očekávat ostrou výměnu názorů.

Velké riziko.

Obchodní klání, jehož vítěz pro stát vybuduje na českých dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy za několik miliard korun mýtný systém a minimálně pět let (pokud bude využita opce, tak až deset let) může profitovat na poskytování služeb a dodávkách zboží, nabralo na dramatičnosti již v prvních hodinách po odevzdání nabídek (16. září). Ukázalo se, že řada renomovaných zahraničních firem se do soutěže rozhodla nezapojit (Siemens, T-Systems International, IBM, LogicaCMG, Appian Group, Q-Free, Sanef). Nabídku podaly „jen“ čtyři konsorcia, údajně všechny s takzvanou mikrovlnnou technologií. Přestože je absence velkých světových hráčů přičítána hlavně tomu, že podmínkám soutěže nebyly s to vyhovět stoupenci satelitní technologie (senzitivní podmínkou například bylo, aby zájemce nabídl minimálně jednu lehce namontovatelnou palubní jednotku, protože satelitní jsou složitější), dle dostupných informací ale firmám spíše vadily ty pasáže zadávací dokumentace, kde se hovoří o odpovědnosti za škody na díle, o bankovních zárukách či o pokutách za zpoždění prací. V zadávací dokumentaci (kterou si týdeník EURO spolu se stovkou dalších zájemců zakoupil) je například napsáno, že dodavatel ponese veškerou odpovědnost za škodu na systému výkonového zpoplatnění od data zahájení prací až do doby, kdy bude vydán protokol o převzetí prací. Pokud nesplní svoji povinnost dokončit systém ve stanovené lhůtě, zaplatí objednavateli smluvní pokutu ve výši pěti milionů korun za každý den prodlení. Dodavatel je též povinen na vlastní náklady obstarat a předat objednateli jednu a více neodvolatelných a nepodmíněných bankovních záruk. De facto neomezená odpovědnost za škody spolu s tvrdými kvalifikačními nároky (požadavky na česky mluvícího hlavního manažera projektu či jeho zástupce, kteří zároveň musí mít zkušenosti s výstavbou mýtných systémů) vykonaly v pelotonu uchazečů největší „čistící“ práci. Filiálkám nadnárodních firem kótovaných na burzách jejich mateřské společnosti nedovolily jít do tak velkého rizika. Menší firmy jsou asi ochotnější více riskovat, protože obchod v Česku je pro ně svým objemem přitažlivější, přičemž zakázka je může katapultovat k větším kontraktům. Riziko nesplnění závazných termínů a předepsaných parametrů úspěšnosti výběru bylo o to větší u firem, které chtěly nabídnout satelitní technologii, protože zkušenosti z Německa ukazují, že ačkoliv jde o systém který má nepochybně větší možnosti rozvoje než mikrovlnný, zatím má spoustu „much“, které se nedaří vychytat.

Dohnat a předehnat.

Přestože je od samého začátku favorizována rakouská společnost Kapsch, nenabídla státu za desetileté služby zdaleka nejvýhodnější finanční podmínky (viz tabulka) a je velkou otázkou, v čem by ve svém projektu mohla být o tolik lepší než konkurenti, aby je dokázala dohnat a předehnat (v konečném bodování bude mít cena váhu 60 procent). „Myslím, že naše nabídka předčí ostatní svou komplexností. Jsem si také téměř jist, že neexistuje podmínka zadávací dokumentace, kterou bychom nesplnili,“ říká Karel Černý, obchodní ředitel české pobočky Kapsch Telecom. Konsorcium Ascom/Fela/Damovo/ABD Group chce po státu o téměř polovinu méně než Kapsch, takže by nyní mohlo být považováno za favorita. S jakou technickou nabídkou do soutěže jde a čím to, že je levnější? Firma si své trumfy nechává v rukávu. „Mohu říct jen tolik, že naše řešení je založeno též na mikrovlnné technologii DRSC, ale je velký omyl, pokud se někdo domnívá, že každé mikrovlnné řešení automaticky znamená zaplevelení krajiny bránami, jak se o tom dnes hojně píše. Není též pravda, že každá technologie je doprovázena nutností instalace kabelových rozvodů,“ naznačuje Martin Beneš, zastupující firmy Ascom a Fela. Celé uskupení je prý připraveno na případný přechod k satelitům, až budou přijaty celoevropské standardy a dokončen projekt Galileo. „Případný přechod z mikrovlnné na satelitní technologii nebude znamenat, že vše z té mikrovlnné odvezeme do šrotu. Podstatná část je využitelná i v satelitním systému,“ říká Vlastimil Beneš z firmy Damovo. Oba Benešové (ač jsou v jednom konsorciu, nejde o příbuzné) nepovažují za zcela férovou kritiku ministerstva dopravy ze strany některých nepřihlášených subjektů. Žádnou diskriminaci jedněch firem a protežování jiných prý zatím necítí. „Podmínky jsou tvrdé, ale jsou stejně tvrdé pro všechny.To, že se někdo nakonec rozhodl nepřihlásit, je jeho svobodným rozhodnutím. Napadat kvůli tomu celou soutěž je dosti ubohé, “ říká Martin Beneš.

AŽD jedná o odchodu

Černým koněm soutěže může být italská Autostrade s druhou nejlevnější nabídkou, která se výraznou měrou podílela na rozjezdu a provozování mýtného systému v Rakousku. Je otázkou, s jakou technologií se představí ona. Ještě těsně před uzávěrkou soutěže vyjednávala se Siemensem, ale ten v posledních hodinách zařadil zpátečku. Mohlo by se klidně stát, že vyhraje Autostrade a technologii nakonec vezme od „poraženého“ Kapsche (jako v Rakousku), možná ale od počátku počítala s tím, že když se nedohodne se Siemensem, použije své vlastní italské řešení. Jako totální outsider se dnes jeví konsorcium vedené firmou A-WAY, což je dcera rakouské stavení firmy Strabag . Nabídka se jeví jako ušita horkou jehlou. Je těžko představitelné, že by vláda za současné situace akceptovala cenu 33,7 miliardy korun. To by jí konsorcium muselo předložit nějakou adekvátní nadstavbovou protihodnotu. Jeden z členů konsorcia, česká firma AŽD Praha, dokonce zvažuje, že uskupení opustí. Konečný verdikt má padnout toto pondělí (10. října). „Vedení konsorcia nerespektovalo naše doporučení ohledně výše ceny,“ sdělil týdeníku EURO generální ředitel Zdeněk Chrdle, přičemž podotýká, že cenová očekávání „byla obecně známa“. Firma AŽD má v konsorciu účast jen 10 %, ale její případný odchod by šance na úspěch této nabídky zcela minimalizoval. Aktuální složení konsorcií ještě nic nenapovídá o konkrétním řešení. Někteří subdodavatelé jsou známi již dnes (Kapsch má za konsorcionálního partnera jen PVT, ale už se ví, že veškeré finanční služby mu má poskytovat ČSOB a stavební práce mají mít na starosti Stavby silnic a železnic), jiné subjekty jsou připraveny přiskočit až k vítěznému projektu. To se týká třeba firmy CCS s jejími tankovacími kartami a zavedeným platebním systémem. CCS údajně oslovila s nabídkou spolupráce všechny uchazeče, ale nehodlala se upsat k nějaké exkluzivní spolupráci. Čeká se, že se do mýtného byznysu výrazně zapojí i telekomunikační operátoři, zejména Český Telecom (se svými kabelovými rozvody kolem dálnic). Nepůjde jenom o pronájem datových okruhů, ale i třeba i služby call centra.

Je za tím Krejčíř?

Prahu zaplavily minulý týden plakáty, na nichž se jadrnou češtinou hovoří o vyhozených 33 miliardách, pokud stát zvolí mikrovlnné řešení. Kdo je autorem, se zatím nepodařilo vypátrat. Neoficiální informace hovoří o jistém člověku příjmením Krejčíř bydlícím v Atletické ulici na Strahově (nezaměňovat s podnikatelem Krejčířem na Seychelských ostrovech). Ovšem je pravděpodobné, že jde jen o „bílého koně“, který ukrývá skutečného objednavatele. Protitendrová kampaň, jejímž cílem je zrušení soutěže, pokračuje i na internetových stránkách www.33miliard.cz. Píše se tam nejen o miliardových ztrátách, ale i o zamoření krajiny nevzhlednými stavbami a též o údajných zdravotních rizicích. Anonym vyzývá veřejnost, aby se tomu postavila.
Používané argumenty částečně konvenují s kritikou sdružení Toll Sat, které se ve stejné dny též velmi ostře vyjádřilo proti podmínkám tendru a žádá jeho zrušení. Zástupci sdružení ale odmítli, že by s aktivitami v pražských ulicích a na internetu měli cokoliv společného. Jako členové sdružení Toll Sat se prezentovaly francouzská firma Sanef, německá mm-lab. K uskupení podle dostupných informací patří i pražská akciová společnost Princip, která na svých internetových stránkách hovoří o vývoji mobilní jednotky pro elektronický výběr mýtného, která má být kompatibilní s německým systémem. Jeho sériová výroba se předpokládá v roce 2006. Z vyjádření zástupců sdružení Toll Sat však vyplývá, že vývoj palubní jednotky dosud nebyl dokončen (potřebovali by k tomu prý cca osm měsíců). A to je i jeden z důvodů, proč nejsou schopni splnit striktně předepsané termíny. Na jednu stranu uvedli, že jejich satelitní systém je daleko flexibilnější, na druhou sdělili, že by potřebovali ještě tři měsíce k dobru. Velmi neobvyklá argumentace. „Podle mého soudu výběrové řízení nerespektuje požadavky Evropské unie, není průhledné a diskriminuje firmy nabízející satelitní systém,“ uvedl Bruno Cortier, šéf telematického oddělení ve firmě Sanef. Sdružení Toll Sat prezentovalo též tabulku, která má ukázat, že satelitní řešení státu ušetří peníze, protože je výrazně levnější v druhé etapě, kdy bude třeba měřit průjezdy kamionů na silnicích I. třídy. Tabulka bohužel neuvádí žádné konkrétní sumy, nýbrž jen poměrné hodnoty, které lze těžko ověřit. Toll Sat ale zcela oprávněně kritizuje, že české mýtné postrádá jakýkoliv právní rámec, což může vyvolat velké problémy, pokud zákony nebudou včas přijaty, či budou přijaty v jiné podobě než zadavatel veřejné zakázky očekával.

S Evropou nemáme problém.

Sdružení Toll Sat se též odvolává na Evropskou komisi, která údajně již vyjádřila obavy z implementace příslušné směrnice v ČR. „Dostali jsme určité stanovisko z Evropské komise cestou našeho ministerstva zahraničních věcí. Začátkem září jsme odpověděli. Zdůraznili jsme, že zcela jednoznačně postupujeme dle zákona o zadávání veřejných zakázek a v souladu s evropským právem. Toto jsme si nechali ověřit i od jedné londýnské právní kanceláře. V textu zadávací dokumentace je dokonce opsána celá jedna část směrnice o interoperabilitě. Nevidím v tom žádný problém,“ reagoval v rozhovoru pro týdeník EURO Jiří Nouza, který je na ministerstvu dopravy ředitelem odboru pozemních komunikací. Přestože sdružení Toll Sat se o podmínkách tendru vyjadřuje velmi kriticky, zatím prý není rozhodnuto, jak bude dále postupovat, zda třeba dá podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon umožňuje odvolat se i firmám, které nejsou účastníky výběrového řízení, ale musí nejdříve složit příslušnou zálohu. V tomto případě jde údajně o 30 milionů korun. I proto si asi zatím nikdo nestěžoval, ač námitky lze podávat již od 13. července. Nebo se firmy bojí jít do přímé konfrontace s českým státem?

Ti, kteří vydají doporučení vládě Složení hodnotící komise jmenované zadavatelem

Jiří Kubínek - Ministerstvo dopravy

Michal Tesař - Ministerstvo dopravy

Jiří Volf - Ministerstvo financí

Karel Tureček - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Pavel Kolář - Ministerstvo informatiky

Petr Čermák - Ministerstvo vnitra

Jan Slanina - Ministerstvo pro místní rozvoj

František Koníček - Ministerstvo práce a sociálních věcí

Hanuš Krejčí - Úřad vlády

Vladimír Bielko - Ředitelství silnic a dálnic

Pramen: Ministerstvo dopravy ČR

Velký rozptyl cen Složení konsorcia - Nabídková cena včetně DPH (v mld Kč)

A-WAY LKW-Maut Betriebsgesellschaft (Rakousko), AŽD Praha (ČR), EFKON (Rakousko), EGIS PROJECTS (Francie), Raiffeisen Informatik Consulting (Rakousko) - 33, 7

Kapsch TrafficCom (Rakousko), KAPSCH TELECOM (ČR), Kapsch BusinessCom (Rakousko), Kapsch CarrierCom (Rakousko), Kapsch TrafficCom Construction & Realization (ČR), Kapsch Telematic Services (ČR), PVT (ČR) - 22,1